DN č. 13 - Silniční nákladní doprava, Autobusová doprava, vychází 21.6., uzávěrka již 31.5.! 

Prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA (CDV) pro DN

Orientace CDV na jiné zdroje financování byla úspěšná

Orientace CDV na jiné zdroje financování byla úspěšná

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., v lednu zahájilo realizaci projektu nového Dopravního výzkumného a vývojového centra. O tom, čemu centrum bude sloužit a jaká nyní panuje situace v dopravním výzkumu, jsme hovořili s ředitelem CDV prof. Ing. Karlem Pospíšilem, Ph.D., MBA.

„Jak vůbec v době, kdy na dopravu a infrastrukturu obecně není dostatek financí, dokáže vědecká instituce získat na výzkum a rozšiřování svého zázemí prostředky?“

„CDV získalo prostředky na realizaci z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který administruje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. S jistou nadsázkou tak lze říci, že získáním prostředků z tohoto operačního programu se podařilo pro dopravu opatřit peníze, které by jinak neměla. Návrh našeho projektu prošel několikakolovým mezinárodním výběrovým řízením za účasti 77 předních vědců z šestnácti zemí. Pro posuzování všech projektů bylo důležité i to, jak rozvinutá je spolupráce žadatele s partnery z aplikační sféry, zejména malými a středními podniky. Složitou posuzovací procedurou prošlo jen 29 projektů a náš byl mezi nimi.“

„Předpokládám, že jedním z kritérií byla i perspektiva ústavu, která je jedním z předpokladů, že se bude jednat o účelně vynaloženou investici…“

„Ano, jedním z podstatných kritérií byla tzv. udržitelnost projektu a investice, která se bude sledovat ještě pět let po ukončení financování, tedy až do roku 2019. Zahraniční hodnotitelé posuzovali nejen to, jak ústav funguje v současné době, ale i jaké má předpoklady do budoucna. Do tohoto hodnocení se promítla i skutečnost, že v roce 2007 jsme se transformovali na veřejnou výzkumnou instituci. V době, když k této změně došlo, jsme měli zhruba 85 procent finančních prostředků různými cestami (výzkumné projekty, institucionální podpora, zakázky) z ministerstva dopravy. Letos budeme rádi, když to bude osm procent. To je velká změna, která mimo jiné dokládá, že restrukturalizace a reorientace CDV na jiné zdroje financování byla úspěšná. Přitom stále děláme výzkum pro dopravu, do jiného oboru jsme neutekli.“

„Jaké jsou výnosy vašeho ústavu?“

„V prvním roce po transformaci – v roce 2007 – činily 108 milionů Kč a letos již počítáme se zhruba 160 miliony.“

„Jak se CDV profiluje vůči jiným podobným institucím?“

„Odlišujeme se v tom, že naším primárním cílem je provádět výzkum a expertní činnost ve značné šíři dopravních oborů, což je dáno i naší zřizovací listinou. Naše výhoda například oproti různým konzultačním firmám spočívá v tom, že pokrýváme skutečně širokou škálu odborností. Pracují u nás odborníci od stavebních inženýrů přes chemiky, elektroinženýry, matematiky a fyziky až po oborníky na humánní aspekty v dopravě a na této komplexnosti stavíme. Nechceme však jít do nějakého ostrého konkurenčního vztahu, v naší strategii preferujeme jednoznačně spolupráci. A zaměřujeme se především na témata, jimž se komerční sektor věnovat nemůže nebo by se z důvodu možného ovlivňování věnovat neměl – a zdůrazňujeme naši odbornost a nezávislost. Naši misi lze shrnout do motta Naše znalosti vaším zdrojem. To v sobě zahrnuje naše úsilí být státní správě, samosprávě i komerčnímu sektoru oporou v jejich konání a místem, kam se mohou obrátit pro nezávislou a odborně fundovanou expertizu, na níž lze stavět seriózní rozhodnutí nebo podnikatelské záměry.“

