19. prosince 2016
Pokud by další země zavedly minimální mzdu po vzoru Německa a Francie, může to mít velmi negativní dopad na jednotný evropský trh. „Za daleko důležitější věc ale považuji neochotu Německa a Francie vysvětlit důvody zavedení tohoto opatření. Je to určitý signál o aroganci velkých zemí vůči menším,“ řekl v rozhovoru pro Dopravní noviny prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
„Konec roku bývá časem bilancování. Jak hodnotíte letošní rok z hlediska vývoje české ekonomiky, jak se změnilo podnikatelské prostředí?“
„Celkově na tom nejsme nijak špatně, samozřejmě loňský hospodářský růst byl exkluzivní, pomalu nejrychlejší v Evropě, ani jsme nečekali, že se letos zopakuje. Uvidíme, jaké bude konečné číslo růstu HDP, zda se přiblížíme ke třem procentům, což jsem predikoval, nebo to bude méně. Na evropské poměry je to ale stále celkem slušný růst a i díky němu přetrvává makroekonomická stabilita. Můžeme očekávat přebytkový státní rozpočet, snižuje se nezaměstnanost, státní dluh je pod kontrolou. Jsou tu ale dvě rizika. Jednak tato vláda spíše zhoršuje podnikatelské prostředí, a nejde jen o elektronickou evidenci tržeb, za kterou jsem se já v nějaké rozumné míře postavil, ale zejména o veškeré diskuse související se změnou zákoníku práce, se změnou zákona o veřejných zakázkách, s novelou stavebního zákona. Je tu stále ještě mnoho byrokracie a regulace, ještě horší je to, že vláda má v hlavě ještě další věci, které možná pomohou zaměstnancům, ale rozhodně ne zaměstnavatelům. Druhým rizikem je fakt, že se během letošního roku ještě více projevil nedostatek kvalifikované pracovní síly. Je to strukturální pro-blém, někde je poměrně velká nezaměstnanost a někde naopak nedostatek zaměst-nanců, v různých regionech je poptávka po různé pracovní síle, někde chybějí ze-jména učňovské obory, někde naopak vysokoškolské technické obory. Ty dva faktory jsou tedy určitým rizikem pro vývoj ekonomiky v příštím roce.“
„Už jste to trochu naznačil, ale jaký je výhled vývoje ekonomiky na příští rok?“
„Myslím si, že bychom na tom mohli být v příštím roce podobně jako letos. Je tu samozřejmě spousta neznámých, dochází k zásadním politickým změnám ve světě, nová americká legislativa může nastartovat protekcionistický trend, který může zpomalit růst, a to nejen ve Spojených státech, ale i v jiných oblastech světa, bavíme se pár hodin po skončení italského referenda, které nemusí, ale může vést k větší nejistotě stability eura. To by následně mohlo vést ke zpomalení vývoje v eurozóně a mít samozřejmě i negativní dopad na nás. My sami budeme mít parlamentní volby, což je vždycky rok, který je z hlediska vývoje ekonomiky složitější. Nechci být nějak super optimistický, přál bych si jen, aby ten příští rok byl alespoň stejný jako ten letošní, abychom si zvolili takovou vládu, která do budoucna bude odstraňovat zbytečné byrokratické překážky pro podnikatelský sektor.“
„Neobáváte se právě vzhledem k blížícím se parlamentním volbám dalších tlaků na populistická opatření, jako je další růst minimální mzdy?“
„Sociální demokracie jako politická strana, a já to považuji za zcela legitimní, připustila poměrně velký nárůst minimální mzdy. Nechci znít jako nějaký asociál, velmi bych si přál, aby mzdy v této zemi rostly, vždy to ale musí být vázané na růst produktivity práce, nikoli na administrativní opatření.“
