Věřím, že mé předsednictví přispělo k dalšímu rozvoji ITS Nationals

Věřím, že mé předsednictví přispělo k dalšímu rozvoji ITS Nationals

Letos v červnu skončilo druhé období viceprezidenta Sdružení pro dopravní telematiku ČR Ing. Romana Srpa ve funkci chairmana ITS Nationals. Delší působení již stanovy této mezinárodní sítě sdružující 28 asociací pro dopravní telematiku neumožňují. Co se během tohoto období v činnosti sdružení změnilo a na co se nyní zaměřuje především, o tom jsme s ním hovořili v době předání předsednictví jeho nástupci.

Jak se zpětně díváte na své působení v ITS Nationals a co si slibujete od působení vašeho nástupce?

Začnu druhou otázkou. Ve stanovách je uvedeno, že chairmanem může být konkrétní zástupce národní organizace zvolen pouze dvakrát po sobě. Samozřejmě jsem měl zájem, aby můj nástupce pokračoval v tom, co jsem začal, takže jsem se jeho výběr snažil ovlivnit. A to se mi podařilo, takže mohu s potěšením konstatovat, že členská základna v elektronických volbách zvolila a v červnu potvrdila nové vedení. Chairmanem se stal Martin Russ z rakouského AustriaTechu, a předsednictví se tak stěhuje ještě o trochu dál na východ, do Vídně.

Pokládám to za šťastné rozhodnutí, protože kolegové ze společnosti AustriaTech jsou opravdu profesionálové ve svém oboru. Navíc v Rakousku je ta zvláštnost, že na rozdíl od ostatních asociací mají relativně stabilní rozpočet, protože jsou vládní agenturou. A v neposlední řadě s AustriaTechem udržujeme velice korektní a čilé pracovní vztahy, které přerůstají aktivity mezinárodní sítě ITS Nationals. Takže z toho mám radost.

Jsem rád, že členská základna vyslyšela mé doporučení, a očekávám, že ITS Nationals bude i nadále fungovat minimálně ve standardu, který jsem nastavil. Měl jsem čtyři roky na to, abych se po kolegyni z ITS UK pokusil podpořit fungování této nadnárodní asociace, a mám pocit, že se mi to podařilo.

Dopravní telematika má široký záběr. Jsou některá témata, na která se mezinárodní asociace v současné době zaměřuje více?

Těch témat je několik. V zásadě na úrovni ITS Nationals probíráme aktuální technologické trendy, které pak s nějakým zpožděním mají dopad na rozvoj telematiky v jednotlivých zemích. V posledních letech za mého vedení, především v druhé polovině, mezi tyto technologické trendy patřily nové způsoby řízení dopravy ve městech, včetně tématu mobilita jako služba, které má anglické logo MAAS (Mobility As A Service). Pochopitelně jsme nemohli ignorovat trend automatizace v dopravě, zatím především u dopravních prostředků. V rámci SDT však vidíme automatizaci podstatně šířeji, tzn. vnímáme automatizaci v rámci celého dopravního systému. Nejde tedy jen o automatizaci, která postihuje pouze vozidla (automatizovaná), ale spolu s tím musí dojít k rozvoji infrastruktury, která provoz těchto vozidel umožní. Tím se hodně odlišujeme od některých zemí, které sázejí a upínají se především k automatizaci vozidel jako takových, aniž by zcela přemýšlely o tom, jak má infrastruktura automatizovaná vozidla podporovat. Myslím, že i naši kolegové z Rakouska mají k této problematice podobný přístup.

Přesně o těchto aspektech jsem přednášel na konferenci na veletrhu Intertraffic 2018 v Amsterodamu, které se zúčastnilo několik set odborníků. A tyto mé názory rezonovaly i v následných reakcích, takže si myslím, že se ubíráme správným směrem. Automatizovaná vozidla nelze vnímat jen z pohledu výrobců vozidel a je třeba se na tuto oblast dívat jako na systém.

Dopravní infrastruktura pro automatizovaná vozidla zřejmě musí být součástí velice robustního systému, který bude schopen pracovat spolehlivě v reálném čase se spoustou vstupních informací…

Je to tak, že když potřebujete vytvořit infrastrukturu pro automatizovaná vozidla, není třeba hned začínat s budováním sofistikované telematické infrastruktury. Je třeba začít od zcela běžných věcí, které jsou samozřejmostí ve vyspělých evropských zemích a které by měly být samozřejmé i ve střední Evropě. Teď mám konkrétně na mysli kvalitní a dobře udržované podélné a svislé dopravní značení. U toho je třeba začít. První, co senzory automatizovaných vozidel potřebují, je číst dopravní značení v nějaké minimální kvalitě. A toto zařízení musí mít nejen minimální zaručenou kvalitu, ale musí být i standardizované po stránce mechanického a vizuálního provedení. A především je třeba zajistit, aby značky byly aktuální a byly skutečně v těch místech, kde silniční správa rozhodla, že být mají. A tady jsou velké rezervy. Stejně jako existují velké rezervy v celkové údržbě dopravní infrastruktury, což se dotýká i dopravního značení.

