DN č. 21 - Silniční, Autobusová doprava, Přeprava nadrozměrných nákladů, vychází 12. 10., uzávěrka již 21. 9. !!! 

​Na již dokončené projekty bylo vynaloženo přes 2,5 miliardy Kč

​Na již dokončené projekty bylo vynaloženo přes 2,5 miliardy Kč

Letos byla schválena aktualizace Implementačního plánu k Akčnímu plánu rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v České republice do roku 2020. Z celkových osmdesáti projektů již bylo k dubnu letošního roku dokončeno osm a celkem na nich bylo proinvestováno 2,645 miliardy Kč bez DPH. Plánované náklady u nových projektů se odhadují na 2,675 miliardy Kč bez DPH s tím, že u jednoho projektu ještě nejsou stanoveny.

Vedle osmi dokončených projektů bylo v době schvalování aktualizace 28 projektů ve stadiu přípravy, 16 ve fázi realizace a 28 ve formě ideového záměru. Oproti původnímu implementačnímu plánu došlo ke změně u 40 projektů a nově bylo přidáno 14 projektových záměrů. Z 80 projektů zahrnutých v aktualizaci jich 39 využívalo, využívá nebo hodlá využít prostředky z Operačního programu doprava (OPD1 či OPD2). U některých záměrů však finanční zdroje ještě nejsou stanoveny.
„Implementační plán ITS představuje konkrétní rámec, který stanovuje, do jakých oblastí dopravní telematiky a proč je třeba investovat. Jeho aktualizace, kterou vláda letos schválila, ukazuje, co se nám (čímž míním telematickou komunitu z České republiky vedenou kolegy z ministerstva dopravy) v loňském roce podařilo připravit. Jedná se o souhrn zásadních projektů, které mají svou vlastní projektovou kartu a nyní, po schválení, již i s vládní záštitou a autoritou. Aktualizace popisuje schválené projekty a byla důležitá proto, že některé z projektů se již podařilo dotáhnout do konce, u některých se naopak ukázalo, že se zpožďují, a byla zde také šance vložit do stávajících projektů nové nápady,“ uvedl viceprezident Sdružení pro dopravní telematiku Ing. Roman Srp.
„V současné době máme dobře a srozumitelně zpracovanou aktualizaci implementačního plánu. Je to sice štíhlý dokument, co se týče popisné stránky, ale velice obsáhlý, pokud jde o počet projektů, které lze realizovat. Situace v České republice je poměrně unikátní, protože v tuto chvíli máme dostatek finančních prostředků, abychom projekty v oblasti inteligentní mobility mohli realizovat. Máme i strategické dokumenty, které potřebuje stát, aby tyto investice směrované do konkrétních projektů obhájil. Zbývá tak v podstatě jediné: aby se tak skutečně stalo a projekty byly realizovány. Je tedy třeba, aby veřejní zadavatelé dokázali projekty rychle a včas popsat, připravit, realizovat a zprovoznit,“ řekl Roman Srp. V této souvislosti se nejvíc obává případných zpoždění vznikajících ve fázi veřejných soutěží a také toho, aby se podařilo projekty, které jsou zatím popsány obecně, zhmotnit do technických zadávacích dokumentů. „Jako profesní asociace se v rámci SDT budeme snažit být veřejným objednatelům z řad správců veřejných sítí v této fázi nápomocni,“ dodal Roman Srp s tím, že finanční prostředky k dispozici jsou, a navíc implementační plán popisuje projekty, které nejsou přímo vázané na konkrétní stavební dílo.
Základem jsou algoritmy řízení dopravy
„Dopravní systém obecně se skládá z infrastruktury, dopravních prostředků a z duševna, tedy z prvků organizace řízení dopravy. Je zřejmé a nikdo to nezpochybňuje, že když se dnes staví infrastruktura, vždy se s ní postaví i některé telematické prvky, jako jsou senzory nebo aktory, detektory kamerové, optické, bluetooth detektory apod. Avšak tyto senzory a aktory jsou spíš jen telematická bižuterie, která sama o sobě telematický systém netvoří. Ten tvoří až de facto propojený celek a algoritmy pro řízení. Tedy informační systémy, které mají algoritmy, jež respektují reálnou potřebu toho, co je třeba aktuálně dělat. Dopravní telematika je zhmotnění řízení a organizace dopravy do reálného provedení a propojuje vozidla a infrastrukturu do jednoho celku, a to napříč dopravními mody,“ uvedl Roman Srp.
