18. února 2021, Milan Frydryšek
Letošní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) by měl přesáhnout 61 miliard Kč. O tom, kam má být nejvíc peněz směrováno a také o dalších tématech souvisejících s výstavbou a údržbou páteřních komunikací, jsme hovořili s generálním ředitelem ŘSD Ing. Radkem Mátlem.
Loni disponovalo ŘSD rekordním rozpočtem téměř 55 miliard Kč a letos je navýšen dokonce na 61 miliard. Do kterých hlavních staveb či oprav budou směrovat největší částky?
Poměr mezi opravami a investicemi se v posledních letech výrazně změnil. Kolem roku 2014 šly prostředky zejména do údržby a oprav a málo do investic, protože stavby nebyly z období let 2010 až 2014 připravené. Nyní se tento poměr naštěstí posouvá hodně ve prospěch výstavby nových dálničních úseků a silnic první třídy.
Samozřejmě, k nevýznamnějším akcím letošního roku patří dokončení modernizace dálnice D1. Veškeré finanční prostředky, které jsou zapotřebí, máme alokované tak, abychom modernizaci dálnice D1 dokončili do října letošního roku.
Pak se jedná o velké dálniční úseky, jako například zásadní stavbu na dálnici D11, konkrétně dostavbu úseků Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř. Je zde i výstavba dálnice D35 – 27 kilometrů od Opatovic přes Časy až do Ostrova. Probíhá také stavba obchvatu Českých Budějovic na dálnici D3, staví se další úseky na dálnici D6 – jeden je rozestavěn, dva jsme zprovoznili v loňském roce a v současné chvíli bychom chtěli zahájit další na obchvatu obce Krupá. Na dálnici D7 jsou tři úseky, které by letos měly být v realizaci. V případě dálnice D55 se jedná o dva úseky. Jeden budeme zprovozňovat – obchvat Otrokovic, druhý je nyní ve výstavbě (Babice – Staré Město) a stavbu dalšího bychom chtěli zahájit v druhé polovině roku..
Intenzivně se staví také na dálnici D48, konkrétně jde o obchvat Frýdku‑Místku, a na jaře bychom chtěli zahájit stavbu dalších 13 kilometrů v úseku Bělotín – Rybí.
A to jsem vyjmenoval jen dálniční úseky, které jsou samozřejmě největší, ale je zde i řada silnic první třídy, na kterých se staví a stavby se budou dokončovat a zprovozňovat. Začátkem února jsme například otevírali obálky na výstavbu obchvatu Bludova, což bude čtyřproudá komunikace ve směru od Olomouce na Jeseník; nejvýhodnější nabídka byla podána ve výši 2,3 miliardy Kč.
Ovlivňuje dokončení staveb, především dálnice D1 pandemie koronaviru?
Zatím termíny výstavby víceméně držíme a nepředpokládáme, že by koronavirus měl zásadní dopad na harmonogram stavby. Zvládli jsme to loni a věřím, že to zvládneme i letos. Dopad pandemie do realizovaných staveb je relativně malý. Kde však vidím větší dopad, to je, bohužel, v oblasti přípravy staveb.
Letos začal platit Liniový zákon. Umožní vám skutečně zrychlit přípravu staveb?
Jsem přesvědčený, že u řady staveb se nám díky němu přípravu urychlit podaří. Liniový zákon nám nyní umožňuje mimo jiné vyhnout se některým zdržovacím praktikám. Klíčová je pro nás především tzv. polská varianta, která znamená, že se stavebním povolením je vydáno i mezitímní rozhodnutí na chybějící pozemky. Můžeme tedy v rámci stavebního řízení na pozemcích začít stavět, aniž bychom je vyvlastňovali samostatným procesem. To je velká pomoc. Ale nejde jen o to, že tohoto institutu můžeme využít. I nadále se budeme snažit pozemky vykoupit a dohodnout se s jejich majiteli, nechceme jít ces-
tou „násilného“ vyvlastnění. V posledních letech se výkupní ceny u zemědělské půdy stabilizovaly na osminásobku její hodnoty a u stavebních pozemků od 1. 1. 2021 na 1,5násobku. A máme zkušenost, že 80 procent lidí na dohodu přistoupí a pozemek rádo prodá, protože je to pro ně hodně výhodné. Jistě, jsou i spekulanti a různí odpůrci zvolené trasy a s nimi se nyní můžeme, díky institutu polské varianty, lépe vypořádat.
Napomůže to například výstavbě dálnice D3v úseku od Prahy až po Rakousko?
