31. ledna 2018, red
Po pozitivním stanovisku spolkového ministerstva dopravy doufá vrcholový management největších německých železničních podniků v rychlou výstavbu železniční sítě pro nákladní vlaky o délce 740 metrů.
Ministerstvo loni v prosinci vyhodnotilo testování dlouhých vlaků jako úspěšný projekt, jehož prosazení patří mezi priority rozvoje německého železničního trhu. Šéfové DB Cargo, SBB Cargo International, Havelländsche Eisenbahn (HVLE), Hamburger Hafenbahn a Lokomotion Gesellschaft für Schienentraktion jsou přesvědčeni, že nasazení delších vlaků přinese nákladní železnici značný potenciál pro přetáhnutí zakázek silniční dopravě. Běžná evropská délka nákladních vlaků 740 metrů není na mnoha německých tratích vůbec využita. Kvůli různým, často nepodstatným omezením dosahuje standardní délky pouhých 11 procent vlaků. Spolkové ministerstvo dopravy počítá s tím, že přizpůsobení železniční sítě si vyžádá investice ve výši 405 milionů €.
Předseda představenstva DB Cargo Roland Bosch řekl: „Vítáme rozhodnutí spolkové vlády podpořit vytvoření sítě plně otevřené pro vlaky dlouhé až 740 metrů. Bude to důležitý impulz pro posílení produktivity železnice. Zvýší se tak konkurenceschopnost železniční dopravy oproti silnici, a to jak z hlediska ceny, tak i kvality.“ Rovněž předseda představenstva Hamburger Hafenbahn Harald Kreft je velmi spokojený s pozitivním stanoviskem ministerstva: „Je skvělé, že političtí představitelé deklarovali prioritní podporu. Síť schopná zvládnout provoz vlaků o délce 740 metrů bude pro spojení hamburského přístavu s vnitrozemím cennou podporou pro zvýšení efektivity. V případě kombinované dopravy prodloužení vlaků znamená navýšení o osm až dvanáct kontejnerů na jeden vlak – to představuje obrovský přínos pro logistický řetězec i životní prostředí.“
Ludolf Kerkeling, předseda představenstva HVLE, vyzdvihl souvislost mezi nárůstem efektivity železnice a přínosem pro plnění cílů v oblasti ochrany klimatu. Michail Stahlhut z SBB Cargo International podotkl, že nemožnost plošného nasazení delších vlaků na německé železniční síti představuje vážný problém pro fungování celého evropského systému: „Stále se nemůžeme dostat do optimální situace. Případ Rastatt ukázal, že musíme přehodnotit dosavadní způsob myšlení. Železniční infrastruktura se musí stát mezinárodní, její řízení musí být centralizované. Železniční nákladní doprava je evropská, i správa infrastruktury by měla být evropská. Na pořadu dne je interoperabilita po celé délce koridoru.“
Podle Armina Riedla, ředitele podniku specializujícího se na alpský tranzit Lokomotion Gesellschaft für Schienentraktion, je nasazení vlaků o délce 740 metrů předstupněm k využívání ještě delších vlaků v budoucnu. „Rozšiřování kapacitních možností infrastruktury vylepší potenciál železnice, zejména dlouhých a těžkých vlaků, které by přepravovaly zboží na velké vzdálenosti. Výhledově bychom se měli bavit o úpravách, jež by umožnily provoz vlaků dlouhých 900 metrů i více. Z technického hlediska to pro nyní využívané lokomotivy a vagony není vůbec žádný problém. Jediné, co nás stále limituje v dosahování vyšší efektivity, je nedostatečná infrastruktura,“ dodal Armin Riedl.
Prezident sdružení na podporu železnice Allianz pro Schiene Dirk Flege požaduje od představitelů politiky deklarování jasného jízdního řádu pro zprovozňování úseků pro dlouhé vlaky. „Poté, co spolkové ministerstvo dopravy vyhodnotilo testování jako úspěšné, by měla být opatření realizována co nejdříve. V Dánsku jezdí vlaky dlouhé až 835 metrů, Francie počítá s tím, že v roce 2018 povolí vlaky o délce až 1000 metrů,“ řekl. Evropská komise chce prosadit, aby nejpozději od roku 2030 byly všechny tratě evropské páteřní železniční sítě přizpůsobené pro provoz vlaků dlouhých alespoň 740 metrů.
(red)
