4. prosince 2016, Jiří Kladiva
Po letním útlumu se dostala zákonodárná činnost Evropské komise na úseku dopravy do obvyklých otáček. Tentokrát si však všimneme požadavků, se kterými na komisi přicházejí vlády členských států a nevládní mezinárodní svazy a asociace. Osm ministrů dopravy ze střední a severní Evropy, jakož i z Itálie napsalo zcela nedávno dopravní komisařce EU Violetě Bulcové společný dopis, ve kterém žádají „o zákrok proti narůstajícímu zneužívání základních svobod a nedodržování unijního práva“. Šéfové resortů mají obavy o uplatňování evropského práva v mezinárodní silniční dopravě. Poukazují přitom na konflikt mezi svobodami společného trhu EU a prohlubováním minimálních sociálních standardů.
Nejde o první dopis, který paní komisařka na toto téma dostala. Minulý francouzský státní sekretář pro dopravu Fréderic Cuvillier takto vyžadoval v evropské silniční nákladní dopravě férové tržní podmínky. Naproti tomu jedenáct ministrů ze střední a jihovýchodní Evropy v jiném dopise vyslovovalo obavy o svobody na evropském společném trhu a svůj strach „před protekcionistickými kroky“, které se sociálněpoliticky zdůvodňují. Také však podtrhují, že Evropská unie musí být více než hospodářské společenstvo, ve kterém jsou volná konkurence a snaha o co největší možný zisk neomezenou prioritou.
Pranýřují praxi v silniční nákladní dopravě, pro kterou je prý příznačné stále častější zneužívání a dílem úmyslné obcházení předpisů EU. To nutí k „obsáhlým opatřením, aby se zneužívacím praktikám zabránilo“. S nimi zřejmě začíná Francie a zakazuje řidičům, aby trávili pravidelný týdenní odpočinek v kabinách vozidel.
U vědomí projektu Silniční iniciativa, na kterém Evropská komise pracuje, požadují ministři od Bruselu konkrétně čtyři kroky – především celounijní zákaz trávit pravidelný týdenní odpočinek v kabinách vozidel. Za další: „posílení a harmonizaci kontrol“. Potvrzují, že zavedení srovnatelných předpisů a sociálních standardů na úrovni EU je předpokladem pro každou diskusi o další liberalizaci trhu silniční nákladní dopravy. Za třetí, kroky proti firmám, tzv. poštovním schránkám. A za čtvrté, kroky k předcházení neproporcionálnímu vývoji v nasazování lehkých užitkových vozidel v přeshraničních přepravách.
Tématem výzvy nevládních organizací, adresované EU v minulých dnech, byl evropský celní systém. A nebyla pod ní podepsána žádná ořezávátka – šlo například o Americkou komoru při EU, Evropský spediční svaz CLECAT, EuroCommerce, European Express Association, Asociaci zahraničního obchodu (FTA), Mezinárodní asociaci letecké dopravy (IATA) a Světovou radu odesílatelů (WSC). Ty vyzvaly u příležitosti nedávné konference o evropské celní politice Evropskou unii k řadě kroků směrem ke zlepšení evropského celního režimu. Jedním z hlavních požadavků je harmonizované zavádění nového Evropského celního řádu (European Customs Code – UCC) z května letošního roku mezi členskými státy EU.
Ten hledá rovnováhu mezi naléhavou potřebou pravidel přátelštějších obchodu a potřebou efektivních bezpečnostních požadavků. Na uvedené konferenci byl zmíněn určitý pokrok daný včasnou implementací UCC. Je ale jasné, že mnohé aspekty hledání naznačené rovnováhy je třeba dále naplňovat. Konference se rovněž zaměřila na vizi celní politiky jako na nástroj usnadňování obchodu podporujícího konkurenceschopnost, a jak tato vize může být realizována.
Konference došla k závěru, že skutečnost, že UCC právě vstupuje v platnost, neznamená, že v nadcházejících letech nemohou být zvažována další zlepšení. Navíc nové elektronické celní systémy vyžadují realizaci některých prvků UCC do roku 2020, což obchod považuje za nezbytnost.
Aby se UCC stal opravdovým nástrojem usnadňování obchodu, konference požádala tvůrce politiky EU, aby zvažovali šest hlavních aspektů zmíněných zde jen ilustračně a zkráceně: strategickou mezivládní koordinaci vývoje celní politiky; obnovené úsilí racionalizovat celní postupy pod dojmem globální povahy evropského obchodu; zavádění systémů IT s harmonizovanými specifikacemi; vytváření nových stimulů pro zapojené operátory; konkrétní podpora malým a středním podnikům pro zajištění jejich maximálního prospěchu z nového UCC; zajištění, aby celní přístupy nevedly k narušování konkurence.
Jiří Kladiva
