​Test Škoda Superb iV Laurin & Klement – nenápadný půvab manažerského luxusu

​Test Škoda Superb iV Laurin & Klement – nenápadný půvab manažerského luxusu

Škoda Superb iV je prvním plug‑in hybridem společnosti Škoda Auto. K tradičním vlastnostem Superbu přidává moderní pohonné ústrojí, které potěší ekology i znalce. Redakce Dopravních novin měla na přelomu roku příležitost vyzkoušet si auto v té nejluxusnější výbavě Laurin & Klement.

Vlajková loď mladoboleslavské automobilky představuje pokud možno nenásilný přechod od spalovacích motorů směrem k elektromobilitě. I z toho důvodu se automobilka rozhodla příliš nediferencovat tradiční modely od hybridních. Plug‑in hybrid si tak můžete pořídit jako liftback i kombi a to ve stupních výbavy Sportline, Ambition, Style nebo L&K. Zkrátka s velkou variabilitou, a navíc bez větších designových odlišností.

Hlavní vnější změnou je především upravený přední nárazník s částečně vyplněnou maskou chladiče, která ukrývá nabíjecí konektor. Vzadu je pak označení elektrických modelů iV.

Přítomny jsou samozřejmě poslední faceliftové změny. Upraveny byly světla (poprvé Matrix LED). Změny v zadní části se nesly v podobném duchu. Největší změnou jsou přepracovaná LED světla, která nyní působí honosněji. Mezi další změny patří chromová linka přes celý kufr a taky chybějící znak na pátých dveřích – namísto něj je zde pouze nápis Škoda. Superb třetí generace byl od uvedení na trh opravdu pohledné auto, ale až díky faceliftu konečně působí tím správným důstojným zjevem, který koresponduje s jeho pověstí střízlivé a „nepřeplácané“ limuzíny.

Vhodně se doplňující duo

Nejpodstatnější změny jsou samozřejmě v motorovém prostoru. O pohon „půl‑elektrického“ Superbu se stará dvojice motorů. Tím hlavním je přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,4 litru a výkonu 115kW a 250Nm. Sekunduje mu elektromotor integrovaný do převodovky s výkonem 85kW a 330Nm. Systémový výkon soustavy je tak 160kW a 400Nm, což stačí 1750 kilogramů vážícímu vozu ke sprintu na stovku za 7,7 sekundy a maximální rychlosti 224 kilometrů za hodinu. „Zelený“ pohon do systému dodává vzadu umístěná baterie o kapacitě 13 kWh (využitelných 10,3 kWh), která váží 135 kilogramů.

Dle tabulek by měl Superb zvládnout až 63 „bezemisních“ kilometrů, v reálu se podle našich zkušeností využití čisté elektrické energie pohybuje zhruba mezi 40 až 50 kilometry – což ho předurčuje především k dojíždění z domova – ve městech či v jejich bližším - okruhu do kanceláře (kde si nejspíš jeho uživatelé vůz rovněž dobijí).

Světla a stíny infontainmentu

Soustava má díky elektromotoru skvělou pružnost. Elektrický člen v podstatě vyrušil prodlevu motoru a převodovky. O přenos výkonu na kola se stará šestistupňový automat. A nemusíte se ani nijak bát, když vám dojdou baterie, pak přechází auto do režimu hybridu.

Ergonomie ovládání je také velice povedená. Tady už se léta nic nemění – a ani není potřeba. Jeho součástí je plně dotykové ovládání infotainmentu, na který si řidič rychle zvykne.

Výstavní prvky v interiéru

Kožená sedadla jsou vyhřívaná i odvětrávaná a perfektně se přizpůsobují tělu. Výrazné boční vedení zabraňuje pohybu v zatáčkách, ale nijak netlačí. Velice dobrý je také výhled z vozu.

Zadní sedadla jsou vizitkou Superbu již od první generace. Škoda však zadní sedadla přesto znovu výrazně vylepšila. Z auta je cítit velké zaměření právě na zadní místa. V oknech jsou roletky, najdete zde USB C konektory (klasické USB je pouze vepředu) i plnohodnotnou 230V zásuvku.

