14. listopadu 2016, Milan Frydryšek
Letos v květnu se stal prezidentem Sdružení ČESMAD Slovakia Ing. Pavol Jančovič, jednatel společnosti TOPNAD, a. s., který stál v čele sdružení již v letech 2010 až 2012. Na co se hodlá ve své funkci nyní především zaměřit, nám přiblížil v následujícím rozhovoru.
„V květnu jste se stal prezidentem Sdružení ČESMAD Slovakia. Co vidíte jako hlavní úkoly, na které se budete muset ve svém funkčním období zaměřit?“
„Jedním z nejdůležitějších úkolů je zlepšení image sdružení v rámci odborné i široké veřejnosti. V tomto směru je důležité přiblížení se k členským dopravním společnostem, ale i k dopravcům mimo sdružení. Proto již postupně budujeme strategii a podnikáme první kroky tak, aby zesílil vztah mezi dopravci a sdružením. Zlepšit musíme komunikaci a prezentaci našich činností ve směru ke státní správě i prezentací širokého spektra našich služeb. Na všech zasedáních v rámci sdružení se musíme ještě více zaměřit na konkrétní problémy dopravců z praxe, řešit je a poskytovat k nim odpovědi.
Co se týče nejzávažnějších aktuálních problémů, stojí před námi několik složitých výzev, které jsou zásadní pro další rozvoj komerční silniční dopravy na Slovensku. Daňové zatížení slovenských dopravních společností je druhé nejvyšší v Evropě. Úpravou zákona, tedy i samotného systému, chceme dosáhnout výrazné změny. Nejdůležitějším krokem bude zvýšení slev na silniční dani za ekologická vozidla v devítiletém období.
Nedostatek kvalifikované pracovní síly je celo-evropský problém a výrazně ho pociťujeme i na Slovensku. Situace by se dala alespoň částečně vyřešit několika možnostmi: do slovenské společnosti se vrátí slovenští řidiči, kteří odešli pracovat do západní Evropy. V současnosti jsou již podmínky stejné a v určitém smyslu i lepší – a na to je musíme upozornit. Dalším řešením je zjednodušení systému zaměstnávání řidičů z třetích zemí, které je náročné časově, ale i byrokraticky. Z dlouhodobého pohledu by efektivním způsobem pro zvýšení počtu řidičů mohlo být snížení věkového limitu pro získání řidičského oprávnění skupiny C + E na 18 let a na 21 let pro řidiče skupiny D + E ve vnitrostátní dopravě.“
„Jak se vaši členové vypořádávají s problematikou minimální mzdy, jejímž prostřednictvím se některé evropské země snaží omezit vstup na trh dopravcům z nových zemí unie?“
„Slovenské dopravní společnosti, podobně jako dopravci z okolních států, vnímají tuto problematiku velmi negativně. Je to výrazný zásah do zásad volného evropského trhu, který s sebou přinesl nejen zvýšení nákladů dopravců při přepravách do dotčených států, ale i jejich byrokratickou zátěž. Nemáme informace o žádných policejních kontrolách v této souvislosti, víme však o dvou kontrolách, které se uskutečnily přímo při nakládce zboží. V jednom případě měl dopravce potřebné dokumenty, takže byl připuštěn k naložení zboží, v druhém ne. MiLoG je platný již téměř dva roky, takže v tomto ohledu již bylo několik slovenských dopravců podrobených hloubkové kontrole ze strany německých celních orgánů, ale nemáme informace o žádných problémech nebo pokutách.“
„Jaká opatření v této oblasti podnikáte a jak se díváte na nový tzv. silniční balíček připravovaný Evropskou komisí? I do něj se mohou promítnout snahy některých zemí chránit svůj trh před dopravci z jiných zemí…“
„Společně s dalšími deseti sdruženími dopravců z evropských zemí jsme se zapojili do protestní akce a oficiálními dopisy adresovanými francouzskému prezidentovi a předsedovi Evropské komise jsme pádnými argumenty upozornili, jak negativně zasáhne tento zákon do podnikatelské činnosti dopravních společností. V boji proti zákonům o minimálních mzdách pokračujeme a plánujeme i s ostatními sdruženími další kroky, které by měly upozornit kompetentní orgány na dopad na sektor silniční dopravy. Neustále hledáme všechny možnosti k odstranění těchto nesmyslných opatření. V tomto směru spolupracujeme i se slovenskými zástupci v Evropském parlamentu, kde se nás výrazně zastal europoslanec Richard Sulík.
