15. října 2013
Z Moravskoslezského kraje se ročně vyváží okolo 15 milionů tun zboží. Dalších zhruba 13 milionů tun naopak míří ze světa do regionu. Pohyb celkem 28 milionů tun nejrůznějších strojů, zařízení, materiálu i spotřebního zboží se odehrává převážně na silnicích a v rámci železničních cest. Kraj má přitom jedinečnou šanci připojit se na transevropské „vodní dálnice“.
Proto se minulý týden v Ostravě sešla reprezentativní skupina odborníků, průmyslníků i politiků, aby v rámci konference pořádané Národní strojírenským klastrem a obecně prospěšnou společností Prague Twenty řešila budoucnost vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (DOL). Myšlenku, která by ze suchozemské České republiky udělala místo s fungujícím napojením na velké mořské přístavy. Výsledkem je shoda, že konkurenceschopnost České republiky bude bez vodních cest postupně skomírat a je nutné dostat i české záměry související s DOL do globální dopravní sítě podporované Evropskou unií.
Český průmysl potřebuje funkční vodní cestu
Průmysl, reprezentovaný v tomto případě Národním strojírenským klastrem (NSK), po vodní cestě léta volá. Naposledy ji rázně připomínal loni v květnu, kdy bylo uprostřed recese evidentní, že globální konkurence přerůstá české exportéry značnými přednostmi v oblasti logistiky. „S růstem přepravních vzdáleností se v každém případě zvyšuje váha hlavního nákladového ukazatele, tedy přepravních nákladů, a to musíme řešit, i kdybychom nechtěli,“ konstatoval za průmysl prezident Národního strojírenského klastru Jan Světlík. Jak ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, tak ministr dopravy Zdeněk Žák už dříve deklarovali, že tento názor sdílejí.
Na jednání odborníků, průmyslníků i politiků pod názvem Budoucnost vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe v Ostravě zazněly především názory pro projekt vodního koridoru. Podle Vladimíra Dlouhého, který je zakladatelem o. p. s. Prague Twenty a akci odborně moderoval, však dostali prostor i odpůrci díla z řad ekologů. Většina účastníků se pak přesto shodla na potřebě co nejrychleji zpracovat studii, která podrobně a profesionálně posoudí jak přínosy, tak rizika a náklady celého projektu. Odborníci v Evropské unie doporučují převést do roku 2030 asi 30 procent silniční přepravy nákladů na vzdálenost nad 300 kilometrů na železniční či vodní dopravu. Do roku 2050 by mělo obdobně být převedeno už více než 50 procent.
(tj)
