DN č. 6 - Finanční služby, Fleet management, Právní a poradenské služby, vychází 15.3., uzávěrka již 22.2.! 

Evropská unie

Snížení evropského rozpočtu postihne i dopravní infrastrukturu

Snížení evropského rozpočtu postihne i dopravní infrastrukturu

Atmosféra škrtů převládla na jednání vrcholných představitelů členských zemí Evropské unie o střednědobém rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let. Po celonočním vzrušeném jednání se 8. února v Bruselu na druhý pokus dohodli na výrazném snížení rozpočtu Evropské unie na období let 2014 až 2020 – oproti původnímu návrhu Evropské komise téměř o desetinu. Jednou z hlavních obětí škrtů se stal program podpory rozvoje přes-hraniční dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury Connecting Europe Facility.

Dramatické jednání o rozpočtu, který představuje jen asi jedno procento hrubého národního produktu zemí Evropské unie, trvalo nepřetržitě 26 hodin. Výsledkem je rozpočet ve výši 957 miliard €, téměř o 100 miliard € nižší, než předpokládal původní návrh Evropské komise, a o čtyři procenta (35 miliard €) nižší než v letos končícím sedmiletém období. Ve srovnání s dosavadním rozpočtem výsledný kompromis postihne zejména dvě největší položky rozpočtu – společnou zemědělskou politiku (o 17,5 procenta – 58,8 miliardy €) a kohezní politiku (o 8,4 procenta – 29,7 miliardy €).

Schválený rozpočet je nyní i o 13 miliard € nižší, než jak jej na prvním, neúspěšném rozpočtovém summitu loni v listopadu předložil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Na posledním jednání v něm zástupci členských zemí seškrtali hlavně výdaje na program pro dopravní a infrastrukturní projekty Connecting Europe Facility. Výdaje na program se sníží ze 41 na 29 miliard € (z toho 23,174 miliardy na dopravní projekty); původně pro něj přitom Evropská komise navrhovala rozpočet kolem 50 miliard €. Podle kritiků tak sedmadvacítka do značné míry rezignovala na své deklarované cíle – rozvoj nových technologií a budování užitečné nové infrastruktury.

Galileo škrty nepocítí

Škrty se nicméně zcela vyhnuly projektu satelitní navigace Galileo, jehož cílem je zvrátit evropskou závislost na americkém globálním navigačním systému. Jeho velkorysý rozpočet zůstal na příští sedmileté období zachován na úrovni 6,3 miliardy €. Po škrtech volali hlavně čistí plátci, tedy země odvádějící do rozpočtu víc, než z něj získávají. I kvůli jejich tlaku skončil neúspěchem první pokus o nalezení dohody loni v listopadu. Vetem před summitem ovšem podobně jako třeba Itálie, Francie či Británie hrozila i Česká republika, která zatím je (a bude i v příštím rozpočtovém období) čistým příjemcem evropských prostředků.

Po skončení jednání vyslovil úřadující český premiér Petr Nečas uspokojení nad tím, že díky nové podobě rozpočtu by měla Česká republika v novém období na příspěvcích do společné pokladny ušetřit asi 1,2 miliardy €, tedy zhruba jeden roční příspěvek. Při jednání byla podle Petra Nečase pro českou vládu klíčová kohezní politika zaměřená na pomoc chudším regionům. České regiony (s výjimkou Prahy) by v jejím rámci měly v budoucím sedmiletém rozpočtu dostat 20,5 miliardy € (přes 517 miliard Kč).

Méně peněz do Bruselu, ještě méně z Bruselu

Česká republika bude i v letech 2014 až 2020 od Evropské unie dostávat více peněz, než kolik jí bude odvádět. Její odvody budou sice nižší, než předpokládal původní návrh, ale současně se také sníží objem evropských peněz, které bude moci čerpat. V nynějším rozpočtu 2007 – 2013 z nich mohla (a stále ještě může) vyčerpat 26,7 miliardy €, což ji v přepočtu na obyvatele řadí na první místo v Evropské unii. Proces čerpání unijních peněz ovšem v celém období narážel na řadu vážných problémů. Podle nového návrhu by se v tomto ukazateli měla ČR údajně posunout na čtvrté místo.

Rozhodne Evropský parlament

Dohodu členských zemí nyní musí schválit Evropský parlament. Jeho souhlas je nutný k tomu, aby dlouhodobý rozpočet mohl platit. Podle Lisabonské smlouvy musí s víceletým finančním rámcem jako s celkem vyslovit souhlas alespoň polovina ze 754 europoslanců. Zákonodárný sbor se přitom netají vážnými výhradami vůči škrtům v původním návrhu Evropské komise; sami poslanci požadovali rozpočet podstatně vyšší. V případě, že by parlament rozpočet neschválil, vycházelo by následné rozpočtové provizorium z letošního rozpočtu očištěného o inflaci.

Luboš Spálovský

spinner