7. června 2024, lan
7.6. - Ministerstvo životního prostředí pomocí nové technologie datové společnosti Adastra Lab sledovalo pohyb nápojových PET lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví. Výsledky experimentu naznačují, že ze všech PET lahví uvedených na trh se v ČR dostane k recyklaci jen málo přes polovinu.
„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík a dodal: „V současném systému se daří vytřídit jen 75 % PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití.“
Průzkum vznikal ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a technologického partnera společnosti Adastra Lab, která oslovila další partnery k zafinancování.
Jak experiment probíhal
Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data. „Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. Propojili jsme je s IoT platformou, která poskytovala vizuální přehled o pohybu lahví v reálném čase,“ řekl CEO Adastra Lab Petr Blabla.
Výsledky sledování
MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.). Téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí (v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie).
Řešením může být zálohový systém na PET lahve a plechovky
Každou PET lahev ale nelze vybavit čipem. K přesnější evidenci materiálových toků a k efektivnějšímu využití těchto materiálů podle ministerstva pomůže uzavření materiálové smyčky pomocí centrálně řízeného zálohového systému na PET lahve (a také nápojové hliníkové plechovky), který by v Česku mohl začít fungovat již od roku 2026.
Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 % vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo během dvou let zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 % na 92 % a uzavřít lokální cirkulární smyčku recyklace PET materiálu „z lahve do lahve“.
„Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách. Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ uvedl Petr Hladík.
(lan)
Ilustrační foto: Pixabay
