22. srpna 2016, Jiří Kladiva
Pozornost hodláme věnovat dvěma informacím světového dosahu, které byly zveřejněny prakticky ve stejnou dobu: jde především o hodnocení 160 zemí světa Indexem logistické výkonnosti 2016 a o výsledky světové letecké dopravy za loňský rok, prezentované organizací IATA. Nemůžeme se také krátce nezmínit o některých aspektech brexitu.
Světová banka vydala po dvou letech již tradiční zprávu nazvanou Spojováním ke konkurenci: obchodní logistika v globální ekonomice, jejíž součástí je hodnocení 160 zemí světa podle Indexu logistické výkonnosti (Logistics Performance Index 2016 – LPI). Na základě údajů od více než 1200 logistických manažerů se porovnává objem obchodu, kvalita infrastruktury, výkonnost v celním odbavení a časy doručování zásilek. A první konkrétní údaj je pro naši zemi velmi potěšující. Zatímco v hodnocení před dvěma roky zaujala Česká republika 38. místo ze 158 států celého světa s LPI 3,13, letos jí přísluší 26. místo – tedy zlepšení o 12 míst (LPI 3,67).
Takto vypadá letošní první desítka zemí: 1. Německo, 2. Lucembursko, 3. Švédsko, 4. Nizozemsko, 5. Singapur, 6. Belgie, 7. Rakousko, 8. Spojené království, 9. Hongkong, 10. USA. Německo je na prvním místě podruhé za sebou. Konec tabulky zaujímá čtveřice Rovníková Guinea, Mauretánie, Haiti a zcela poslední je Sýrie. Bez zajímavosti není ani pohled na postavení zemí bývalého socialistického tábora. Z nich je na tom nejlépe právě ČR. Následují 27. Čína, 29. Litva, 31. Maďarsko, 33. Polsko, 41. Slovensko,
50. Slovinsko, 51. Chorvatsko, 60. Rumunsko, 64. Vietnam, 68. Estonsko, 72. Bulharsko, 80. Ukrajina a 99. Rusko. Zpráva uvádí, že se logistické služby zlepšují, přitom logističtí profesionálové jsou nejméně spokojeni s železnicí – bez ohledu na úroveň zemí. V hraničním managementu bylo zaznamenáno největší zlepšení u celních agentur, teprve za nimi jsou služby sanitární a fytosanitární. Logistická agenda zaznamenala za posledních 10 let změny v prioritách; zejména zpomalený růst obchodu vytvářel tlak na logistický obor za účelem reorganizací jeho sítí a ve prospěch inovací. Udržitelnost dodavatelských řetězců je nyní vysokou prioritou. Indexy LPI a zprávy o propojení v konkurenci připravuje obchodní tým Světové banky za účasti Ekonomické školy ve finském Turku a za podpory Mezinárodní spediční federace (FIATA).
Mezinárodní asociace letecké dopravy IATA oznámila výsledky světového civilního letectví za rok 2015 s tím, že největší domácí letecký trh představovaný Indií zaznamenal v osobní dopravě vůbec největší nárůst. Roční růst 18 % (na trhu s 80 miliony přepravených domácích cestujících) tak předstihl Rusko s 11,9 % a trhu se 40 miliony cestujících, dále Čínu s 9,7 % a trhem s 394 miliony cestujících a USA – 5,4 % a trhem se 708 miliony cestujících.
V letecké nákladní dopravě prokázaly trhy carga nárůst výkonů v přepravě zboží a pošty v tunokilometrech o 2,3 %. Loni také došlo k nárůstu kapacity v této oblasti o 5,8 % při snížení ložného faktoru o 1,6 %. Pět „top“ aerolinek podle tun, celkově přepravených při pravidelných službách: 1. FedEx Express (7,1 milionu), United Parcel Service UPS (4,5 milionu), Emirates Airline (2,5 milionu), Cathay Pacific Airways (1,6 milionu), 5. Korean Air (1,5 milionu). IATA rovněž informovala o zpomalení poptávky na úseku leteckého carga v letošním květnu. Toto se týkalo všech světových regionů s výjimkou Evropy a Středního východu. Evropský nárůst ve zbožovém objemu o 4,5 % je především spojován s nárůstem německého exportu v posledních měsících.
Ve věci výstupu Velké Británie z EU – brexitu – jsou na rozdíl od politiků mezinárodní i národní dopravní a logistické svazy spíše zdrženlivé. V britském dopravním odvětví je prý nálada hodně dusná a převládá velká nejistota. Ve spedici je při delším pohledu obava z vícenákladů a byrokratických požadavků při výměně zboží s 27 členy EU. Jeden příklad za všechny: možné zavedení celních průvodek pro britské zboží, jež jsou od roku 1992 zrušeny. Pesimistická reakce přichází také z letecké dopravy. Tony Tyler, generální ředitel světové IATA, se domnívá, že brexit přinese hodně nejistot. Předběžný propočet naznačuje pokles počtu britských cestujících do roku 2020 o tři až pět procent. Dále je v nebezpečí atraktivita britského ostrova jakožto rozdělovacího centra. Je zřejmé, že v letectví bude také třeba nově definovat právní vztahy, a experti pochybují, zda to lze za dva roky stihnout. Spojené království je dosud v Evropě řádným účastníkem široce liberalizovaného a sjednoceného leteckého trhu. Bude přinejmenším otázkou, zda britské společnosti budou moci po brexitu všude v Evropě přistávat a startovat. Ekonomicky důležitá je zde také Úmluva o otevřeném nebi se Spojenými státy. Pokud by se ukázalo vyvážení do EU jako složité a drahé, jsou v nebezpečí vedle továren také sklady. Ovšem někteří spatřují v nové situaci šance. Pokud by se obchod kvůli dani z přidané hodnoty, clu a různým dávkám ztížil, je tu spediční sektor, pro který je vyřizování takových formalit tradiční službou. Martin Felix, mluvčí ČESMAD Bohemia, správně v DN č. 14 uvádí, že brexit by mohl paradoxně znormalizovat situaci v britské kamionové relaci, kterou komplikují nelegální pokusy uprchlíků dostat se na ostrov stůj co stůj.
Jiří Kladiva
