11. září 2017, Milan Frydryšek
„Jaký je váš názor na to, že některé kraje uvažují o založení vlastních autobusových dopravních společností, prostřednictvím kterých by do budoucna zajišťovaly dopravní obslužnost?“
„Toto považujeme za jasný krok zpět. A důsledkem tohoto kroku by bylo, že kraje jediným rozhodnutím, pokud by se to stalo republikovým standardem, zničí podnikání několika desítek firem v České republice, které fungují již více než 25 let. Jednalo by se tak v podstatě o opětovné znárodnění těchto aktivit. Je-li důvodem to, že kraje nedokážou vypsat výběrová řízení, měly by na tom zapracovat a zohlednit i jiné faktory, než je pouze cena. Chápu, že soutěže jsou náročnější než většinové objednávání výkonů na železnici bez výběrových řízení, ale pokud je dotace na km pro autobus šestkrát nižší než pro vlak na porovnatelných trasách, pak kvalitní soutěže mají jistě smysl a prostor pro zlepšení tu je.
Možná kraje vidí nyní problém v distribuci financí pro odměňování řidičů. Používá se argument, že dopravci nevyplácejí poskytnuté prostředky řidičům. To je nesmysl, firmy na současný zmatek spíše doplácejí. Řidiči musí být řádně zaplaceni, to je bez diskuze. Současné řešení není dotažené, míchají se zde kompetence a zájmy vlády, krajů, sociálních partnerů, ale i to si sedne, a pokud budou řádně provedena výběrová řízení, bude po problému. Takže k znárodňování a likvidaci firem fungujících čtvrt století není žádný důvod.
Navíc pokud budou existovat mamutí krajské podniky, které poskytnou velký prostor politikům, mohou se začít objevovat další kauzy podobné nedořešeným příběhům kolem Dopravního podniku Praha. I to je silný argument, že tak důležité zakázky, jako je zadávání dopravní obslužnosti, je mnohem lepší řešit formou dobře udělaného výběrového řízení.
Lze s jistotou hraničící se sto procenty tvrdit, že pokud bude dopravní obslužnost zajišťovat nová společnost vlastněná krajem, bude to pro kraj citelně dražší, než když dopravce či dopravci vzejdou z řádného výběrového řízení.
V tuto chvíli ale není ještě nic definitivního, nejdále je v tomto Ústecký kraj, ostatní váhají nebo zvažují spoluvlastnictví dopravních firem, některé kraje to odmítají, jiné by uvažovaly o nějaké kombinaci, kde by se někdo staral o autobusy, někdo o personál, někde se snad uvažuje o tom, že by kraj nakoupil autobusy, které by pak zapůjčoval dopravcům. To vše jsou však nápady, které jen naruší stávající fungující systém a budu nakonec výrazně dražší než současné dobře fungující zajišťování dopravní obslužnosti zkušenými firmami.
(lan)