„Jaký byl pro vás loňský rok?“

„V loňském roce se naplno projevil výpadek podpory výzkumu ze strany ministerstva dopravy, které v rámci reformy financování výzkumu v ČR přišlo o možnost financovat výzkumné projekty. Na tento výpadek jsme se připravili zvýšenou aktivitou v jiných oblastech a soustředili se též na přípravu projektů pro následující léta. Podařilo se nám například v soutěži získat jako vedoucí účastník konsorcia čtyř firem zakázku Celostátního sčítání dopravy 2010, kterou naše konsorcium realizuje za cenu přibližně o 40 milionů Kč nižší, než se původně očekávalo. Celkově lze konstatovat, že rok 2010 byl pro CDV úspěšný.“

„Co očekáváte v letošním roce?“

„Podle zákona je hlavní činností CDV výzkum financovaný z veřejných zdrojů. CDV se zabývá výzkumem v dopravních vědách. Jediný, kdo explicitně podporuje výzkum v této oblasti, je Technologická agentura České republiky, která má ve svém programu ALFA podprogram zaměřený na dopravu. Z tohoto důvodu jsme loni pro tuto agenturu připravili téměř čtyřicet návrhů projektů. Jejich počet byl tak vysoký mimo jiné proto, že jsme dva roky neměli kam posílat své přihlášky, neboť výzkum na ministerstvu dopravy skončil a v TAČR ještě nezačal. Tím se nám nakumulovalo hodně nápadů. Možná to bylo právě tím množstvím, kterého se oponenti zalekli, a nebyli jsme tak úspěšní, jak jsme si představovali. Naopak velice dobře jsme uspěli na ministerstvu vnitra, které má tzv. bezpečnostní výzkum. Tam se pro nás otevřela nová cesta pro uplatnění našich výzkumných kompetencí. Uspěli jsme též s návrhem projektu na ministerstvu kultury. Naše loňská aktivita tedy zabezpečila fungování ústavu v letošním roce.“

„Čeho se bezpečnostní výzkum týká?“

„Je zaměřen na různé krizové stavy, tedy i v dopravě – jedná se o skutečně bezpečnostní výzkum, ne tedy jen o bezpečnost silničního provozu jako takovou. Ačkoli právě na ministerstvu vnitra jsme uspěli i s projektem, který se jmenuje hloubková analýza dopravních nehod a je nyní vlastně naší vlajkovou lodí, která nás zviditelňuje v očích veřejnosti.

V rámci projektu vyjíždíme společně s policií k závažnějším dopravním nehodám a sbíráme informace o jejich příčinách a následcích. Samo-zřejmě vše probíhá na bázi dobrovolnosti účastníků a zaručujeme přís-nou ochranu osobních dat – to, co zjistíme, neslouží k vyšetřování nehody ani není určeno pro pojišťovny, ale pouze pro výzkumné účely. Shromažďujeme podklady nejen o příčinách nehody (jak ze strany vozidla, tak ze strany řidiče i dopravní infrastruktury), ale zajímáme se i o převoz zraněných a jejich pobyt v nemocnicích až do jejich vyléčení, sledujeme také jejich psychický stav. Jedná se tedy o komplexní přístup, tentokrát za podpory ministerstva vnitra.“

„Je zvláštní, že ministerstvo vnitra, které nemá dost finančních prostředků na vlastní provoz, má peníze na výzkum. Navíc tematicky by tento projekt spadal možná více pod ministerstvo dopravy…“

„Ministerstvo dopravy, jak jsem již uvedl, nemá k dispozici výzkumné peníze, takže nemá z čeho takový výzkum platit. Možnost vypisovat výzkumné projekty mu totiž byla odňata.

V této zemi je nyní výzkum organizován tak, že základem pro aplikovaný výzkum Technologická agentura ČR a pro základní výzkum Grantová agentura ČR. Některá ministerstva byla ovšem pověřena administrací určitých specializovaných typů výzkumu. Tak například ministerstvo vnitra administruje bezpečnostní výzkum, ministerstvo kultury výzkum v oblasti národního kulturního dědictví. Bezpečnostní výzkum i národní dědictví se může týkat různých oblastí, třeba dopravy, zemědělství či čehokoli jiného. Oběma agenturám i vybraným ministerstvům jsou peníze na výzkum přidělovány přímo ze státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra tedy uvedený výzkum neplatí ze ‚svých‘ peněz, nýbrž z peněz určených přímo na výzkum, nemůže je tedy utratit za nic jiného.“

„V jaké míře je u vás zastoupeno financování ze zahraničí?“

„Z hlediska schopnosti získávat zahraniční projekty patří CDV v České republice do první desítky výzkumných organizací. Spolu s námi jsou v ní takové instituce jako Karlova univerzita a další velké univerzity, ústavy Akademie věd ČR jsou až za námi.