Připravovaný balíček jen potvrzuje, že prin-cipy Evropské unie již nejsou takové, jak byly stanoveny. Její fungování určují hlavně původní velké členské země a ostatní se musí přizpůsobovat jejich požadavkům. Evropská unie potřebuje zásadní změny, pokud má pokračovat na úrovni rovnocenného partnerství všech členských zemí. Potvrdilo to i vystoupení Velké Británie jako projev nedůvěry ve fungování unie.“
„Silničním dopravcům komplikuje podnikání neuspokojivá situace s běženci, a to nejen v oblasti Calais. Existuje podle vás v současné době vůbec nějaké řešení tohoto problému?“
„I tento problém je dalším důkazem špatného nastavení systému Evropské unie. Nikdo zatím nepřišel s řešením tohoto problému, které by i v praxi bylo stoprocentní. Dílčí řešení, jako např. ploty, speciální nálepky a postupy, dokážou částečně eliminovat hrozby související s přechodem kamionů v této oblasti, ale i tak jsou stále hlášeny případy pokutování řidičů za pašování osob. A co je ještě horší, i ohrožování řidičů a vozidel. Řešení musí být komplexní a musí řešit celou emigrantskou krizi, takže je málo pravděpodobné, že v blízké době by došlo k takovému radikálnímu řešení.“
„Jak řešíte nedostatek řidičů? Před časem jste vyjádřili výhrady k novele zákona o zaměstnávání mimounijních pracovníků. Myslíte si, že zaměstnávání zahraničních řidičů by bylo řešením tohoto problému?“
„Najímání řidičů z třetích zemí je jedním z několika dostupných řešení a mohlo by výrazně pomoci s aktuálním nedostatkem řidičů. Naneštěstí celý proces zaměstnání takového řidiče, respektive obecně pracovníka ze země mimo EU, je na Slovensku ze zákona strašně zdlouhavý. Celkově může tento proces trvat čtyři měsíce a často mnohem déle. Proto chceme dosáhnout zkrácení třicetidenní lhůty pro uskutečnění výběrového řízení při nahlašování volných míst a zkrácení devadesátidenní lhůty cizinecké policii pro udělení pobytu pracovníkům z třetích zemí.
Ale jak jsem zmiňoval, řidiči ze třetích zemí jsou jen jedním z možných řešení tohoto pro-blému. Toto povolání už dávno není tak atraktivní jako v minulosti a co víc, přístup k němu je drahý, komplikovaný a zdlouhavý. Je proto třeba změnit přístup v celém rozsahu stejně jako podmínky jeho provádění. Současná věková hranice 21 let pro řidiče skupiny C + E a 24 pro řidiče skupiny D + E způsobuje, že přicházíme o množství potenciálních uchazečů o toto zaměstnání v podobě absolventů středních škol, kteří si po jejich ukončení hledají zaměstnání. Právě proto chceme dosáhnout změny věkové hranice pro řidiče ve vnitrostátní dopravě. V rámci zjednodušení přístupu k povolání řidiče budeme na ministerstvu školství žádat, aby se možnost absolvování výcviku řidiče skupiny C zařadila přímo do vyučovacího procesu na středních školách dopravního zaměření.“
„Jaký je váš názor na monitorování celé silniční sítě na Slovensku bez ohledu na to, zda je zpoplatněna či nikoliv? Nemá to vliv na vyšší náklady na udržování mýtného systému, což nakonec zaplatí sami dopravci?“
„Když se spouštěl celoplošný systém monitorování silniční sítě, bylo to s cílem zjistit stav využití silnic II. a III. třídy nákladními vozidly s následnou možností jejich přeznačení na silnice I. třídy. Dosud však žádný závěr vyvozen nebyl a je pravda, že v konečném důsledku to platí sami dopravci. Kvůli tomuto monitorování musí také mít zbytečné mýtné jednotky a v systému musí být zaregistrována i vozidla, která zpoplatněnou síť vůbec nevyužívají. Tomu chceme zamezit, a budeme proto žádat, aby se monitorování na těchto silnicích ukončilo.“
„Jakými dalšími aktuálními otázkami se vaše sdružení v současnosti zabývá?“
„Současný stav v komerční silniční dopravě je nepříznivý, a tak i problémů je více. Kromě zmíněných problémů, jako jsou nedostatek řidičů, vysoké daňové zatížení či zákony o minimálních mzdách, se musíme věnovat i problematice nedostatečné kontroly přepravních povolení dopravců ze zemí mimo EU. Současný stav a chybějící systémová kontrola, která je běžná i v ostatních státech unie, způsobuje, že povolení jsou nezákonně využívána vícenásobně, na což opět doplácí slovenský dopravce, který tak přichází o zakázky. V zákoně o silniční dopravě proto požadujeme systémové zavedení kontrol přepravních povolení zahraničních dopravců, aby se zamezilo nezákonnému proudění zboží ze Slovenska třetizemními dopravci.
Zabýváme se také mýtnými poplatky, kde chceme dosáhnout zavedení systému slev za každý kilometr od začátku kalendářního roku. Podobný systém je i v České republice a dopravní společnosti tak dokážou alespoň částečně snížit své náklady. Problémem je také provádění technických kontrol nákladních vozidel, které musí být při kontrole plně naloženo. To však dopravcům v praxi způsobuje velké problémy, a proto je nutná změna v zákoně, která zajistí provedení kontroly bez zatížení vozidla. Náhradou má být princip „referenčních brzdných sil a tlaků“ ze strany importérů vozidel.
Podle našeho názoru je nevyhovující i doba víkendového a svátečního zákazu jízdy pro nákladní vozidla. Podle úpravy navrhované sdružením, ve které by mohla nákladní vozidla jezdit v neděli do 7.00 hodin ráno, by došlo k přerozdělení počtu kamionů. Po posunutí hraničního času by více vozidel stihlo přijet do cíle a v neděli po 22. hodině by jich tak pokračovalo v jízdě méně a nedocházelo by k nadměrnému přetížení silnic. Velmi důležitým aspektem úpravy je i možnost slovenských řidičů dostat se domů, když za současné situace musí kvůli zákazu jízdy čekat před hranicemi Slovenska nebo na odstavných plochách. Proto sdružení navrhuje možnost jízdy nákladních vozidel na dálnicích a rychlostních silnicích v neděli a o svátcích v nočních hodinách (úprava současného zákazu jízd od 24.00 do 22.00 hodin na dobu od 7.00 do 22.00 hodin).“
Milan Frydryšek
