2. února 2016
Stabilizovaná, nikoli však dobrá. Tak lze stručně charakterizovat situaci v oblasti podvodů v dopravě v loňském roce. Vyplývá to z dostupných informací založených na policejní databázi, informacích zahraničních detektivních kanceláří pracujících pro pojišťovny i z informací spedičních databank. Pro Dopravní noviny to uvedl Ing. Luboš Mervart, vedoucí pracovní skupiny Svazu spedice a logistiky ČR pro podvody v dopravě.
„Důvodem pro sestupný trend četnosti podvodů na bázi fantómových dopravců je mimo jiné vcelku úspěšné úsilí o všeobecnou prevenci v této oblasti, a to ať už na straně spedičních firem a dopravců plnící své závazky pomocí dalších dopravců, tak i spedičních databank,“ upřesnil Luboš Mervart. Sofistikovanější metody podle něj používá při své činnosti i policie, a to nejen česká, ale velmi důležitého posunu doznala i činnost slovenské policie, protože slovensko-maďarské pomezí bylo v posledních letech centrem skupin zainteresovaných na těchto podvodech.
Zlepšení nastalo i na straně odesílatelů. „Zde však podle našich zjištění zůstávají stále velké rezervy, především při paritě EXW někteří odesílatelé téměř programově absolutně ignorují jakákoli bezpečnostní rizika a nadřazují své finanční zájmy nad všeobecný zájem na potlačení podvodů v dopravě. Jde o to, že se stále setkáváme s absolutní neochotou vynaložit sebemenší finanční prostředky na zadokumentování dopravního prostředku případně i dokladů řidiče, jakož i naprosto minimální snahu upozornit na podezřelé okolnosti související s vyzvednutím zásilky,“ popisuje Luboš Mervart. Významnou roli pak hraje i nevědomost. Naopak za pozitivní krok označil pořádání logistických seminářů a konferencí, které do programu začleňují i prvek bezpečnostní a kterých se často účastní také odesílatelé.
Důležité jsou průkazné kontaktní informace
Za největší riziko považuje Luboš Mervart podcenění problému, a to jak na straně spedičních firem, tak i dopravních firem. „Na straně některých, hlavně malých dopravců se často setkáváme s nedostatečným poskytováním průkazných kontaktních informací o sobě. Nezřídka tyto subjekty používají pouze mobilní telefony a webmaily, tedy nikoli pevné linky, faxy či e-maily na bázi vlastní domény. S těmito údaji pak musí obchodní partneři dále pracovat a nemají možnost ověřit, že komunikují s podvodníkem, který se vydává za jiný subjekt,“ vysvětluje Luboš Mervart. Navíc někteří malí dopravci často ve snaze ušetřit finanční prostředky obcházejí smlouvy se spedičními databankami, kdy registraci jednoho dopravce využívá kvůli nižším nákladům více dopravců a objednatelé přeprav potom nemají možnost využít údaje, které vyžadují při registraci dopravce spediční databanky.
K minimalizaci rizik nepřispívají ani některé pojišťovny, jež ignorují nutnost poskytovat informace o pojistkách dopravců, a to i přesto, že poskytnutí vybraných informací neodporuje zákonu a jejich mechanismus byl odsouhlasen dopravní sekcí České asociace pojišťoven. Naštěstí většina pojišťoven již v této oblasti spolupracuje, uvádí vedoucí pracovní skupiny SSL s tím, že velkým rizikem je také přístup státu, jmenovitě ministerstva dopravy, které pro oblast bezpečnosti kamionových přeprav neudělalo de facto vůbec nic. Na oblast bezpečnosti přeprav má zásadní vliv i podcenění bezpečnostních rizik a ignorování bezpečnostních pravidel ze strany řidičů a dalších osob zainteresovaných na přepravě.
Pomůže důsledné dodržování doporučení SSL
K výraznému snížení rizik mohou jednotliví dopravci napomoci důslednou aplikací doporučení, která v roce 2012 vydala právě pracovní skupina Svazu spedice a logistiky. „Tato doporučení jsou založena na systematickém ověřování veškeré dokumentace týkající se dopravních firem, kontaktů včetně křížového ověřování pevných linek a mobilních telefonů, referencí, výstupů z internetu, pojistných smluv, informací o dopravcích ze spedičních databank, informací o vozidle, registračních značkách. Důležitá je rovněž spolupráce s odesílateli, kdy je potřeba ověřovat doklady o vozidle i doklady řidičů nebo pořizovat fotodokumentaci z nakládky,“ řekl Luboš Mervart.
Inspiraci, jak podvodům v dopravě předcházet, mohou firmy čerpat i z jiných evropských trhů. Zkušenosti a poznatky nabyté především v letech 2012 až 2014, kdy série přepravních podvodů vrcholila, mohou zahraničním partnerům nabídnout i české firmy, prostor pro mezinárodní spolupráci v této oblasti je stále značný.
O tom, zda se například logistickým firmám vyplatí pro oblast bezpečnosti přeprav najmout externí firmu, rozhoduje celá řada faktorů. „Záleží na individuálním přístupu firem k bezpečnostní problematice, jejich zkušenostech, zaměření, přepravovaných komoditách a charakteristice obchodních partnerů,“ uvedl Luboš Mervart. Podle něj zavést fungující systém pro minimalizaci bezpečnostních rizik v kamionové dopravě především pro oblast fantomových přeprav není nijak náročné, nicméně jeho důsledné dodržování vyžaduje hodně úsilí a je nákladné z důvodu personálního zabezpečení a menší operativnosti v některých obchodních případech, kdy bezpečnostní hledisko musí zvítězit nad hlediskem obchodním.
Zainteresované subjekty dnes spolupracují
Největším úspěchem dosavadního boje proti podvodům v kamionové dopravě je podle Luboše Mervarta skutečnost, že subjekty ze všech částí přepravního řetězce o sobě vědí a umějí spolu komunikovat. To je zásadní změna proti stavu před rokem 2012. Aby se situace dále zlepšila, musí svoji úlohu lépe zvládat ministerstvo dopravy. To by mělo hlavně umožnit pouze omezený přístup do registru vozidel (ověření typu a regis-trační značky vozidla) a dále ihned a efektivně zavést elektronickou databázi dopravců na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1071/2009. „Rovněž je potřeba změnit situaci ohledně přistoupení k systému EUCARIS, což je evropský systém pro výměnu informací o motorových vozidlech,“ upřesnil Luboš Mervart. Zároveň vyzval i ty pojišťovny, které nepochopily, že eliminace bezpečnostních rizik spočívá pouze ve spolupráci s ostatním účastníky přepravního trhu, aby radiálně změnily svůj přístup. Také speditéři a dopravci, kteří nedoceňují bezpečnostní rizika, pokud se nechtějí stát obětí podvodu a ohrozit tak další existenci firmy, musí aplikovat alespoň základní bezpečnostní pravidla. „Odesílatelé drží v rukou velký trumf – pokud se podaří je přimět ve větší míře ke spolupráci, podvodníci budou mít daleko těžší život. Samostatným problémem je i neochota ke spolupráci ze strany velkých spedičních firem na obecném řešení. Jde o to, že největší nadnárodní spediční domy preferují vývoj vlastních bezpečnostních systémů a jejich podpora při hledání obecných řešení potom citelně chybí,“ uzavřel Luboš Mervart.
(tr)