Telematika je tak podle něj na infrastruktuře zcela nezávislá, protože vytváří jednolitý celek, což je ideální situace. „Pro centrální systém je důležité porozumět problémům, které doprava má, a je třeba tyto problémy zhmotnit do konkrétních opatření. Někdy se však stává, že postupujeme naopak, tedy že když se staví silnice, umístí se tam senzory a aktory, ale hlavní problém se neřeší,“ upozornil Roman Srp.
Prostor i pro investice soukromého sektoru
Výhodou v této oblasti podle něj je i to, že se nemusí jednat pouze o investice veřejného sektoru. „Dnes jsme v situaci, například u vozidlových navigací, kdy privátní sektor poskytuje řidičům mnohem více informací než státní sféra. Mohlo by se dokonce stát, že nevhodné informace od soukromého poskytovatele služeb, který má dominantní postavení na trhu, by mohly ohrozit řízení a organizaci dopravy. Je proto třeba najít užší model spolupráce poskytovatelů dopravních služeb z veřejného a privátního sektoru a najít způsoby jejich vzájemné komunikace. K tomu ostatně míří i připravované nařízení Evropské komise o poskytování informací.
Absence databáze evidence dopravního značení
Jednou z důležitých, i když nenápadných funkcí telematických systémů a automatizace řízení dopravy je i centrální evidence podélného a svislého dopravního značení, respektive dopravních opatření. Taková veřejně přístupná databáze zde podle Romana Srpa zatím chybí. „Pokud počítáme s automatizovaným řízením, musíme mít i virtuální databázi, z níž si vozidlo bude číst, odkud až kam je jaký rychlostní limit, kde jsou nějaká omezení a příkazy apod. A všichni, kteří se na značení nějak podílejí, musejí všechny změny okamžitě zanášet do systému, bez toho si autonomní řízení představit neumím. Výrobci vozidel sice vycházejí z toho, že jejich vozidla tyto informace potřebovat nebudou, protože se bude jednat o roboty, které díky schopnosti ,vidět‘ si všechny informace zjistí samy, ale tato databáze bude důležitá i pro ně. A zdá se, že v současné době se tyto dva koncepty začínají k sobě přibližovat,“ řekl Roman Srp.
Silniční doprava
Projektové záměry jsou v aktualizaci implementačního plánu ITS rozděleny do čtyř kategorií – na silniční dopravu, železniční dopravu, vnitrozemskou plavbu a průřezové projektové záměry, které se týkají zejména dat, dopravních informací a systémů řízení.
V oblasti silniční dopravy se projekty věnují mimo jiné rozvoji Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě. Zaměřují se především na jeho další rozvoj v návaznosti na aktuální potřeby a trendy v oblasti organizace a řízení dopravy, modernizaci technického vybavení NDIC, na zavedení jednotného formátu pro výměnu dopravních informací, na konsolidaci datových zdrojů atd.
Další projektové záměry se týkají dodržování pravidel silničního provozu. Jde například o úsekové měření rychlosti na dálnicích, případně o automatické vážení vozidel na silniční síti přímo za jízdy.
U projektových záměrů týkajících se řízení a ovlivňování silničního provozu se jedná například o doplnění informačních portálů na dálnicích, případně o modernizaci existujících systémů dopravní telematiky. Významným projektovým záměrem je mimo jiné výstavba liniového řízení dopravy.
Mezi velmi významné projekty spadá také projekt nazvaný C-Roads Czech Republic, zabývající se ko-operativními systémy, jenž by měl být dokončen do roku 2020 (viz článek na str. 4). Kooperativní systémy ITS nabídnou řidičům na palubě vozidla aktuální dopravní informace, přispějí k dopravní předvídavosti řidičů a významně přispějí k plynulosti silničního provozu i ke snížení počtu nehod, zejména těch závažných.
Poslední skupina projektových záměrů se zaměřuje na přenosové komunikační technologie, senzory a aktory umístěné podél silniční infrastruktury Ředitelství silnic a dálnic. Poté jde o projekty zaměřující se na výstavbu systémů ITS na vybraných komunikacích. Realizace těchto projektových záměrů je plánována pro delší časový horizont.
Železniční doprava
Projektové záměry jsou zaměřeny například na poskytované služby cestujícím. Konkrétně jde o digitalizaci přepravních dokumentů a konsolidaci informačních systémů na infrastruktuře SŽDC, což zjednoduší odbavení cestujících.
