30. října 2023, Milan Frydryšek
Automobilový průmysl dnes čelí mnoha výzvám, které mají dopad do celé evropské ekonomiky a v dohledné době se nepochybně promítnou i do zaměstnanosti. A aby toho nebylo málo, úsilí o dekarbonizaci dopravy v Evropě vyvolává novou konkurenci mezi Evropskou unií a Čínou, která proniká na evropský trh s moderními a cenově dostupnými elektromobily.
Patrné to bylo na letošním autosalonu IAA v Mnichově, kde čínské automobilky představily elektrická vozidla, která těm evropským mohou směle konkurovat, a to nejen cenou, která je výrazně nižší. Razantní nástup čínské konkurence automobilky vnímají jako velkou hrozbu. Upozorňují přitom především na masivní podporu čínských výrobců elektromobilů. To podle evropských výrobců, kteří v posledních letech investovali do vývoje nemalé prostředky, vytváří nerovné podmínky na trhu. Podle generální ředitelky ACEA Sigrid de Vriesové evropští výrobci jen v roce 2021 investovali do výzkumu a vývoje dvakrát a téměř čtyřikrát více než japonští a čínští výrobci - 60 miliard eur.
Vše dospělo již tak daleko, že Evropská komise v září formálně zahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu bateriových elektrických vozidel z Číny. „Odvětví elektrických vozidel má obrovský potenciál pro budoucí konkurenceschopnost Evropy a vedoucí postavení v ekologickém průmyslu. Výrobci automobilů v EU a související odvětví již investují a inovují, aby tento potenciál plně rozvinuli. Kdykoli zjistíme důkazy o tom, že jejich úsilí naráží na narušení trhu a nekalou hospodářskou soutěž, budeme jednat rozhodně. A budeme tak činit při plném respektování svých unijních i mezinárodních závazků, protože Evropa dodržuje pravidla, a to jak na svém území, tak celosvětově. Toto antisubvenční šetření bude důkladné, spravedlivé a podložené fakty,“ zdůraznila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Čína se proti tomuto kroku již ohradila a upozornila, že v případě uvalení cel by podnikla odvetná opatření. Tato omezení by na evropské výrobce měla velký dopad. A nutno podotknout, že evropský automobilový průmysl vždy využíval možnost získat dodavatele či přímo budovat své závody a montovny v zemích s levnější pracovní silou a menšími provozními náklady. Čína vzhledem k velikosti tamního trhu a dostupnosti zdrojů byla v tomto směru velice lákavá.
Hrozí clo na dovoz elektromobilů do Velké Británie
A aby toho nebylo málo a situace vypadala ještě paradoxněji, začíná nyní boj o to, zda od ledna příštího roku bude Velká Británie uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz elektromobilů z Evropské unie. Podle přísnějších „pravidel původu“, která mají začít platit od ledna, bude totiž jediným způsobem, jak se těmto clům vyhnout, získávat všechny součásti baterií a některé důležité materiály pro baterie v EU, respektive ve Spojeném království. To je dnes však prakticky nemožné.
Pokud Evropská komise nezačne jednat a na vývoz elektromobilů z EU do Spojeného království bude skutečně uvaleno desetiprocentní clo, může to podle ACEA výrobce vozidel stát v příštích letech 4,3 miliardy eur a potenciálně snížit výrobu elektromobilů o přibližně 480 000 kusů, což odpovídá produkci dvou průměrně velkých automobilových továren. „Zvyšování spotřebitelských cen evropských elektromobilů právě v době, kdy musíme bojovat o podíl na trhu tváří v tvář tvrdé mezinárodní konkurenci, není správným krokem - ani z obchodního, ani z ekologického hlediska,“ prohlásil Luca de Meo, prezident ACEA a generální ředitel skupiny Renault, s tím, že „fakticky tak předáme část trhu globálním výrobcům“.
Podle generální ředitelky ACEA Sigrid de Vriesové je nyní v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu zaměstnáno více než 13 milionů Evropanů, což je přibližně o 200 000 více než v roce 2019. A představuje to významných 7 procent pracovní síly EU. „Hlavní členské státy EU rovněž profitují z významných příjmů z daní z prodeje a vlastnictví vozidel - v roce 2022 získaly téměř 400 miliard eur,“ uvedla Sigrid de Vriesová.
