23. září 2023, Petr Rožek
Minulý měsíc opět – bohužel tentokrát velmi dramaticky a mnohem silněji i než v době nejhorších covidových uzávěr – ukázal, jakou nenahraditelnou úlohu hraje v mezinárodní směně a s ní spojené dopravě na velké vzdálenosti doprava po moři, a jak může omezení této dopravy zahýbat i mezinárodní politikou. Zde zcela konkrétně doprava agrárních produktů z ukrajinských polí ke konečným spotřebitelům především ve třetím světě.
Když koncem února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu, jednou z prvních reakcí obou stran bylo přerušení provozu na moři do hlavních přístavů na ukrajinském černomořském pobřeží. Ze strany Ruska šlo o uzavření přístupových cest po moři (později uvolněné po několika úspěšných útocích na ruská vojenská plavidla z ukrajinské strany), Ukrajina naopak přerušila vstup do těchto přístavů minovými zátarasy. V té době byla přístavní i vnitrozemská sila na Ukrajině stále plná ukrajinského obilí, kukuřice, slunečnice a sóji ze sklizně 2021 (cca 40 mio tun, což se rovná 1,6 mio silničních přeprav,
35 - 40 tisícům železničních vlaků a 800 plavidlům).
Vznik obilného koridoru
Dne 22. července 2022 zprostředkovaly OSN a Turecko dohodu o otevření bezpečného námořního humanitárního koridoru v Černém moři (Černomořská obilná iniciativa). Platnost dohody byla tehdy stanovena na 120 dní a oběma stranám se ji podařilo několikrát prodloužit, naposledy v polovině května. Za tu dobu vypravily tři ukrajinské přístavy – Čornomorsk, Oděsa a Južne/Pivdennyj – více než 1080 lodí plných obilí a jiných potravinářských surovin. Více než 50 procent nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně. 64 procent pšenice vyvezené v rámci Černomořské obilné iniciativy putovalo do rozvojových zemí; kukuřice se vyváží téměř stejným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Mnohem menší množství z úrod roku 2021 a 2022 bylo expedováno po kontinentálním mostu a v kombinaci přes Dunaj a rumunskou Constanţu do Evropy a odtud dále do světa. Tyto trasy kladou velké překážky jak co do dostupné kapacity (viz poměr 1 plavidlo 50 000 DWT = cca 45 - 50 vlaků), tak také nutnosti vícečetných překládek, zatímco námořní spojení je zcela přímé. Přesto – a vzhledem k tomu, že zásilky přes Černé moře pokulhávají – se Ukrajina rozhodla přesouvat více kanálem a řekou do Rumunska, přičemž se zaměřila na bagrovací operace na svých vnitrozemských vodních cestách, aby umožnila průjezd větším plavidlům.
Netřeba zvlášť zmiňovat, jaký přímý vliv měla tato blokáda na ceny základních potravin ve světě, především rozvojovém. Evropa je naštěstí v segmentu pšenice víceméně soběstačná, ale růst ceny byl zaznamenán kupodivu i v USA, jejichž firmy značnou část ukrajinského vývozu přímo kontrolují.
Obnovení obilné iniciativy
Koncem letošního února se podařilo znovu projednat podmínky černomořské obilné iniciativy, která Kyjevu umožnila opětovně vyvážet obilí ze tří černomořských přístavů. Ukrajinští představitelé dali jasně najevo, že se pokusí vyjednat prodloužení smlouvy o dodávkách obilí o jeden rok, místo aby se o ní muselo každé tři měsíce znovu jednat. A vládní představitelé měli rovněž zájem na tom, aby byly do dohody o dodávkách zahrnuty další přístavy včetně Mykolajivu a také další komodity, jako je například ocel. Ukrajina rovněž usilovala o zvýšení počtu inspekčních týmů v tureckých vodách, aby se odstranily fronty lodí, které se v únoru značně zvětšily, což brzdilo objem vývozu. Zpoždění při inspekcích lodí směřujících na Ukrajinu a z ní jsou předmětem sporů mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina zvažuje, že v zájmu snížení zpoždění inspekcí zvýší minimální velikost lodí přepravujících obilí z 15 000 na 25 000 DWT.