To jsme ale spíše v rovině infrastruktury než ITS…

Teprve poté je možné přemýšlet o tom, a to je druhý krok, že se vytvoří, vedle kvalitní dopravní infrastruktury a kvalitního dopravního značení a všech těchto opatření, i virtuální obraz dopravní infrastruktury. Tedy shodný obraz, který bude k dispozici někde v centrálním systému a na který si prostřednictvím strojově čitelného rozhraní budou automatizovaná vozidla sahat pro informace. Samozřejmě tyto informace, tento virtuální obraz dopravní infrastruktury musí mít minimální zaručenou kvalitu ve smyslu aktuálnosti, přesnosti, územního pokrytí atd.

Z toho je zřejmé, že automatizovaná vozidla se budou v první chvíli pohybovat pouze na velmi omezených úsecích komunikací, které budou v potřebné minimální kvalitě a ke kterým bude existovat virtuální obraz. A rozsah těchto komunikací se může postupně rozšiřovat.

I my v SDT se snažíme racionálním způsobem ovlivňovat, pokud máme tu sílu, představy uživatelů, řidičů a cestujících o potenciálu automatizovaného řízení. Protože tento obraz je v současné době hodně pokřivený. V médiích se dnes běžně představuje vize automatizovaných vozidel, která brázdí evropské silnice a která jsou přínosem. Automatizovaná vozidla mohou být přínosem pouze tehdy, pokud budou jezdit bezpečně a pokud budou spolupracovat s dopravním systémem a budou mu také pomáhat. Jinak se dostaneme do situace, že smíšený provoz automatizovaných a neautomatizovaných vozidel povede k výraznému nárůstu komplikací.

Jak tedy vidíte budoucnost automatizovaných vozidel a automatizovaného provozu?

Některé automobilky a velké mezinárodní IT firmy vytvářejí mediální obraz, že stoprocentní penetrace automatizovaných vozidel zde bude snad už za pět let. Taková situace tu nebude možná ani za padesát let. Možná dokonce nebude nikdy, protože vždy budou účastníci silničního provozu, kteří nebudou automatizovaní. Situace v silniční dopravě je jiná než v dopravě železniční nebo letecké.

A také by nedávalo smysl, aby se automatizovaná vozidla chovala stejně hloupě jako řidiči, byť by byla bezpečná. Nedávalo by smysl, aby vznikaly ve městě kolony automatizovaných vozidel, která řidič neřídí, jen čeká a nudí se ještě víc, než kdyby řídil.

Jistě, potenciál automatizace je určitě ve zvýšení bezpečnosti provozu, ale musíme ho vidět i ve snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Jde zároveň o vytvoření koordinovaného toku vozidel.

Když už vozidla mají potenciál nechat se automatizovaně řídit, tak dopravní systém má být schopen optimalizovat a řídit propustnost dopravní sítě v reálném čase. A teprve tam lze vidět nějaké reálné přínosy. Samozřejmě jiná věc je, když máte pocit, že neustálé hledání inovací je zde proto, aby byl odbyt vozidel a aby se jen jakoby zvyšoval komfort uživatelů při řízení. To je jasný zájem automobilového průmyslu, postarat se o tuto část, ale tato část sama o sobě neřeší problémy městských aglomerací.

Vraťme se ještě k ITS Nationals. V úvodu jste hovořil spíš o její budoucnosti s novým vedením…

Jedním z velmi pozitivních jevů mého předsednictví ITS Nationals bylo to, že došlo k dalšímu rozvoji členské základny. Díky mému vedení se do této sítě vrátil Connekt ITS Nethrelands, který asociaci dříve opustil právě kvůli nedůvěře ve vedení. Vrátili se a my jsme je přátelsky přijali jako platného člena naší sítě, protože jestli je někde v Evropě rozvinutá telematika, tak je to právě v Nizozemsku. A naše činnost vzbudila velký zájem i za tradičními hranicemi našeho členství; během mého vedení jsme do ITS Nationals přijímali jak estonskou, tak i tureckou asociaci. Což pokládám za úspěch.

Jaké je postavení asociace navenek, například k Evropské komisi?

Komunikace mezi ITS Nationals stejně jako mezi jinými spolky a Evropskou komisí je, řekl bych, složitější, protože Evropská komise si v rámci svého vládnutí nastavila poměrně robustní mechanismy, jak komunikovat otázky rozvoje dopravní telematiky s členskými zeměmi. Tato komunikace běží na úrovni ministerstev. Co se týče neformálních jednání, ITS Nationals je stejně jako jiné asociace vnímána jako subjekt, který nějakou kulturní formou lobbuje. V angličtině se tomu říká advocacy. To znamená, že ITS Nationals je vnímán jako jeden z hráčů na trhu, který se snaží prosazovat zájmy své členské základny. Doposud to takto fungovalo. Na druhé straně, pokud je někde potenciál dalšího rozvoje, to už se ale týká nového vedení, je to právě v této oblasti.

Milan Frydryšek

Foto: SDT

spinner