19. července 2023, Milan Frydryšek
19.7. - Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) dlouhodobě podporuje tzv. chytré vládnutí v oblasti inteligentní mobility. Některá z konkrétních témat, na které se SDT zaměřuje letos, nám přiblížili prezident sdružení Ing. Roman Srp a viceprezident Ing. Jiří Matějec.
Na jaká témata se letos SDT nejvíce zaměřuje?
Roman Srp: Především bych zmínil skutečnost, že po třinácti letech jsme přestěhovali kancelář SDT z centra Prahy na okraj města, a to jak proto, že řada našich členů již centrum opustila, tak i kvůli dojezdovým dobám. Navíc covidová doba nás naučila pracovat více distančně a zredukovali jsme počet osobních jednání.
Co se týče pracovní náplně, SDT je letos vytížené realizací projektů pro Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy. Tyto projekty nás zaměstnávají natolik, že snižují naši kapacitu na politickou advokacii, které jsme se dříve hodně věnovali. Ale i toto je téma, ke kterému bychom se rádi zase vrátili.
A pak je zde celá řada strategických témat, která se týkají chytrého vládnutí v oblasti inteligentní mobility, organizace a řízení dopravy a s tím spojených kompetencí a případných návrhů na legislativní úpravy – například v oblasti vážení nákladních vozidel a v oblasti vymáhání předpisů pomocí systémů dopravní telematiky. Zde ta implementace není pouze o technologii samotné, ale také o úpravě právního a organizačního rámce nezbytného k tomu, aby telematické systémy mohly být používány a přinášely užitek.
Vláda i Ministerstvo dopravy prohlašují, že investice na infrastrukturu by se snižovat neměly. A s investicemi do infrastruktury souvisí i investice do ITS…
Jiří Matějec: Ano, toto je jeden možný pohled. Tedy že infrastruktura není jen vlastní povrch komunikace, silniční či železniční, ale že její nedílnou součástí je vrstva telematických senzorů a aktorů. Tento pohled je nepochybně správný a stejně tak správný je i pohled, že telematické systémy je třeba stavět nad již existující infrastrukturou, protože zejména v době finanční nouze je důležité umět lépe využívat existující zdroje. A právě inteligentní dopravní technologie to umožňují. Jako příklad lze uvést na silniční síti systém liniového řízení dopravy, na železniční síti třeba důslednou implementací traťového zabezpečení na principu inteligentního vozidla.
Vedle zvýšení bezpečnosti by přínosem systému ETCS mělo být i větší zkapacitnění železniční infrastruktury. Je to podle vás reálné?
Roman Srp: Prostřednictvím stupně ETCS 3 se skutečně dostaneme do světa „plovoucích“ balíz, kde bude možné dynamicky prodlužovat a zkracovat řízené úseky. Pokud bychom zůstali u současného stavu, kde řízené úseky zůstávají stále stejné, tak v důsledku definované brzdné křivky ETCS dostupná kapacita pravděpodobně klesne na úkor zvýšení bezpečnosti a větší zkapacitnění se nedostaví. To je možné očekávat až u pokročilejších systémů ETCS 3, ale k jejich implementaci v České republice zatím nedochází.
V předchozích letech jste se hodně zaměřovali na využití ITS v městských aglomeracích a jako příklad, kde se nové systémy daří dobře zavádět, jste uváděli Brno…
Jiří Matějec: V Brně se inteligentní řízení dopravy osvědčilo a systém se postupně rozšiřuje na další křižovatky. Nastřádalo se tam již hodně pozitivních zkušeností, a to zejména v preferenci vozidel integrovaného záchranného systému a veřejné osobní dopravy. Je zde třeba podotknout, že v brněnské aglomeraci působí dva správci pozemních komunikací, a to Brněnské komunikace a Ředitelství silnic a dálnic, které spravuje i některé komunikace procházející městem. V poslední době se jejich spolupráce dobře rozvíjí a výsledkem je mimo jiné i snaha o podporu investic do telematických systémů na státní síti tak, aby byly pokryty i potřeby města Brna.
Evropská unie v posledních letech prosazuje rozvoj digitalizaci. Je to nějak znát na větším přílivů financí do oblasti ITS?
Roman Srp: Zatím bohužel ne. Česká republika umí dobře využívat prostředky prostřednictvím Operačního programu doprava nebo Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Prostředky určené na „digitalizaci vládnutí“ by třeba bylo možné využít na rozvoj některých digitálních tematických agend, jako například na rozvoj celostátního informačního systému o jízdních řádech nebo centrálního systému WIM. Ale přímou zkušenost s tím nemáme. Navíc SDT a jeho členové jsou spíše v pozici dodavatelů technologií a služeb; finanční prostředky získávají objednavatelé.
Jiří Matějec: Lze zde zmínit pozitivní zkušenosti z regionálního čerpání například na pořízení systémů dopravní telematiky pro městskou nebo regionální vybavenost či pro oblast veřejné osobní dopravy. Zde se OPD a IROP jeví jako funkční zdroje. Ale co se týče pořizování nějakých celoplošných informačních systémů a telematických systémů, tak to zatím nejsme schopni hodnotit.
Zmínili jste vážení vozidel. Můžete to přiblížit?
Roman Srp: Potenciál dynamického vážení vozidel za jízdy není stále využíván. Jako SDT jsme pro ŘSD zpracovali koncepci dalšího rozvoje tohoto systému na silniční síti České republiky, ale zatím pouze některá doporučení, která z té koncepce vyplývají, byla implementována. Je tomu také proto, že jejich aplikace je spojena se změnou ekonomického modelu WIM a s legislativními úpravami.
Aby systémy WIM dobře plnily svou roli, je doporučujeme mj. zřídit centrální informační systém WIM, ktErý by všechna data o přestupcích shromažďoval, předzpracovával, zajistil přeshraniční výměnu informací, zjednodušil a zefektivnil agendu pokutování, která dnes leží na bedrech úřadů obcí s rozšířenou působností.
Nedávnou legislativní změnu, která umožnila vážní systémy vypínat proto, aby došlo k redukci naměřených dat, jež jsou úřady schopné zpracovávat, považujeme za nešťastnou. Pokud stát investuje veřejné prostředky do vážního systému, který je schopen pracovat nepřetržitě a chránit pozemní komunikaci 24 hodin denně (365 dní v roce), nevidíme koncepční důvod, aby byly systémy účelově vypínány a pracovaly třeba jen několik dní za měsíc.
Výsledkem je, že do určité míry českou infrastrukturu chrání vážní systémy a zákony v okolních vyspělých zemích, naopak to zatím bohužel neplatí.
Milan Frydyšek
Foto: SDT