„Mluvil jste o nedostatků kvalifikované pracovní síly, s tímto problémem se potýká celá řada oborů. Jak najít nějaké řešení? A existuje nějaké rychlé řešení tohoto problému?“
„Krátkodobě to samozřejmě řešení nemá, podnikatelé poptávají pracovníky ze zahraničí, což je obecně v letech migrační krize složité téma, navíc podnikatelé se soustředí na jednu nebo dvě země. Přejeme si, aby tady byla třeba krátkodobě větší nabídka ukrajinských pracovníků, i když to na druhou stranu není nic jednoduchého. Pokud jde o zlepšení nabídky na našem pracovním trhu obecně, to není problém, který vyřeší nějací migranti, musíme změnit celý vzdělávací systém, více podniků si musí uvědomit, že musí být připraveny nejen na to brát lidi z úřadu práce. Velmi často se zde mluví o tak zvaném duálním systému v Německu. My, aniž bychom to takto nazývali, se tomu můžeme přiblížit. V rámci duálního systému by firma učně již zaměstnala a platila by ho. V době, kdy by nebyl ve škole, by s ním zacházela jako s kmenovým zaměstnancem. To by samo-zřejmě pro naše firmy znamenalo další náklady, problém je, že už nyní máme poměrně silné zatížení práce různými odvody. Musí současně přijít změna vzdělávací politiky. Nejsem příznivcem financování na žáka, to by se mělo změnit, je tady příliš mnoho škol se všeobecně středním vzděláváním, spíše bychom více měli podpořit školy, které se orientují na rozvoj zručnosti a odborný výcvik, ale je to běh na dlouhou trať. Bude to trvat dlouho. Trh si to časem vyřeší, ale nebude to hned.“
„Jedním z velkých témat letošního roku bylo zavedení minimální mzdy v Německu a ve Francii. V jakém stavu je momentálně jednání evropských orgánů o postoji k tomuto rozhodnutí dvou členských zemí Evropské unie?“
„My jednáme v Bruselu, jednali jsme společně se Svazem průmyslu a dopravy s evropskými komisaři, nějaké stanovisko je ale zatím hodně vzdálené. Musíme si uvědomit, že z pohledu německých politiků a rovněž francouzských je to pro ně zanedbatelně malý problém. Nevěnují mu pozornost. On to zase není tak velký problém, respektive je to problém pro část podnikatelů, ale pro ně je zásadní. Když Němci zavedli MILOG, Evropská komise zavedla s Němci řízení, ve kterém chtěla vysvětlit postupy, které jsou proti duchu pravidel uvnitř EU. Německo na to prakticky nereagovalo, stejně jako na to nereaguje francouzská vláda. To je v současné době mimořádně citlivá záležitost, byť v oblasti, která z celoevropského hlediska nemá nějaký velký význam. Je to určitý signál o aroganci velkých zemí vůči menším a to považuji za zdaleka nejdůležitější věc, a proto se v tom osobně angažuji. Chcete-li můj odhad, problém trochu usne, zákon nebude až tak tvrdě vymáhán zejména ve Francii. Pokud jde o pokutu udělenou českému řidiči ve Francii, tam šlo o tak zvanou kabotáž, tedy převoz, nikoli mezi ČR a další zemí, ale mezi dvěma dalšími zeměmi, kde uvalení pokuty není proti pravidlům. Rozhodně se ale nechceme spokojit s tím, že se přijme zákon a pak se řekne: Buďte klidní, my ho nebudeme používat. Zásadní je ale zejména arogance velké země, kdy Evropská komise chce něco vysvětlit a ta velká země si toho vůbec nevšímá. Pak se nemůžeme divit tomu, že lidé ztrácejí důvěru v Evropskou unii.“
„Neobáváte se toho, že pokud nepřijde nějaký razantní postoj k minimální mzdě v Německu a Francii ze strany Evropské komise, zavedou ji další země? Aktuální diskuse na toto téma se vedou například v Itálii.