Ve středočeské části nikoliv, protože nejsme ve fázi, kdy by tento institut měl nastupovat. Ve středních Čechách půjde spíš o to, abychom dokázali přes správní řízení a přes soudní řízení zlomit odpor vůči zvolené trase. V prvé řadě je třeba vyhrát soudy, nebo se k nim vůbec dostat. V tuto chvíli totiž máme problém zahájit územní řízení kvůli výjimkám o chráněných živočiších a rostlinách.
Krajský úřad Jihočeského kraje rozhodl, že stát může vyvlastnit pozemky motocentra pro stavbu dálnice D3 u Tábora. Znamená to, že jeho majitelé již průběh výstavby narušit nemohou?
Výstavbu stále narušit mohou. Bylo vydáno mezitímní rozhodnutí podle zákona č.416/2009Sb. Podle něho mají právo podat do 30 dnů žalobu a soud má 60 dní na to, aby o ní rozhodl. Takže uvidíme, jak vše dopadne. Je ale třeba zmínit, že je tam ještě jeden vlastník, pan Milan Král, který měl stavební povolení na výstavbu autosalonu a nyní se řeší jeho žádost o prodloužení stavebního povolení. I s ním jednáme o majetkovém vypořádání, takže definitivně vyhráno zde ještě není.
Další důležitou spojnicí je Pražský okruh. Máte představu, kdy by mohl být skutečně dobudován?
ŘSD připravuje a staví vnější okruh, samozřejmě v úzké spolupráci s magistrátem hlavního města Prahy. Bohužel, jsou tu obrovské problémy, zejména co se týče vydání pravomocného územního rozhodnutí na stavbu 511 Běchovice – D1. Máme vydané nepravomocné územní rozhodnutí, jež bylo napadeno 48 odvoláními. Podle platné legislativy je měl vyřizovat magistrát, ale byla napadnuta jeho podjatost a Ministerstvo pro místní rozvoj tuto námitku akceptovalo, magistrátu pravomoc rozhodnout odebralo a během února by mělo rozhodnout, který úřad v republice se tím bude zabývat. To představuje zásadní zdržení v přípravě stavby, protože nový úřad se bude muset se spisem teprve seznámit, bez znalosti prostředí, a teprve poté bude moci rozhodnout. A to bude časově velice náročné. Samozřejmě, děláme nyní všechny paralelní kroky, které dělat můžeme. Máme již dokumentaci pro stavební povolení, připravujeme výkup pozemků a požádali jsme vládu o souhlas s jejich výkupem před vydáním územního rozhodnutí. Ale ani tak tam, kde bude odpor, pozemky nemůžeme bez pravomocného územního rozhodnutí vyvlastnit. Přesto věřím, že bychom přesto mohli vykoupit 70 až 80 procent. A poté, co by nabylo právní moci územní rozhodnutí, mohli bychom řešit zbytek.
V souvislosti s Pražským okruhem také řešíme například propojení dálnice D11, D8 a D7 na severu Prahy. S Prahou teprve jednáme o technickém řešení úseku a posléze se bude řešit EIA, tedy o dopad stavby na životní prostředí, a de facto se jedná o rozhodnutí o variantách vedení stavby v dané ose a o zásadách územního rozvoje.
Důležitou spojnicí je rovněž dálnice D35 a tzv. severní cesta přes Hradec Králové…
Co se týče dálnice D35, považuji propojení Hradce Králové, respektive v tuto chvíli křižovatky v Opatovicích s Mohelnicí, za jeden z hlavních úkolů, které máme. Po Pražském okruhu a dostavbě dálnice D1 kolem Přerova, je to pro mne třetí priorita. Severní dálniční propojení opravdu potřebujeme a musíme ji nutně co nejdříve postavit. V současné době je vy výstavbě 27km až po Ostrov a 70 kilometrů je v různém stádiu přípravy. Na většinu staveb již máme vydané pravomocné územní rozhodnutí a zpracováváme dokumentace pro stavební povolení či začínáme majetkoprávní přípravu. Nejméně připraven je úsek v Olomouckém kraji, tam jsme před územním řízením a velké problémy máme s odporem proti trase na obchvatu Litomyšle, který se snažím vyřešit dohodou s obcemi.
Začátkem února postihlo Českou republiku výrazné sněžení, které vyvolalo i komplikace v dopravě. Jak hodnotíte letošní a loňskou zimní údržbu dálnic?
Loni byla situace mnohem jednodušší, protože zima prakticky nebyla. Letos jsou velké teplotní výkyvy, což má i negativní dopad na kvalitu vozovky. Co se týče zimní údržby, dochází letos k poměrně velkým a prudkým spadům sněhu, což klade na údržbu dálnic a silnic první třídy velké nároky. Veškerou techniku máme v kalamitních situacích v terénu. Máme také připravené matice zastupování jednotlivých Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), protože v souvislosti s epidemií koronaviru by se mohlo stát, že některé SSÚD by přestalo fungovat. Ale i za takové situace musíme zajistit bezpečnost a plynulý provoz na dálnicích. Co se týče silnic první a druhé třídy, tam to pro nás zimní údržbu zajišťují externí dodavatelé.