Podle údajů BIMCO se sice ukrajinský vývoz sypkých materiálů během prvního roku války s Ruskem propadl o 77,8 procent, i tak ale bylo po dobu dohody vyvezeno 33 mio tun obilovin. Před válkou přicházela z Ukrajiny více než desetina světových dodávek pšenice a kukuřice.
Na ruské veto ihned reagovaly pojišťovny
V pondělí 17. července Rusko oznámilo, že již nehodlá přistoupit na další prodloužení obilné dohody. Ať již byly důvody pro tento bezprecedentní krok jakékoliv, Rusko kromě obnovení námořní blokády ukrajinských přístavů vyhlásilo moratorium na jakoukoliv plavbu v oblasti severozápadního Černého moře a Kerčského průlivu s tím, že každé plavidlo, které se pokusí do těchto vod vstoupit, bude považováno za nepřátelské. Ruská strana přímo nespecifikovala, jak by v konkrétních případech postupovala, ale je pravděpodobné, že by plavidlo bylo (alespoň na krátkou dobu) arestováno a případný náklad konfiskován. Tato zpráva vyvolala stejnou reakci v námořním světě jako na počátku války - pojišťovny lodního nákladu i zajišťovny typu P+I Club okamžitě vyhlásily nové, značně zvýšené ceny pojištění inflatované válečným příplatkem či zcela přerušily pojistné krytí. Opět se ukázalo, že plavba s tímto nedostatkem je pro novější a větší plavidla velmi riziková, takže se do oblasti vracejí staré lodi s mnohem menší tonáži, než kterou jsou černomořské přístavy schopny obsluhovat.
Údaje z charterové platformy Ship-fix ukazují, že počet lodí pro přepravu volně loženého zboží, které míří do Černého moře pro obilí, klesl za první týden o více než třetinu, přičemž toto číslo bude pravděpodobně dále klesat, protože pojišťovny dále přehodnocují situaci. Navíc se objevily zprávy o útocích dronů na přístav Reni na Dunaji poblíž hranic s Rumunskem, kudy vedou alternativní trasy přes kontinent.
Koridor bude zřejmě otevřen, ale kompromis bude bolestivý
K další eskalaci pak došlo na sklonku měsíce, kdy Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že zablokovala vplutí zahraniční nákladní lodi obviněné z dodávek výbušnin Ukrajině do ruských vod. Plavidlu, které cestovalo z Turecka do jihoruského přístavu Rostov na Donu, aby naložilo obilí, bylo zakázáno proplout Kerčským průlivem, který vede do přístavů na okupované jižní Ukrajině, a bylo mu nařízeno opustit ruské vody. FSB podle agentury Interfax uvedla, že našla na konstrukčních částech nákladní lodi stopy výbušnin a „známky zásahu třetí strany. Tyto okolnosti mohou naznačovat možnost využití cizího civilního plavidla k dopravě výbušnin na území Ukrajiny,“ uvedla FSB.
Podobně jako u ruského vývozu ropy a ropných produktů, na které je již takřka rok uvaleno embargo, a přesto se na trhy různými kanály dostávají, se není třeba obávat, že by si ukrajinské zboží nakonec nenašlo cestu. Ve hře je mnoho zájmů mezinárodních (OSN, Turecko, Čína) i zcela soukromých (překupníci z Evropy a USA), takže je vysoce pravděpodobné, že nakonec dojde k bolestivému kompromisu a koridor bude znovu otevřen. Do té doby však zavládne nejistota a poroste hrozba prudkého růstu cen a s ním spojených nepokojů v rozvojových zemích Afriky a Asie.
Petr Rožek
