Blériot přeletěl La Manche, stál i u zrodu leteckého průmyslu ve Francii

29. června 2022
Francouzský letecký průkopník Louis Blériot se do historie nesmazatelně zapsal nejen jako první pokořitel kanálu La Manche na stroji těžším vzduchu, ale také jako muž, který přišel s dnes samozřejmým způsobem ovládání letadel, výrazně se angažoval také ve francouzském leteckém průmyslu. Nadaný technik a vynálezce, který se narodil 1. července 1872, stál za první světové války za úspěšných výrobcem stíhaček SPAD, které proháněly nad frontami německé soupeře, po válce se věnoval mimo jiné dopravním letadlům. Blériot zemřel v srpnu 1936 ve čtyřiašedesáti letech, jen pár měsíců předtím, než francouzská vláda ve snaze urychlit výrobu vojenských letadel znárodnila letecké výrobce.

Rodák ze severofrancouzského Cambrai projevoval technické nadání už od mládí, na škole sbíral jedno ocenění za druhým a později se dostal i prestižní pařížskou techniku École Centrale. Vojenskou službu strávil Blériot u dělostřelectva, kde mohli v té době mladí inženýři nejlépe uplatit své vzdělání, a když po roce uniformu svlékl, začal se věnovat technice. Ještě jako zaměstnanec dodnes fungující firmy Bagues, vyrábějící svítidla, přišel s kompaktním acetylenovým světlometem pro tehdejší technickou novinku – automobil. Později se Louis Bleriot „udělal pro sebe“ a světlomety nesoucí jeho jméno byly koncem 19. století rozšířené po celé Evropě, používala je třeba i kopřivnická automobilka.

Díky výrobku, který docela dlouho odolával nespolehlivým a v té době ještě málo výkonným elektrickým světlům pro auta, byl Blériot slušně finančně zabezpečený a mohl se věnovat i dalším vynálezům, které tehdy pomalu začaly ovládat svět. Mimo jiné se věnoval kinematografii, už na přelomu 19. a 20. století ho ale zaujalo také létání. Na světové výstavě v roce 1900 v Paříži uviděl „bizarní přístroj podobný velikému netopýru“ a o jeho osudu bylo rozhodnuto. „V tom okamžiku ovládl mne velký sen, který mne oloupil o dřívější klid. Létat!“ vzpomínal později na iniciační okamžik, od kterého ale k úspěšnému letadlu ještě vedla dlouhá cesta.

Blériota podle všeho nasměroval k aviatice Avion III konstruktéra Clémenta Adera, parním strojem poháněný pokus o letadlo. Tento vojáky placený aparát ale dokázal uletět jen pár metrů a armáda v něm neviděla budoucnost. Blériot se ovšem pustil jiným směrem, začínal s ornitoptérou, která se měla udržet ve vzduchu díky mávání křídel. Létající modýlek se mu ale nepodařilo převést do podoby, která by unesla i člověka, a roku 1903 tuto slepou uličku opustil. V té době už měli za sebou na druhé straně Atlantiku za sebou bratři Wrightové úspěšné pokus s kluzáky a rychle se blížil památný 17. prosinec 1903, kdy jejich Flyer uletěl v Severní Karolíně první desítky metrů.

Francouzskému vynálezci bylo jasné, že budoucnost létání je v kombinaci lehkého benzínového motoru a pevných křídel, dávajících díky svému tvaru letadlu potřebný vztlak. Sestrojit aparát, který by se udržel ve vzduchu se ale Blériotovi dlouho nedařilo, nikam nevedla ani spolupráce s dalším později slavným jménem francouzské aviatiky i autoprůmyslu Gabrielem Voisinem. Jednoplošníky, které stavěly, měly vždy stejný konec: tvůrce je při přistání rozbil. Až o něm noviny psaly jako o „aviatikovi, který se brzy zabije“. Blériot se ale nevzdal a na přelomu let 1908 a 1909 přišel s modelem XI, který se ukázal být „trefou do černého“.

Letadlo, o jehož konstrukci se z velké části zasloužil Raymond Saulnier (později založil úspěšnou leteckou továrnu Morane-Saulnier), se poprvé vzneslo do vzduchu koncem ledna 1909. Uplatnilo se na něm mimo jiné novátorské ovládání, se kterým Blériot poprvé přišel už u modelu VIII z roku 1908 a jež dnes znají piloti po celém světě: ruční páka pro ovládání náklonu letadla a nohama vychylované směrové kormidlo. „Jedenáctka“ pilotovaná samotným majitelem firmy se také 25. července 1909 stala prvním letounem těžším než vzduch, který přeletěl kanál La Manche. „Izolace Anglie jednou provždy skončila,“ objevilo se novinách krátce poté, co Blériot po téměř 37minutovém letu přistál na louce Northfall u anglického Doveru.

Výkon mu přinesl nejen tisícilibrovou prémii (suma by dnes odpovídala částce 125 000 liber, skoro 3,7 milionu korun), vypsanou londýnským listem Daily Mail, ale i nehynoucí slávu a také zakázky z celého světa na jeho letadlo. Blériotův jednoplošník patří i do historie české vzduchoplavby, právě s modelem XI s italským motorem Anzani, který mu koupil bohatý tatínek, absolvoval v roce 1910 své pionýrské lety Jan Kašpar. Jeho letadlo je dnes k vidění v pražském Národním technickém muzeu. Louis Blériot model XI úspěšně používal i ve vlastní letecké škole, prodal ho i armádě. Celkem vyrobilo zhruba 900 letadel tohoto typu, z nichž část se používala ještě za první světové války.

Ani během ní Louis Blériot nezahálel, nad zákopy ovšem létaly aeroplány nesoucí jeho jméno, ale označení SPAD. Do továrny založené podnikatelem Armandem Deperdussinem vstoupil v roce 1913 poté, co původní vlastník skončil kvůli podvodům ve vězení. Jeho vlastní podnik Blériot Aéronautique se v letech 1914 až 1918 věnoval hlavně licenční výrobě, v roce 1921 se pak obě firmy spojily, obě značky ale fungovaly vedle sebe – SPAD se používala pro jednomotorová letadla, Blériot pak pro větší typy (které ale vesměs nepřekročily stadium prototypu). Obě označení se přestala používat po znárodnění, kdy se firma stala součástí konglomerátu SNCASO, který se koncem 50. let sloučil s dalším národním podnikem SNCASE ve firmu Sud Aviation, od které vede cesta až k dnešnímu Airbusu.

(čtk)

Ilustrační foto: Pixabay

spinner