Z hlediska dálniční sítě jsem s údržbou poměrně spokojen a myslím si, že nám daří udržovat dálnice sjízdné v rámci možností daných počasím. Samozřejmě, když v noci během pár hodin napadne 15cm sněhu, tak se dálnici nelze všude udržet stoprocentně průjezdnou, to se nedaří nikde na světě. Tolik techniky ani mít nemůžeme, protože tak výrazně předimenzovanou flotilu nelze provozovat.
Horší je někdy situace na silnicích první třídy nebo druhé třídy, kde údržbu zajišťují externí dodavatelé. Několikrát během loňské i letošní zimy jsem s některými z nich jednal o tom, aby zimní údržbu zlepšili a nestávalo se, že tyto komunikace budou v zimě nebezpečné. Bezpečnost je pro nás absolutní priorita, jde zde o zdraví lidí.
Jak probíhá výstavba a revitalizace odpočívek a stání pro kamiony?
Uvědomujeme si, že nedostatek parkovacích míst pro kamiony v ČR je obrovský problém a viděli jsme to i během letošní zimy, kdy nákladní vozidla neměla kde stát v době nepříznivých klimatických podmínek. V posledních letech jsme proto vybudovali stovky nových míst a plánujeme stavět další. Máme nyní například v tendru odpočívku Chotýčany u Českých Budějovic, budeme rozšiřovat odpočívku Střechov na 50. kilometru dálnice D1 a další připravujeme.
Musím však zmínit, že příprava odpočívek je velice obtížná. Vůči novým je obrovský odpor ze strany všech okolních samospráv. Často je tento odpor mnohem větší než proti samotné dálnici. Některé odpočívky jsme museli dokonce zavrhnout, protože nebyla šance je realizovat.
Abychom saturovali potřebu dalších odpočívek na D1, snažíme se jít i cestou přes soukromé investory a chceme vypsat tendry na výstavbu truck parků, kde by stát po určitou dobu platil pronájem za parkovací místo. Pokud se to podaří, již na konci roku 2022 může vzniknout až 500 nových parkovacích míst. Samozřejmě, počítáme i s navigačním systémem, který by řidiče na volná místa navedl.
Blíží se nová stavební sezóna, která přinese řadu dopravních omezení…
Po loňské extrémní sezóně, kdy jsme v rámci modernizace dálnice D1 stavěli 71 kilometrů plus jsme opravovali úsek u Průhonic, tak letos nás zde čeká modernizace 40 kilometrů, na začátku sezóny dokonce 50 kilometrů. A opravy nás čekají i na dálnicích D8, D5 a na dalších komunikacích. Chápeme, že pro řidiče je to nepříjemné, ale komunikace se musejí udržovat cyklicky, jinak budou vznikat velké problémy zejména v zimním období. Pro letošek máme na údržbu a opravy silnic první třídy a dálnic připraveno až 16 miliard korun.
Jak informujete řidiče o tom, co se kde zrovna děje?
Snažíme být maximálně otevřenou organizací, jsme zde pro lidi. A to jak co se týče výstavby komunikací, tak i co se týče aktuálních informací souvisejících s provozem.
Klíčové je okamžitě řidičům sdělit vše potřebné a předem je upozornit, aby nevjížděli do úseku, který je neprůjezdný, nebo aby byli ostražití v místě, kde je nějaká komplikace. Samozřejmě, můžeme se bavit o tom, že nemáme dálnice ještě tak vybavené, jak by bylo zapotřebí. Na druhou stranu ale také slýcháme, že tyto informace nejsou zapotřebí, protože každý dnes má chytrou navigaci, která ho včas upozorní.
Myslím si však, že informace od nás jsou nejpřesnější. Národní dopravní informační centrum funguje a snažíme se dělat maximum pro to, aby motoristé měli spolehlivé informace včas a nemuseli zbytečně čekat v kolonách.
A když už se něco stane, tak provozujeme Asistenční službu ŘSD, která přijede a zabezpečí vozidlo, což je pro pocit bezpečí lidí velice důležité. Tuto službu chceme na kritických úsecích dále posilovat. Bohužel, pak se i stane, že asistenční vozidlo, které chrání porouchaný automobil, někdo smete a je z toho smrtelný úraz. K tomu došlo loni. Opravdu smekám před lidmi, kteří pracují na dálnici – ať již jsou to dělníci, nebo právě pracovníci, kteří zabezpečují nehody.
Milan Frydryšek
Foto: ŘSD