Podle společnosti Arval mají největší podíl na rozvoji elektromobility přitom mají stále firmy. Podle průzkumu Arval Mobility Observatory 2023 si osobní automobily na elektrický pohon do svých flotil pořídila nebo chce pořídit v následujících třech letech čtvrtina společností. Přitom 14 procent z nich je používá již nyní. Váhajícím vadí především vysoké pořizovací ceny a podle nich nedostatečná infrastruktura.
Ta je však podle společnosti Arval v Česku reálně dostačující. „Veřejná dobíjecí infrastruktura je u nás z hlediska počtu elektromobilů v poměru k počtu dobíjecích bodů na vysoké úrovni,“ řekl Tomáš Kadeřábek, odborník na elektromobilitu společnosti Arval. K tomu má navíc ještě přispět nová evropská směrnice, která od roku 2026 slibuje nabíječku na každých 60 kilometrech hlavních evropských tahů.
Problémem je i zůstatková hodnota elektromobilů
Problémem je také zůstatková hodnota stávajících elektrických vozidel a nižší šance na jejich následný prodej. Velkou část ceny vozidla představuje cena baterií a jejich životnost je omezená. Není proto divu, že významnou roli při pořizování elektrických vozidel hraje operativní leasing.
Právě operativní leasing hodlá zavádět nebo navyšovat jako alternativu k běžnému nákupu 27 procent společností z citovaného průzkumu. Za prvních šest měsíců letošního roku poskytly členské společnosti České leasingové a finanční asociace firmám prostředky o objemu téměř 94 miliard korun. Výraznou součástí toho jsou právě i operační leasingy, které redukují starosti spojené se servisem vozidla a umožňují lépe unést vyšší ceny elektromobilů.
Elektromobilita není bezemisní, je lokálně bezemisní
Elektromobilita je často vnímána jako bezemisní druh mobility a politici, výrobci a dealeři to rádi zdůrazňují. Ale elektrická vozidla představují jen poslední článek řetězce, který až tak ekologický být nemusí. Proti tomu „greenwashingu, zelenému vymývání mozků, se v červenci rázně postavila Australská komise pro ochranu spotřebitelů (ACCC). Ta upozornila, že tvrzení o nulových emisích elektromobilů jsou nepravdivá a uvádějí spotřebitele v omyl. Prodejce by podle ACCC měl správně uvádět, že jeho vozidla produkují „nulové emise výfukových plynů během jízdy“.
Bez spalovacích motorů se stále neobejdeme
Přestože budoucnost bude podle představ Evropské komise elektrická, případně podporována jinými alternativními zdroji energie, bez spalovacích motorů se dnes silniční doprava neobejde. A jak osobní individuální, tak těžká nákladní na dlouhé vzdálenost a autobusová meziměstská a dálková, u nichž je přechod na elektromobilitu ještě obtížnější.
Česká republika jako země s rozvinutým automobilovým průmyslem vyvíjela velký tlak, aby došlo na zmírnění nové emisní norma Euro 7. Na zasedání Rady pro konkurenceschopnost v září v Bruselu se podařilo do nového kompromisního návrhu zahrnout všechny klíčové požadavky České republiky a koalice států, které chtěly změnit původní návrh Evropské komise. Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni současné normy Euro 6, a to včetně podmínek testování, dále dojde k prodloužení lhůt vstupu v platnost, zásadních změn dozná i systém monitorování emisí vozidla.
„Spojili jsme síly s dalšími podobně smýšlejícími státy, zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.
„Zveřejněný postoj členských států je jasným zlepšením oproti původnímu návrhu Evropské komise. Ten byl zcela nepřiměřený, jak z hlediska přísnosti požadavků, tak i času pro implementaci. Vedl tak k neúměrně vysokým nákladům pro průmysl a zákazníky, k omezení nabídky, zejména pokud jde o malé modely, a to vše s minimálním přínosem pro životní prostředí,“ uvedl Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Milan Frydryšek
Foto: ČEZ
