24. června 2019, Milan Frydryšek
Smyslem implementace Úmluvy CMR do české legislativy je sjednocení podmínek přepravních smluv v mezinárodní a vnitrostátní silniční nákladní přepravě, vyjasnění vztahů mezi dopravci a odesílateli a zjednodušení smluvního procesu. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou právní úpravu, uspořádala Česká společnost pro dopravní právo (ČSDP) v květnu na Právnické fakultě UK diskusní fórum, které umožnilo výměnu názorů na tuto novinku mezi širší odbornou veřejností.
Aplikace ustanovení Úmluvy CMR do českého národního práva byla provedena pomocí § 9a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, s účinností od ledna letošního roku.
Ministerstvo dopravy toto řešení zvolilo proto, že bylo jednodušší a rychlejší než provést změnu v novém občanském zákoníku.
Bohatou diskusi shrnula moderátorka celého setkání prof. Monika Pauknerová z pražské právnické fakulty. Reagovala tak na některé úvahy diskutujících o tom, že § 9a zákona č. 111/1994 Sb. je sice kogentním ustanovením bez možnosti odchýlení se od platného znění, avšak občanský zákoník považuje obchodní smlouvy za dispozitivní, a proto zde možnost odchýlení se je.
Jednoznačná většina účastníků, včetně moderátorky, však považuje nové ustanovení za kogentní (bez možnosti odchylky): jeho odborný, a navíc i logický výklad lze opřít o řadu argumentů a mimo jiné i o právní důvod, proč vůbec bylo toto ustanovení zavedeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o normu, ke které zatím neexistuje žádná judikatura a nejsou s ní ještě žádné praktické zkušenosti, menšinový názor označili účastníci setkání jako nebezpečný základ pro případné soudní spory. Podle nich není třeba vyvolávat problémy tam, kde nejsou.
Advokát Jiří Krofta uvedl, že na tyto otázky odpoví jen rozhodovací praxe soudů. Přínos vidí mimo jiné v tom, že na obor vnitrostátní silniční nákladní dopravy se bude aplikovat Úmluva CMR, protože úprava v občanském zákoníku je velice chudá. Důležitá podle něj je také skutečnost, že Nejvyšší soud před časem dospěl k závěru, že naše soudy mohou při sporech v oblasti posuzování mezinárodních úmluv začleněných do našeho národního práva zohledňovat i zahraniční judikáty.
Podle některých účastníků mnozí dopravci a odesílatelé tuto změnu ještě nezaregistrovali. Na druhou stranu, jak uvedl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř, dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční nákladní dopravu, tuto úmluvu znají a umějí s ní pracovat.
Také některé pojišťovny dnes již berou implementovanou normu jako kogentní a nabízejí případné připojištění podle čl. 24 Úmluvy CMR. Podle Petry Dokládalové z pojišťovny UNIQA je však třeba dodržovat podmínky, které tento článek stanovuje, a mnozí dopravci nejsou zvyklí vyplňovat nákladní listy.
(lan)
Foto:LAN
