6. dubna 2020, Milan Frydryšek
Koncem loňského roku byla představena Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU. Uvádí se, že k dosažení tohoto cíle je nezbytné snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 procent. Jaký lze očekávat dopad této dohody na silniční nákladní dopravu, na to jsme se zeptali Jana Němce, stálého zástupce Sdružení ČESMAD Bohemia a ČESMAD Slovakia při Evropské unii.
Lze již nyní odhadnout, jaký dopad na silniční dopravu bude mít Zelená dohoda pro Evropu?
Nejprve je třeba říct, že Green Deal a další strategie Evropské komise jsou zatím spíše slohovým cvičením a pokusem dodat obsah slibům šéfky komise Ursuly von der Leyen z dob před jejím zvolením. Klíčových bude příštích 18 měsíců, kdy by Evropská komise měla přijít s konkrétními legislativními návrhy a dopravní komisařka Adina‑Ioana Vălean se Strategií pro udržitelnou a smart dopravu. Teprve tato legislativa a její vývoj v rozhodovacím kolečku bruselských institucí ukáže skutečný dopad na dopravní módy. Ale už teď lze předpokládat, že silniční nákladní doprava bude hlavní „lovnou zvěří“. Bruselské zastoupení Sdružení ČESMAD Bohemia vývoj pozorně sleduje a už v této přípravné fázi je v kontaktu s příslušnými osobami. Chceme, aby hlas českých a slovenských dopravců byl při jednáních o Zelené dohodě slyšet.
Lze i přesto, co jste uvedl, očekávat v návaznosti na Green Deal nějakou podporu, a to včetně finanční, pro obměnu vozového parku vozidly s ekologičtějším pohonem, respektive na alternativní paliva? Nebo je spíš skutečně realističtější očekávat zesílení snahy o převod zboží ze silnice na železnici?
Podle našich informací se Evropská komise chystá soustředit na čtyři oblasti – vozidla (přísnější emisní limity, podpora čistších vozidel), paliva (podpora alternativních paliv a hlavně jejich nabíjecí a plnicí infrastruktury), narovnání cenových signálů v dopravě (ukončení daňové podpory fosilních paliv nebo možné zahrnutí dopravy do systému emisních povolenek) a zefektivnění celého dopravního systému (zde jde především o známý evergreen modálního přesunu na železnici a podporu veřejné dopravy). V rámci Mezinárodní unie silniční dopravy IRU už jsme Evropské komisi naznačili, že nucené modální přesuny a umělá podpora jiných dopravních módů nefungovaly v minulé Bílé knize komise z roku 2011 a nebudou fungovat ani dnes.
Ke snížení emisí CO2 na přepravené množství zboží by mohly přispět i tzv. megasoupravy. V jakém stadiu je povolení jejich uvedení do běžného provozu v rámci celé EU?
Kolem EMS (European Modular System), ecocombi nebo monstertrucků, jak je v Bruselu nazývají (podle toho, zda je tazatel podporuje nebo odmítá), se v minulosti vzedmulo mnoho emocí. Je možné, že otázka jejich širšího povolení bude za nového složení Evropské komise znovu otevřena, a dopravci už se na tuto možnost připravují. Spolu s kolegy z ostatních asociací shromažďujeme argumenty a statistiky, abychom ukázali, že EMS je jednou z cest, jak silniční dopravu učinit zelenější.
Jednou z cest pro převod většího množství zboží na železnici by mohla být nedoprovázená kombinovaná doprava. Podporuje tuto snahu stávající znění návrhu tzv. silničního balíčku? Bude možný neomezený svoz a rozvoz návěsů do a z terminálů, nebo bude tato doprava podléhat pravidlům pro kabotáž či jiným omezením?
Jedním z prvních kroků, které nová Evropská komise udělala po svém nástupu, bylo stažení současné revize směrnice o kombinované dopravě. Podle komise byl návrh málo ambiciózní a potenciál kombinované dopravy by měl být v Evropské unii více podporován. Komise proto připravuje návrh nový, jeho předložení odhaduji na příští rok. Sdružení ČESMAD Bohemia tuto novou ambici vítá, ale očekáváme při projednávání nové směrnice stejná úskalí jako při minulé revizi – hlavně u kabotáže.
Je z vašeho pohledu větší převod zboží na železnici reálný a v konečném důsledku ekologičtější než silniční doprava?
Na to jsem částečně odpověděl již v úvodu. Evropská unie a členské státy v minulém desetiletí investovaly desítky miliard do nákladní železniční dopravy a její infrastruktury, a přesto její podíl na přepravách spíše klesá.
Na druhou stranu samozřejmě uznáváme, že každý dopravní mód má v logistickém řetězci své místo. Co ale určitě odmítáme, jsou umělé překážky (regulace, fiskální zátěž apod.) silniční dopravy a nucené preferování například právě železnice.
Milan Frydryšek
Foto: ČESMAD Bohemia
