Polsko proti prodloužení širokorozchodné trati do Bohumína

Místopředseda polské vlády a ministr infrastruktury Marek Pol minulý týden potvrdil negativní postoj Polska k prodloužení širokorozchodné tratě z jihopolského Slavkova do severomoravského Bohumína. Právě souhlas polské strany je však nezbytný k realizaci projektu výstavby logistického centra na severu Moravy, které by umožnilo překládat zboží z Dálného východu k další dopravě po Evropě.
„Nevidíme žádné ekonomické důvody k výstavbě širokorozchodné železnice (mezi Slavkovem a Bohumínem),“ řekl Marek Pol a připomněl, že Polsko od začátku zpochybňovalo smysl výstavby tohoto zhruba stokilometrového železničního úseku. „Náklady dosahující až jedné miliardy dolarů jsou nesmyslné. Za tak velké peníze je možné najít hned několik řešení, které umožní rozvoj jak Slavkova, tak Bohumína,“ uvedl.
Jihopolský Slavkov je od Bohumína vzdušnou čarou vzdálen zhruba sto kilometrů. Těsně za hranicí na české straně je už od loňského října položen první díl širokorozchodné tratě a základní kámen plánovaného terminálu. Už v příštím roce by tudy měly začít proudit milióny tun zboží mezi Asií a Evropou.
Podmínkou je však souhlas severního souseda ČR s dostavbou chybějícího úseku širokorozchodné železnice. Naděje na jeho získání se ovšem den ze dne snižují ruku v ruce se stále zatvrzelejším postojem polských vládních představitelů.
„Chtěl bych se vyhnout polsko-českému sporu o Bohumín,“ komentoval atmosféru vyjednávání Marek Pol. Logistické centrum v Bohumíně podle něj může úspěšně pracovat, pokud investor vybral pro takový projekt dobrou lokalitu. „Možná je Bohumín dobré místo. Podmínkou tohoto rozvoje ale není širokorozchodná trať z Polska,“ zdůraznil.
Polská vláda je v případě umístění překladového terminálu pod silným tlakem domácího veřejného mínění. Po investici automobilek Toyota a PSA Peugeot Citroën, která Varšavě „proklouzla mezi prsty“ do Prahy, bijí polská média na poplach před přenecháním další „slepice snášející zlatá vejce“ Čechům. K ostré obraně národních zájmů vyzvali vládu rovněž podnikatelé z okolí nynějšího zakončení širokorozchodné tratě, kteří ve výstavbě mezinárodního terminálu spatřují mimořádnou šanci pro ekonomický růst celého regionu.
V roce voleb do místních samo-správ tak polské vládě podle pozorovatelů nezbývá nic jiného, než „kopat“ za národní barvy, tedy neprodloužit širokorozchodnou trať. A to i přesto, že předběžný souhlas s projektem vyslovil těsně před loňskými parlamentními volbami bývalý pravicový ministr dopravy Jerzy Widzyk. Příchod levicové vlády Leszka Millera, kterého ve volbách podporoval rovněž český premiér Miloš Zeman, však přinesl obrat o 180 stupňů.
Dnes polští představitelé připomínají, že Slavkov je v blízkosti katovického mezinárodního letiště a křížit se v tomto regionu budou rovněž dvě dálnice a dva zmodernizované mezinárodní železniční koridory. To vše je však zatím otázka spíše vzdálenější budoucnosti, protože ambiciózní vládní plány na výstavbu rychlého spojení Polska s okolními zeměmi zůstávají dosud v drtivé většině pouze na papíře.
Za spory kolem prodloužení širokorozchodné tratě stojí velké peníze. Pouze z Japonska a Jižní Koreje ročně do Evropy proudí 250 miliónů tun zboží; část z tohoto množství v šesti miliónech kontejnerů, schopných snadné přepravy po železnici. Zatímco lodí jim cesta trvá zhruba měsíc, vlakem by byly přímo v centru Evropy maximálně za dva týdny.
Memorandum o stavbě bohumínského terminálu podepsali na konci června loňského roku v Ostravě zástupci ministerstev dopravy ČR, Ruska a Ukrajiny a soukromý investor, nadnárodní firma Shiran. Poslední zúčastněná země, Polsko, se měla k memorandu připojit později.
Účastníci konsorcia včetně Polska se podle původních záměrů měli podílet nejen na stavbě terminálu, ale rovněž na dobudování 120– až 140kilometrového úseku širokorozchodné tratě z polského Slavkova do Bohumína. (čtk)