2. června 2016, Milan Frydryšek, čtk
2. 6. – Přibližně stovka majitelů dopravních firem zaměstnávajících několik tisíc řidičů vyslovila svůj zásadní nesouhlas s ochranářskou politikou Německa a Francie. Rezoluce podepsané sdruženími z dalších deseti zemí proti uplatňování německého a francouzského zákona o minimální mzdě na české řidiče předali zástupci Sdružení ČESMAD Bohemia vedoucímu Zastoupení Evropské komise v ČR Janu Michalovi a prvnímu radovi francouzského velvyslanectví Laurentu Toulouse.
Současné kroky těchto dvou bohatých států ovládajících Evropskou unii nevadí jen Čechům, Polákům, Maďarům nebo Slovákům, ale i Španělům a Portugalcům, kteří rezoluce též podepsali. „Evropa se začíná jednoznačně dělit. Bohatší státy, které zde 25 let využívaly levnější pracovní sílu, se oproti všem dohodám a líbivým řečem o společném trhu rozhodly zavést tvrdá ochranářská opatření proti českým dopravcům. Kdyby nám náhodou nezlomilo vaz, že naše firmy budou muset platit řidičům německé platy a přidávat jim k tomu české diety, jsou připravena taková byrokratická opatření, proti nimž získání víza bylo hračkou. Jestli nás čeká opět překládání nákladu na hranicích, pak takto sjednocená Evropa ztrácí smysl,“ uvedl prezident Sdružení ČESMAD Bohemia Vladimír Starosta.
Plošná minimální mzda platí v Německu od začátku loňského roku. Německé ministerstvo práce zákon vykládá tak, že na 8,50 eura (235 Kč) za hodinu mají nárok všichni zaměstnanci po tu dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Ti by u sebe měli mít odpovídající doklady, dokazující, že takové peníze skutečně berou. Podobné nařízení má od 1. července vstoupit v platnost i ve Francii, přestože německý zákon už přes rok Evropská komise posuzuje. Ta sice už loni v květnu uvedla, že vyžadování dodržování zákona o minimální mzdě i po zahraničních dopravcích porušuje pravidla Evropské unie, proces posuzování slučitelnosti německého zákona s právem EU ale dosud uzavřený není.
Minimální mzda se nevztahuje na řidiče tranzitní dopravy a na řidiče skládající zboží v německých námořních přístavech. I pro ně ale přináší podle komise nařízení neúměrné administrativní překážky, které brání správnému fungování vnitřního trhu EU. Kromě českých dopravců proti nařízení protestují dopravci ze Španělska, Slovenska, Rumunska, Maďarska, Polska, Bulharska, Portugalska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
(lan/čtk)