18. července 2018, čtk
18.7. - České dráhy se nebrání liberalizaci železničního trhu, podle firmy by měla naopak vést k dalšímu zlepšování služeb a optimalizaci nákladů dopravce. Zároveň je však třeba ochránit firmu před spekulanty, kteří by mohli skupinu oslabit. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel ČD Pavel Krtek. Pomalou a komplikovanou liberalizaci trhu na železnici ze strany státního dopravce kritizoval ministr dopravy Dan Ťok.
Státní dopravce je podle Pavla Krtka na otevírání trhu připraven, což se mělo již prokázat při částečné liberalizaci osobní i nákladní dopravy na komerčních tratích. Tady ČD úspěšně konkurují soukromým dopravcům, řekl Pavel Krtek. ČD nyní jednají s kraji o zajištění dopravy na krajských tratích, nynější smlouvy vyprší na konci příštího roku. ČD podle generálního ředitele dosud uhájily svou pozici na krajských tratích pro další léta v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V Královéhradeckém kraji byla prodloužena stávající smlouva do roku 2021.
Podle Pavla Krtka však liberalizace přináší i rizika, kterým musí podnik předcházet. Jako hrozbu označil možnost, že některé zájmové skupiny budou chtít tento proces využít k oslabení skupiny ČD s cílem rychlého převzetí vybraných strategických dceřiných společností podniku, jako jsou ČD Cargo nebo ČD - Telematika. „A to na úkor pozice věřitelů Českých drah,“ dodal.
Komplikace při liberalizaci jako jeden z hlavních důvodů personálních změn v podniku odmítly již také odbory. Místopředseda Odborového sdružení železničářů Vladislav Vokoun řekl, že celý proces by měl být záležitostí státu, ne ČD. Dráhy by se podle něj měly naopak snažit o dosažení co nejlepších podmínek pro podnik.
Řídící výbor ČD minulý týden vyměnil pět členů dozorčí rady podniku. Nová rada by měla vypsat výběrové řízení na nové vedení společnosti. Ministr Dan Ťok jako jeden z hlavních důvodů pro tento krok uvedl neochotu k liberalizaci dopravy ze strany managementu ČD.
Liberalizaci závazkové a regionální dopravy na železnici, kde je objednatelem veřejný sektor, tedy stát nebo kraje, nařizuje tzv. 4. železniční obchodní balíček. Ten přijala Evropská unie v roce 2016.
(čtk)
