14. listopadu 2013
PRAHA (13.11.) – Viníky dopravních nehod můžeme jednoduše rozdělit na tři skupiny: samotní řidiči, automobily a jejich stav a také stav vozovky i dopravní infrastruktury. Právě oním třetím tématem a situací v této oblasti se zabýval ve dnech 11. až 12. listopadu v Praze osmý ročník mezinárodní konference Bezpečná dopravní infrastruktura, jejímiž pořadateli byly ÚAMK a společnost AF-CityPlan.
Na této konferenci byla veřejnosti představena Riziková mapa ČR za období 2010 – 2012. Na základě metodiky mezinárodní nezávislé organizace EuroRAP ji od roku 2005 vydává ÚAMK za spolupráce s AF-CityPlan. Cílem Rizikové mapy ČR je srozumitelně ukázat řidičům, správcům silnic i odborníkům, které silniční úseky vykazují statisticky nejvyšší rizikovost (se smrtelnými nebo vážnými následky) a na jaké úseky je nutné se zaměřit. Mapa zobrazuje asi 6500 kilometrů dálnic a silnic I. třídy a hodnotí jejich rizikovost v pěti stupních a zobrazuje zelenou (nízké riziko) a vysoké riziko černou barvou. Z hodnocených silnic ČR je zhruba šest procent rizikových, ovšem dalších 31 procent si vysloužilo hodnocení středně vysoké riziko. Nejvíce vysoce rizikových silnic je v Libereckém, Pardubickém a Středočeském kraji. Naopak nejvíce silnic s nízkým rizikem najdete v Jihomoravském, Zlínském a Ústeckém kraji.
Za nejvíce rizikový úsek vůbec je možné považovat silnici I/11 v úseku 9,5 kilometru. Druhou neblahou příčku s vysokým rizikem si vysloužila silnice II/442 a I/14. Celkem je pak na místě si dát pozor na 23 zvláště nebezpečných úseků v ČR. Jak upozornil ve svém vystoupení na konferenci Bezpečná dopravní infrastruktura prezident ÚAMK Oldřich Vaníček dlouhodobě podfinancovaná údržba našich komunikací způsobila stav, kdy na nejnutnější opravy silniční sítě by bylo třeba minimálně po sedm následujících let investovat každý rok 90 miliard Kč. Paralelně s tímto úkolem je nezbytné pro bezpečnost dopravy řešit problematiku dopravních informací, které například dokáží upozornit na špatný stav vozovky v místě, kam řidič dojede třeba až za hodinu.
O zkušenostech s dopravním zpravodajstvím hovořil zástupce ADAC z Německa Markus Bachleitner. Jejich zdrojem jsou kromě jiného denně data získávaná pomocí GPS sond z celkem 150 000 vozidel. Výsledkem jsou řidičům poskytované informace o předpokládané situaci v daném místě a čase prostřednictvím map, které díky ADAC aplikaci lze zobrazit třeba v mobilu. Právě na fakt, že často chybí v praxi aktuální informace ze své praxe upozornil ředitel Zdravotnické záchranné služby Prahy a senátor MUDr. Zdeněk Schwarz. Tak se stává, že sanitky narazí při zásahu na nehlášené uzavírky silnic, zábrany, nesprávné silniční značení a podobně. Nutnost přesných a včasných informací považuje za jeden z klíčových faktorů záchrany života a zdraví lidí.
Aby ubývalo případů smrtelných a těžkých úrazů, jak jsme toho nyní svědky, chtějí se podle slov ředitele dopravní policie Tomáše Lercha příslušníci policie při kontrolách více soustředit na to, jak řidiči využívají prostředky pasivní bezpečnosti – například bezpečnostní pásy a další. Bezpečné silnice byly tématem vystoupení technického ředitele AF-CityPlan Jiřího Landy, který upozornil na to, že o následcích nehody se nerozhoduje jen na vozovce, ale velmi často v jejím okolí až do více než 10 metrů. Dokud nebude legislativně zajištěna povinná péče o bezpečné okolí silnice, nelze očekávat pozitivní vývoj.