Auto ve výbavě Laurin & Klement bylo samozřejmě zaplněno všemi výbavovými lahůdkami, takže šlo o opravdu velice příjemné místo, kde trávit svůj čas. Ale ani přesto, že šlo o nejušlechtilejší verzi výbavy, nevypadá příliš jako luxusní. Vše působí velice solidně a hezky, ale nemáte pocit, že se před nástupem musíte převléknout do obleku.

Míň prostoru v kufru a méně benzinu v nádrži

Zavazadlový prostor trochu utrpěl zástavbou baterie, a přišel o 140 litrů objemu. I tak nabízí Superb iV slušných 485 litrů. Baterii musela ustoupit také nádrž, ta nyní nabízí o 15 litrů méně, tedy 50 litrů.

Vůz si zachovává všechny předchozí přednosti Superbů. Charakteristická je klidná, ničím nerušená jízda ve velice dobře odhlučněné kabině. Obavy může vyvolat jeho vyšší hmotnost. Plug‑in hybridní provedení je totiž nejtěžší ze všech nabízených variant. Oproti základu přibralo téměř čtvrt tuny a oproti dieselu s pohonem všech kol – který pro verzi iV není dostupný – je pořád o zhruba 100 kilogramů těžší. Přidaná váha se však podle našich zkušeností nijak negativně neprojevila na tlumení nerovností, a v zatáčkách oproti dieselu také není znát rozdíl. Má perfektní odpich, spolehlivé brzdy, skvělý výkon (na dvě stě kilometrů v hodině se dostal zcela „nenápadně“.

Rozpaky, pak chvála

Superb je stále výtečný společník na každou cestu. Podvozek je naladěn do pohody a maximálního komfortu. Všechny jeho přednosti nejspíš hned neoceníte, ale čím víc času v něm strávíte, tím víc doceníte nenápadné, ale příjemné změny.

Vůz jsme nechali projet automechanikem Michalem Kovářem, který má velké zkušenosti s všemi typy vozů včetně elektromobilů. Jaké byly jeho hlavní dojmy?

„Přece jen výhody tohohle vozu ocení jiní zákazníci než já. Úspěch těchto vozů bude záviset i na růstu sítí dobíjecích stanic, takhle si ho může dovolit de facto jen někdo s domem a garáží. Ale projížďka je to naprosto luxusní. Mě osobně nadchl infointanement, přijde mi hodně intuitivní a s příjemným povrchem na dotyk.“

A jaký názor na něj má jeden z potencionálních kupců Pavel Kuchyňa, ředitel v české pobočce nadnárodní IT společnosti SAP Concur, která má ve své flotile pouze elektrovozy? Jelikož Pavel Kuchyňa sám momentálně jezdí plně elektrickým Hyundai a není tedy v této oblasti vůbec nováček, nechali jsme ho, aby si auto projel, a od počátečních rozpaků (přece jen mu motor přišel méně živý než čekal) přešel k chvále. Líbily se mu i úplné „drobnosti“ – například vyjímatelné osvětlení v prostoru kufru, která tak lze použít jako baterku.

Společně jsme pak s potěšením zkontrolovali, že v otvoru pod opěrkou ve dveřích řidiče a spolujezdce je v této výbavě deštník, který se zrovna v tomto období docela hodil. „To pro mě takové drobnosti, známky vtipného a nenápadného luxusu, pro které bych si asi i rád připlatil, konstatoval s úsměvem Pavel Kuchyňa,

Faktem je samozřejmě „manažerská“ cena. Není to auto pro každého. Ale zákazníkovi, který potřebuje pravidelně dojíždět do blízké práce a pak na víkend vyrazit svižným vozem do dálek, by toho příliš chybět nemuselo. A na dálniční známku může v návalu manažerských povinností klidně zapomenout.

Tomáš Lébr

Foto: Pavla Paděrová

spinner