Mezi významné projektové záměry spadá i Kontrolně-analytické centrum řízení železničního provozu (KAC), u něhož je v přípravě již druhá fáze. Dále bude rozvíjeno Centrální dispečerské pracoviště (CDP) v Přerově a v Praze, což přinese úspory vyplývající z centralizovaného způsobu provozování drážní dopravy a zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Pro automatizaci řízení kolejových vozidel na tratích SŽDC bude rozšiřována traťová část systému automatického vedení vlaku, což bude přínosné z hlediska spotřeby trakční energie, přesnějšího dodržování jízdních dob a bezpečnosti železničního provozu. Rovněž se předpokládá využití družicových systémů GPS, EGNOS a Galileo.
Dále jsou projektové záměry orientovány například na technické závady železničních vozidel a rizikové či protiprávní chování osob podél tratí. Včasná detekce závad na vozidlech přímo za jízdy vlaku díky nejmodernějším diagnostickým systémům především zvýší bezpečnost a plynulost železničního provozu. Podobné přínosy mají být také u projektového záměru zabývajícího se omezením nebezpečného chování řidičů a chodců v okolí železničních přejezdů a přechodů. Rovněž projektový záměr zabývající se snížením rizika ohrožení bezpečnosti železniční dopravy kvůli porušení či odcizení technického zařízení na železniční dopravní cestě má přispět k větší bezpečnosti železničního provozu.
Vnitrozemská plavba
Kolem roku 2018 by měl být dokončen projektový záměr týkající se radiofonního provozu, jehož cílem bude zejména pokrytí sítě vybraných vodních cest obousměrnou hlasovou komunikací mezi plavidly a střediskem Říčních informačních služeb RIS.
Další projektový záměr, který je v současné době v realizaci, se zabývá harmonizací služeb RIS v rámci TEN-T koridorů za účelem zajištění spolehlivého pokrytí pro sběr AIS dat vysílaných plavidly, a tím zvýšení bezpečnosti dopravního provozu. Dále zavádí další funkcionality harmonizované na úrovni evropských koridorů vodních cest pro podporu efektivnější moderní vodní dopravy. Poslední projektový záměr se týká dálkového ovládání plavebních komor.
Průřezové projektové záměry
Aby bylo možné účastníkům poskytovat dopravní informace, je nejprve nutný sběr dat. Rozšíření, konsolidace a správa dopravních a prostorových dat jsou řešeny v projektových záměrech, jejichž realizace je plánována na střední a delší časový horizont. Jde například o aktualizaci a harmonizaci datové sady Global Network. Mezi velmi významné projektové záměry spadá systém pro plošné kontinuální monitorování dynamiky dopravních proudů (tzv. plovoucí vozidla), díky kterému bude možné v reálném čase poskytovat informace o aktuální dopravní situaci na komunikacích, což bude přínosné zejména pro uživatele silničního provozu.
Další záměry lze zařadit do skupiny služeb poskytovaných účastníkům silničního provozu. Jde například o službu pro parkování nákladních vozidel, zkušební provoz systému eCall využívající linku tísňového volání 112 před jeho spuštěním do ostrého provozu v roce 2018. Díky systému eCall 112 bude zkrácena doba nezbytná k poskytnutí pomoci složkami integrovaného záchranného systému.
Projektové záměry související s veřejnou osobní dopravou se zaměřují především na rozšíření jednotného přístupového místa pro přístup k datům o veřejné osobní dopravě. Dále se zabývají modernizací Celostátního informačního systému o jízdních řádech (CIS JŘ) a jeho doplnění o další datové prvky. Přínosem CIS JŘ bude jeho plošné pokrytí, což umožní třetím stranám vytvářet aplikace, které zvýší informovanost cestujících.
Další projektový záměr se zaměřuje na propojení a výměnu dat mezi prodejními a rezervačními systémy různých dopravců ve veřejné osobní dopravě, což povede k zefektivnění odbavení cestujících a snížení výdajů na financování veřejné osobní dopravy z veřejných prostředků.
Jedním z nově přidaných projektových záměrů v této kategorii je Monitoring mobility osob na základě signalizačních dat mobilních operátorů (big data z mobilních sítí), který přispěje k významnému zvýšení technické a organizační propojenosti jednotlivých subjektů veřejné správy zabývajících se organizováním, řízením a plánováním dopravy a mobility. 
 Milan Frydryšek
spinner