DN č. 21 - Silniční, Autobusová doprava, Přeprava nadrozměrných nákladů, vychází 12. 10., uzávěrka již 21. 9. !!! 

​Prioritou vlády jsou vysokorychlostní tratě a spojení do Německa

​Prioritou vlády jsou vysokorychlostní tratě a spojení do Německa

Jedním ze základních směrů dopravní politiky této vlády, koneckonců podobné plány má řada politických stran ve svých předvolebních programech pro letošní parlamentní volby, je výstavba vysokorychlostních tratí. Velmi rychle by se také mělo zlepšit železniční spojení s Německem. Volají po tom jak osobní, tak nákladní dopravci.

Současné železniční tratě zejména v okolí velkých městech, jako jsou Praha, Brno či Ostrava, již kapacitně nestačí zájmu o železniční dopravu, dálkové i regionální vlaky vytlačují nákladní. Jedinou možností je při-stoupit k výstavbě nových tratí pro rychlé vlaky, současné tratě by pak dále sloužily regionální a nákladní dopravě. „Je zřejmé, že potřebujeme rychlé železniční spojení zejména mezi Prahou a Brnem, ale potřebujeme se také napojit na síť rychlé železnice v západní Evropě,“ uvedl před několika týdny předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Podle jeho slov jsou v tomto ohledu na dobré cestě jednání s Německem. „Teď jsme hodně daleko z hlediska společného projektu rychlého železničního spojení mezi Drážďany a Prahou. Když se povede tenhle společný projekt s Němci a podaří se nám posunout přípravu rychlého železničního spojení mezi Prahou s Brnem, tak doufám, že se jednou i Češi dočkají rychlého, tichého a pohodlného cestování vlakem a že výrazně zkrátíme čas cesty mezi našimi velkými městy – Prahou, Brnem a Ostravou,“ dodal Bohuslav Sobotka.

Zájem politiků o stavbu vysokorychlostních tratí musí vydržet i po volbách a měl by být jedním z hlavních úkolů příští vlády. „Role vysokorychlostních tratí je pro budoucnost České republiky naprosto klíčová,“ míní předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. Pokud ČR přípravu tratí pro rychlosti přes 300 kilometrů v hodině neurychlí, hrozí prý, že ji moderní železniční tratě budou objíždět. „To by mělo fatální vliv nejen například na cestovní ruch nebo firemní sektor, ale v podstatě na celou ekonomiku,“ doplnil viceprezident komory Michal Štefl. Současný kabinet na konci května schválil materiál, který plánovanou podobu vysokorychlostních tratí upravuje. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má vyjít na 650 miliard Kč. Trasy napojují české aglomerace na Německo na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do Vratislavi.

Podle Emanuela Šípa musí být připravované tratě provázané s dalšími druhy dopravy, například konvenčními vlaky, autobusy nebo významnými letišti. Na druhou stranu ale musí mít rychlovlaky vlastní infrastrukturu, aby se nesetkávaly s běžnými spoji v okolí velkých měst. Zejména v Praze si pak podle Šípa projekt vysokorychlostních tratí vyžádá vybudování podzemního železničního uzlu, který by vyšel na zhruba 40 miliard Kč. „Otázkou ale zatím zůstává, kdy se první úseky vysokorychlostních tratí v Česku podaří zprovoznit. Při současné legislativě by přípravy pro samotné zahájení výstavby zabraly deset až patnáct let,“ uvedl nedávno ministr dopravy Dan Ťok. Nový zákon, který by mohl přípravu zásadně urychlit, už bude otázkou příští vlády.

Výstavbou rychlodrah se zabývala rovněž Poslanecká sněmovna. Poslanci napříč politickým spektrem začátkem března vyzvali vládu, aby jejich přípravu uspíšila. Zároveň požadovali, aby se nové tratě připravovaly na rychlost minimálně 300 kilometrů v hodině. „Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec TOP 09 František Laudát.

Z Prahy do Mnichova v roce 2030 za čtyři hodiny

Na konci července řešil první bavorsko-český železniční summit ve Furth im Waldu zlepšení propojení mezi Prahou a Mnichovem, především zvýšení rychlosti vlaků a kapacity železničních spojení. Ministr dopravy Dan Ťok na závěr summitu podepsal se svým bavorským protějškem Joachimem Herrmannem společnou deklaraci o zlepšení přeshraniční železniční infrastruktury, která má za cíl zkrátit do roku 2030 cestu mezi Prahou a Mnichovem pod čtyři hodiny.

„Domluvili jsme se na společném vybudování trati z Mnichova přes Furth im Wald, Českou Kubici do Prahy, která bude konkurovat automobilům a bude vhodnou alternativou letecké dopravy. V první fázi zkrátíme dobu cesty na čtyři hodiny patnáct minut, konečným cílem je tři a půl až čtyři hodiny cesty,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Vybudování železničních spojení podpořil také spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt s tím, že tato trať je ve spolkovém plánu dopravních cest 2030 přeřazena do vyšší priority takzvaných naléhavých potřeb, což umožní rychlejší realizaci stavby. V rámci společné deklarace se český ministr Dan Ťok spolu s bavorským ministrem vnitra, výstavby a dopravy Joachimem Herrmannem dohodl kromě rychlejší cesty z Mnichova také na zkrácení doby jízdy z Norimberku do Prahy s přestupem v Chebu na zhruba čtyři hodiny.

Nový koridor pomůže osobní i nákladní dopravě

Obě strany se teď budou snažit společně zajistit evropské financování. Němci nechali zpracovat studii celé trasy. Z ní vyšly čtyři varianty řešení s náklady od dvou miliard do 2,5 miliardy € (52 až 65 miliard Kč), z čehož má být většina prostavěna na německé straně. Náklady na českou část z Plzně přes Domažlice na státní hranici se odhadují na deset miliard Kč. Nový koridor má kromě turistického ruchu posílit také obchodní výměnu, která stále výrazně roste, přitom dnes se převážejí náklady do Mnichova po kolejích přes Drážďany a Norimberk. Další společný česko-německý, respektive česko-saský projekt se týká přípravy plánované vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Jeho cílem je zintenzivnit a prohloubit spolupráci institucí za účelem podpory a rozvoje přeshraniční železniční dopravy mezi státy ležícími na obou stranách Krušných hor, a to zejména ve vazbě na připravovanou a plánovanou vysokorychlostní železniční trať z Drážďan přes Ústí nad Labem do Prahy.

Projekt navazuje na vzájemnou spolupráci českých a saských partnerů v uplynulých letech. Z ní mimo jiné vzešly tři předběžné studie, jejichž výstupy budou použity do právě připravované studie proveditelnosti na výstavbu vysokorychlostního spojení Prahy a Drážďan. Její dokončení se předpokládá v první polovině roku 2019. Výstavba vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan přinese nejen konkurenceschopné spojení těchto dvou měst, ale i napojení Česka na vysokorychlostní síť v Německu. Vybudování 26 kilometrů dlouhého přeshraničního tunelu pod Krušnými horami navíc umožní převést dálkovou osobní a také nákladní dopravy z údolí Labe. Trasa mezi českou a saskou metropolí se zkrátí o 56 kilometrů, vysokorychlostní vlaky ji v roce 2035 zvládnou za 52 minut.

Tomáš Johánek s využitím ČTK

spinner