Ing. Tomáš Síkora (ČAP) pro DN

Pojišťovny budou zvyšovat sazby povinného ručení

Pojišťovny budou zvyšovat sazby povinného ručení

Základní sazby zákonného pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla neboli povinného ručení se budou v příštích měsících nevyhnutelně zvyšovat. Důvodem jsou zejména stále vyšší náklady na náhrady škod na zdraví při dopravních nehodách a obecně vyšší počet nehod s těžkým zraněním či dokonce úmrtím. „Při takovém vývoji nákladů na likvidaci veškerých škod z povinného ručení jsou současné nízké ceny do budoucna neudržitelné,“ uvedl v rozhovoru pro Dopravní noviny výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Tomáš Síkora.

Jak si v poslední době stojí český pojistný trh, o které produkty je největší zájem?

„Po mnoha letech růstu pojistný trh v loňském roce oslabil o necelé jedno procento, během letoška průběžně osciluje kolem hranice stagnace. V životním pojištění, kde sice již není patrný tak dynamický vývoj jako v předchozím období, si však stále drží více než dvouprocentní tempo růstu. V závěru roku je možné předpokládat lehce zvýšenou poptávku, která bude souviset se zrušením evropské výjimky o rovnosti pohlaví, díky níž mohly mít dosud ženy nižší pojistné. V pojištění majetku je situace konstantní a bez zásadních výkyvů. K mírnému, přibližně dvouprocentnímu nárůstu dochází u pojištění podnikatelů. Hlavním problémem pojistného trhu a také hlavní příčinou nepříznivého vývoje růstu trhu je především dlouhodobý pokles předepsaného pojistného v pojištění vozidel.“

Jaké jsou další trendy na trhu? Co lze očekávat nového v blízké budoucnosti?

„Produktová nabídka je stále pes-třejší, do povinného ručení se zahrnují rizika z havarijního pojištění a nejrůznější praktická připojištění. Jednotícím prvkem nových produktů je flexibilita, možnost upravit svou pojistnou ochranu v závislosti na aktuálních potřebách bez složité administrativy a časových ztrát. Stále aktuálním trendem zůstává také segmentace klientů podle rizikovosti. Více než demografická hlediska ovlivňuje však v poslední době výši pro stanovení pojistného bezeškodní průběh. Při uplatňování bonusů a malusů u povinného ručení jsou pojistitelé významně důslednější. Stále větší význam mají moderní technologie – internetové a mobilní aplikace, které zjednodušují postup při pojistné události, ale také urychlují samotný průběh likvidace škody.“

Zmínil jste poměrně nepříznivý vývoj v pojištění vozidel, zejména v povinném ručení. Nastal čas pro výraznější zvýšení sazeb? Jaké je řešení tohoto stavu?

„Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se propadlo ke konci roku 2011 o osm procent, v havarijním pojištění nebyla situace výrazně lepší. Rostou zejména náhrady škod na zdraví, kde průměrná škoda překračuje částku 450 tisíc Kč, což znamená meziroční nárůst o 11 procent. Zároveň se zvyšuje počet závažných dopravních nehod se zraněním a úmrtím, které výrazně ovlivňují celkový škodní úhrn.

Při takovémto růstu nákladů na likvidaci veškerých škod z povinného ručení jsou současné nízké ceny do budoucna neudržitelné. Pojišťovny již postupně k cenovým úpravám přistupují, a to jednak z důvodu ekonomické neudržitelnosti současného stavu cen a dále podle očekávaného rostoucího trendu navyšování průměrné škody. Výše odškodného bude určitě i nadále narůstat nad úroveň inflace spotřebitelských cen. V budoucnu navíc výši odškodného patrně negativně ovlivní také legislativní změna v odškodňování škod na zdraví, která vyplývá z nového občanského zákoníku.“

Letos trh opustila jedna z pojišťoven, která se angažovala v segmentu povinného ručení. Je možné, že v důsledku cenové války odejde i nějaká další?

„Jak jsem již zmínil, ceny v pojištění vozidel se dostaly v řadě případů za hranici ekonomické únosnosti, když náklady spojené s provozováním tohoto druhu pojištění překročily příjmy z pojistného. Neúměrně nízké ceny na trhu v principu znamenají, že zaplacené pojistné neumožňuje pojišťovně pokrývat její případné závazky. V případě nereagování na tuto situaci proto není vyloučené, že by podobná situace mohla v budoucnu postihnout další, především menší pojišťovny. Pojistný trh je však jako celek stabilní a je připraven se na základě tržních mechanismů postarat o klienty a všechna jejich pojištěná rizika. To ostatně potvrzuje i historie včetně příkladu nedávno ukončené činnosti jedné z pojišťoven.“

Chystá se nějaká legislativa, která bude mít dopad na pojistný trh? Jak ho ovlivní například nový občanský zákoník?

„Změny nastanou například v náhradě majetkových škod, které jsou dnes hrazeny v penězích. Od roku 2014 bude primární variantou náhrady škody tzv. uvedení do předešlého stavu. To může vést k požadavkům poškozených, aby byla do původního stavu uvedena i věc či vozidlo, u nichž by cena opravy přesáhla hodnotu věci, případně vozidla samotného nebo u nichž není uvedení do původního stavu ani technicky možné. Ve vybraných případech bude pravděpodobně diskutabilní, zda se nejedná o obohacení poškozeného a zda je náhrada opravdu adekvátní.

Obtížně realizovatelné bude v praxi i nové vymezení výše náhrady nemajetkové újmy. Pod tu lze zahrnout například způsobené duševní útrapy nebo obavy ze ztráty života, které dosud odškodňovány nebyly. Protože stanovování výše odškodnění nebude upraveno žádným dalším právním předpisem a pojistitelé nemají s vyplácením nemajetkové újmy historicky zkušenosti, lze předpokládat nárůst počtu soudních sporů. Budoucí soudní praxe se pravděpodobně po nějakém čase ustálí a vývojem soudní judikatury dojde k určité stabilizaci souzených částek, ovšem odhadujeme, že celková hladina odškodného bude vyšší než v současnosti, což bude mít přirozeně vliv na zvýšení cen pojištění.“

Znamená to, že stoupne cena lidského života?

„Ano, lze to očekávat, nicméně konkrétní posun se neodvažuji odhadnout. S novým občanským zákoníkem pozbude platnosti vyhláška, podle níž jsou v současné době tyto škody vypláceny a která poskytuje základní parametry pro odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Argumentací státu pro tuto změnu je tvrzení, že náhrada škody na zdraví nemůže být stanovena dopředu, protože každý z nás ji může na sobě pocítit naprosto rozdílně. Proto nový občanský zákoník v této oblasti pouze stanovuje škůdci povinnost odčinit při ublížení na zdraví újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, což je velice individuální a diskutabilní záležitost.

Jelikož pojistitelům, minimálně na počátku účinnosti, bude chybět vodítko pro odškodňování tak subjektivní kategorie náhrady škody, jakou je škoda na zdraví, bude pravděpodobně odškodňování takových pojistných událostí spojeno se zdlouhavými jednáními a případně soudními spory. Tomu jistě aktivně napomohou i mnohé advokátní kanceláře.“

Tomáš Johánek

spinner