Další hrozba pro světový obchod: Vyčerpané posádky chtějí opustit nákladní lodě

Další hrozba pro světový obchod: Vyčerpané posádky chtějí opustit nákladní lodě

Globální obchod čelí nové krizi právě v době, kdy se ekonomiky po vyvrcholení pandemie koronaviru začínají znovu otevírat – na 200 000 námořníků zůstalo na mořích o několik měsíců déle než měli, hlavně kvůli uzavření přístavů a kolapsu letecké dopravy.

Podle námořních společností a odborových organizací mnoho námořníků prodloužilo smlouvy o několik měsíců, aby během pandemie udržovali dodávky potravin, pohonných hmot a léků po celém světě. Ale měsíce navíc na moři bez přestávky si vybírají svou daň. Únava a duševní onemocnění jsou stále větší hrozbou a mnoho námořníků chce ze svých lodí, jimž teď často říkají „plovoucí vězení“, odejít. Mezinárodní federace pracovníků v dopravě, která celosvětově zastupuje asi polovinu námořníků, uvedla, že udělá vše pro to, aby pomohla posádkám uplatnit svá zákonná práva a vrátit se domů.

Pokud to námořníci skutečně udělají, mohlo by to podle federace z velké části zastavit globální obchod a těžce zasáhnout dodavatelské řetězce.

Jde o 80 procent světového obchodu

Podle Světové konference OSN o obchodu a rozvoji se na lodích realizuje přibližně 80% světového obchodu se zbožím. Pandemie způsobila v námořní přepravě chaos. Přístup do přístavů byl omezen a letadla zůstala na zemi, což znemožnilo přesouvat pracovníky z jedné části světa do druhé a vyměňovat posádky. Dopravní společnosti a odbory se v březnu dohodly na pozastavení výměn posádek, aby se minimalizovalo narušení přepravy. To však mělo být jen dočasné řešení.

„Někteří námořníci jsou na palubě už déle než rok a během této pandemie jim bylo v mnoha zemích zabráněno i v tom, aby vystoupili na břeh na procházku. Dokonce v mnoha případech odmítly úřady poskytnout i pohotovostní lékařskou péči,“ uvedl Dave Heindel z Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITWF – International Transport Workers Federation). „Upřímně řečeno, jsou i případy sebevražd námořníků, kteří z této zoufalé situace bez vyhlídky na její konec neviděli jiné východisko,“ doplnil Dave Heindel.

Maersk: „Výměny posádek nelze odkládat na neurčito“

Společnost Maersk, největší námořní kontejnerový dopravce na světě, uvedla, že až 35% ze 6600 námořníků, které v současné době má na moři, zůstalo na palubě déle, než jak bylo původně stanoveno ve smlouvě. „Mnoho našich pracovníků slouží výrazně déle a stále nemají žádnou představu o tom, kdy se mohou vrátit domů; zvyšuje se únava a problémy s duševním zdravím,“ citoval zpravodajský server CNN Business technického ředitele Maersk Palleho Laursena.

„Z bezpečnostních, regulačních a samozřejmě i humanitárních důvodů nelze výměny posádek odkládat na neurčito,“ dodal Palle Laursen.

„Potřebujeme, aby se co nejrychleji obnovila letecká doprava,“ uvedl Steve Cotton, generální tajemník ITWF.

Podle prohlášení ITWF svět ignoroval „eskalující krizi ve výměnách posádek“ a podnikl nedostatečné kroky k tomu, aby byl námořníkům udělen status klíčových pracovníků, což by je osvobodilo od cestovních omezení vyvolaných pandemií koronaviru.

Některé přístavy zakazují posádkám vystoupit nebo na ně uvalují 14denní karanténu, což znemožňuje výměnu personálu. Ještě větší problém spočívá v tom, že prostě neexistují žádné letové spoje, které by přepravovaly posádky domů, nebo za ně přivážely náhradu.

Frank Coles, generální ředitel společnosti Wallem Group se sídlem v Hongkongu, označil úsilí ITWF za „výzvu k zastavení světové lodní dopravy“.

Příliš pomalá reakce vlád

V květnu zveřejnil lodní průmysl protokoly schválené Mezinárodní námořní organizací (IMO), které mají přispět k tomu, aby mohla být zajištěna bezpečná výměna posádek. Vlády je však přijímají příliš pomalu.

„Skutečnost, že máme ve výměnách tři měsíce zpoždění a je tu zhruba 400000 námořníků, kteří potřebují vystřídat, je zcela neudržitelná,“ řekl Guy Platten, generální tajemník Mezinárodní námořní komory (ICS).

Momentálně na moři pracuje zhruba 1,2 milionu lidí, z toho asi 200000 uvízlo na moři déle než měli a dalších 200000 nemá možnost, jak vyčerpané posádky nahradit. Podle ICS jsou největšími „dodavateli“ námořníků Čína, Filipíny, Indonésie, Rusko a Ukrajina.

ICS vyzvala vlády, aby zrušily pro posádky veškerá vízová omezení a umožnily tak hladký tok světového obchodu. „Spojené království, Německo a Kanada ukázaly, že je to možné, ale ostatní by měli udělat totéž, protože se jedná o globální problém,“ uvedl Guy Platten.

Místo 11 měsíců na moři 19?

Podle úmluvy o práci na moři (MLC – Maritime Labour Convention) může námořník strávit na moři 11 mě síců. „Ale někteří z důvodu pandemie plují už déle než 15 měsíců,“ řekl serveru CNN Business Jim Scorer, generální tajemník organizace IFSA, který reprezentuje kapitány lodí.

A může být ještě hůř. Panamský lodní registr, největší na světě, minulý týden rozhodl, že smlouvy lze prodloužit o další tři měsíce. To znamená, že některé lodě budou mít na palubě námořníky, kteří budou pracovat o osm měsíců déle, než je maximální možná doba stanovená v úmluvě o práci na moři.

„Řada námořníků se teď diví, jak snadno lze obejít MLC a další smlouvy,“ konstatoval Mark Dickinson, generální tajemník britského odborového svazu Nautilus International.

Tomáš Lébr

Foto: Port of Gothenburg

spinner