Co se týče výzkumu, tedy naší hlavní činnosti, zhruba 17 procent prostředků jsme loni kryli ze zahraničních zdrojů, přičemž do těchto peněz nepočítám operační programy, ale pouze finance z Bruselu, které jsme získali v soutěži s ostatními evropskými zeměmi. Jedná se tedy o peníze, které by, kdybychom je nezískali my, do České republiky vůbec nedorazily. Pokud bych k tomu připočetl i finance z operačních programů, bylo by toto procento ještě mnohem vyšší. Tyto peníze však počítáme do českých zdrojů, protože o ně soutěžíme jen s českými subjekty.“

„Jaké jsou vaše priority pro následující období?“

„Náš ústav je členěn do tří divizí a každá má určité výzkumné oblasti, které v souhrnu definují výzkumnou orientaci celého ústavu – a od ní se odvíjejí naše plány a cíle. Problém je však v tom, že například na rozdíl od ústavů Akademie věd ČR nemáme ve velké míře tzv. institucionální financování (dříve výzkumný záměr), které umožňuje dělat koncepce výzkumu ‚in house‘. Pro informaci: z těch zmíněných 160 milionů výnosů půjde jen zhruba 10 milionů Kč z tohoto zdroje, konkrétně z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Přitom existují ústavy AV ČR, v nichž se jedná o 70 procent výnosů, někde i více.“

Co se týče koncepce, máme rámcové směry, kterými chceme jít. Avšak vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na aplikovaný výzkum, si před každou výzvou děláme analýzu toho, co aplikační sféra (jak stát, tak komerční subjekty) potřebuje. Jakmile máme tuto analýzu hotovou, navazujeme spolupráci s konkrétními subjekty, které budou odběrateli výzkumu. Jde nám o to, aby odběratel, například stát prostřednictvím ŘSD, měl zájem naše výsledky aplikovat do praxe. Neděláme tedy výzkum tak zvaně do šuplíku.“

„Vraťme se ještě k výstavbě vašeho nového centra. Jaká bude celková investice?“

„Celkově včetně veškerého vybavení a tzv. start-up grantu máme finanční rámec 463 milionů Kč. Za tuto částku dostavíme laboratoře ústavu, pořídíme jejich vybavení a zajistíme jejich rozběh. Tento projekt se oficiálně jmenuje Dopravní VaV centrum (Dopravní výzkumné a vývojové centrum), my ho též komunikujeme pod značkou CDV Plus. Člení se do pěti programů.

Tři z nich jsou řekněme dopravně-bezpečnostní. První se týká infrastruktury pro hloubkovou analýzu dopravních nehod, tedy toho, co zajišťujeme s pomocí ministerstva vnitra, které kryje výjezdy k nehodám. Potřebné laboratoře na analýzu vraků budeme financovat právě z operačního programu na vybavení.

Dále sem spadá psychologický a sociologický projekt týkající se mobility. Ten je zaměřen například na mobilitu stárnoucí populace, na to, jak se v rámci demografického vývoje mění struktura obyvatelstva a tím pádem i nároky na dopravu a podobně.

Třetí dopravně-bezpečnostní projekt je zaměřen na dopravní inženýrská opatření, účinnost dopravních značek a různých úprav pro bezpečnost silničního provozu. Pak máme dva programy, které jsou environmentálně-technologické. Jeden je orientován na technologii dopravní infrastruktury včetně diagnostiky, geotechniky, systému hospodaření s dopravní infrastrukturou či pozemními komunikacemi a podobně, druhý program na dopady dopravy na životní prostředí ve vztahu k ovzduší, hluku i materiálům.“

Milan Frydryšek

spinner