„Samozřejmě se toho obávám. Zeptejte se ale našich přepravců, zda se v tomto směru nebojí například Rumunů. Jakmile se tento proces spustil a nikdo se proti tomu nebrání, otevře se Pandořina skříňka a jeden stát na druhý bude uvalovat podobná opatření. Je to špatně, nemůžeme pak hovořit o jednotném evropském trhu.“
„Jak hodnotíte činnost této vlády v oblasti dopravy?“
„To je pro mne trochu zklamáním. Pokud srovnám kritiku fungování resortu dopravy ze strany současného ministra financí v době, kdy jeho hnutí teprve kandidovalo ve volbách, s poměrně malými výsledky, je to trochu zklamání, které není dáno ani tak ochotou či neochotou nebo schopností nebo neschopností ministra financí či dopravy, ale tím, že připravenost velkých infrastrukturních staveb je u nás žalostná. To souvisí právě se zákony, které jsem již vzpomenul, především tedy se zákonem o veřejných zakázkách, ale i stavebním zákonem, zákonem o liniových stavbách. Přijali jsme novelizaci zákona o posuzování staveb na životní prostředí (EIA) už před rokem a půl – ta výrazně prohloubila možnost ekologických a dalších iniciativ, v některých případech oprávněně, ale podle mého názoru v mnoha případech úplně zbytečně, zasahovat do schvalovacích procesů. Sám ministr financí říká, že peněz je tady dost, ale nejsou připravené projekty. Pak bychom se mohli dostat k tomu, co Hospodářská komora v posledních měsících hodně tlačí, a to jsou vysokorychlostní tratě. Nikdo nechce po vládě, aby je začala stavět příští rok, ale sousední země jsou na tom daleko lépe, a to včetně například Polska. Právě Polsko připravuje novou vysokorychlostní trať z Varšavy přes Poznaň do Wroclawi, Maďaři chtějí propojit vysokorychlostní tratí Budapešť a Vídeň. Sice to jsou projekty na delší dobu, ale jsou připraveny lépe než naše. My jsme v tomto směru iniciovali kulaté stoly na téma vysokorychlostní železnice v ČR a budeme v této iniciativě pokračovat, aby se to někam pohnulo.“
„Proč je takový problém přijmout zákony, které by opravdu fungovaly? Novelizuje se zákon o veřejných zakázkách, novelizuje se stavební zákon, a stejně se nic neurychlí.“
„Je tady příliš mnoho zájmů. Žijeme v Evropě, která přijala politiku, že se mají nevládní a další organizace vyslyšet při schvalování infrastrukturálních projektů. Kdyby se takto dělala poválečná rekonstrukce, tak Italové či Rakušani tak krásné dálnice nemají dodnes. Druhá věc je to, že schvalovací procesy jsou z minulosti rozděleny do mnoha kompetencí mnoha úřadů státní správy. My bychom velmi rádi jednotné povolovací řízení tak, jako je tomu například v Německu. Zkrátka vše sjednotit na jednom ministerstvu. Zdá se, že to je sisyfovský úkol. Když dotlačíme diskusi někam, kde by mohlo být konečné rozhodnutí, převáží kompetenční spory, všichni se k tomu chtějí vyjádřit. Dalším důvodem jsou zájmy jednotlivých politických stran zastoupených v parlamentu.“
„Proč vůbec potřebujeme nové vysokorychlostní tratě?“
„Myslím si, že to je budoucnost dopravy. Podívejte se, jak bojujeme s kamionovou dopravou na dálnici D1, což souvisí i s tím, že už dávno měla být postavena dálnice D35 jako alternativní spojení. Pokud chceme přesunout nákladní dopravu ze silnice na železnici, potřebujeme dostatek kapacity dopravní cesty na železnici. Máme nějakou geografickou polohu v Evropě, ideální pro to, abychom se stali přepravním centrem. Pokud dopustíme to, že nás tranzitní doprava začne objíždět, tak to bude mít negativní dopad na celou ekonomiku. Pokud se nějakému území začne vyhýbat obchod a tranzit, je to vždycky špatně.“
„Co by měl stát dělat pro efektivní přesun zboží ze silnice na železnici?“
„Pokud postavíme vysokorychlostní tratě, můžeme tam přesunout osobní dopravu a bude větší prostor na dnešních tratích. Přeprava nákladu po železnici se tak zrychlí. Asi by bylo dobré přepravu po železnici také finančně zvýhodnit tarifně či třeba daňově.“
„Co byste popřál podnikatelům do nového roku?“
„Především bych jim popřál méně regulace, méně naštvanosti, více klidu, více zakázek, dobré zaměst-nance a alespoň trochu vstřícnou vládu. A také dobrou náladu a dobré zdraví.“
Tomáš Johánek
