​Michal Krapinec: ČD plánují v příštích 10 letech investice do vlaků za 100 miliard

​Michal Krapinec: ČD plánují v příštích 10 letech investice do vlaků za 100 miliard

29.4. - České dráhy plánují v následujících deseti letech investovat do svého vozového parku až 100 miliard korun. Chtějí za to nakupovat nové i rekonstruované vlaky, zaměřit se chtějí i na vybavení těch stávajících. Řekl to nový předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.

České dráhy mají nyní kolem 500 lokomotiv, dále až tisícovku motorových vozů a ucelených jednotek a přes 2000 osobních vozů. Průměrné staří vozidel je přes 30 let. Dráhy proto chtějí svůj vozový park postupně omlazovat, což by podle Michala Krapince mohlo postupně lákat cestující zpět do vlaků. Půjde o kombinaci vlaků zcela nových a vlaků typu second-hand ze zahraničí.

Řadu kontraktů dopravce uzavřel už v předchozích měsících. Jde například o objednávku 50 dvouvozových a 60 třívozových elektrických vlaků RegioPanter pro regionální dopravu. Vlaky bude dopravce do provozu zavádět postupně, v současnosti už jezdí například v Jihočeském a Plzeňském kraji. Dalších 66 motorových vlaků vybavených zabezpečovacím systéme ETCS si dráhy objednaly od polského výrobce PESA Bydgoszcz. První jednotky by společnost měla dostat v příštím roce. Rámcová smlouva s polským výrobce pak umožňuje odběr až 160 vlaků. Novinkou v dálkové a mezinárodní dopravě pak bude 20 devítivozových netrakčních souprav od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Transportation. Vlaky s provozní rychlostí až 230 km/h chce dopravce využívat hlavně na mezinárodních tratích do Německa či Rakouska. První soupravy dostane v roce 2024. Na mezistátní spoje pak dráhy v budoucnu nasadí i 50 vícesystémových elektrických lokomotiv Vectron MS s maximální rychlostí 230 km/h.

Dráhy dále připravují soutěž na elektrické vlaky s minimální kapacitou 400 míst k sezení pro Pražskou integrovanou dopravu, které doplní a do budoucna nahradí soupravy CityElefant. Investovat rovněž podle Michala Krapince plánují i do vozidel s alternativními pohony, konkrétně na bateriový nebo vodíkový pohon.

Kromě nákupů či pronájmu vlaků chce nový šéf zapracovat i na vybavení stávajících vlaků. Počítá tak s dalším rozšířením internetového připojení ve vlacích a také vybavením souprav technikou, která by zlepšovala podmínky pro telefonování.

ČD si chtějí otevřít finanční linky k desítkám miliard

České dráhy si podle Michala Krapince také chtějí během letošního roku na trhu otevřít finanční linky k desítkám miliard korun na investice. Plánují využít několik zdrojů převážně z evropského finančního trhu. Peníze chce společnost použít primárně na investice do vozidel a rozvoje opravárenství a částečně na refinancování starších dluhopisů splatných v roce 2023. V nejbližších měsících nehrozí zdražování jízdenek ani propouštění zaměstnanců.

Peníze bude společnost podle Michala Krapince čerpat v průběhu několika příštích let podle investičních potřeb. Celkem by mohlo jít o nižší desítky miliard korun. Část peněz by měla pocházet z tzv. zelených eurobondů, o které se bude podnik ucházet v červnu. Další zdroje mají pocházet od Eurofimy nebo Evropské investiční banky.

Šéf drah upozornil, že pro další financování bude klíčové ratingové hodnocení, které investorům ukazuje schopnost řádného splacení závazků. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je i pravděpodobné, že si bude schopen zajistit levnější půjčky. Dráhy vloni u agentury Moody´s udržely rating na úrovni Baa2 se stabilním výhledem, který patří k nižšímu hodnocení v rámci investičního pásma. Aktualizace ratingového hodnocení probíhá zpravidla jednou za rok a další hodnocení by agentura měla vydat na přelomu května a června. "Věříme, že bychom měli současný rating obhájit," podotkl Michal Krapinec.

Peníze dopravce nepotřebuje ani tak na samotný provoz, byť ho prodražují rostoucí náklady například na energie. Společnost chce především pokračovat v investicích do vozového parku, kam plánuje v následujících deseti letech vložit až 100 miliard korun. Firmu rovněž čeká refinancování dluhopisů z minulosti. Například za rok bude splácet dluhopisy za zhruba 400 milionů euro (asi 9,8 miliardy korun).

Jedním z cílů nového šéfa státního dopravce bude i další zvyšování efektivity ve firmě. V předchozích letech společnost kvůli ztrátám během pandemie koronaviru snižovala mimo jiné také personální náklady, kdy ji opustilo dohromady přes 700 zaměstnanců. Další větší propouštění ovšem podle Michala Krapince aktuálně není na pořadu dne. "Nemůžeme ale vyloučit, že v rámci optimalizace některých činností k tomu nemůže přirozeně docházet," podotkl.

Společnost zároveň spoléhá na postupný růst tržeb. Na nich během pandemie kvůli obřímu výpadku cestujících ztratila přes sedm miliard korun. Nyní se ovšem podle šéfa dopravce pasažéři do vlaků postupně vrací. Během prvního čtvrtletí letošního roku se počet cestujících meziročně zvýšil o přibližně 65 procent. I tak je ovšem poptávka stále nižší než před krizí. I proto v příštích měsících podle Michala Krapince nehrozí zdražování jízdného, což by podle něj mohlo ještě více odradit cestující od návratu do vlaků. ČD pravidelně zvyšují ceny jízdenek v závěru roku při spuštění nového jízdního řádu. Obvykle jde o převedení inflace z předcházejícího roku do cen.

Michal Krapinec také vyloučil, že by dráhy mohly hledat další peníze například prodejem některé z dceřiných firem. "V horizontu příštích let České dráhy neuvažují, že by došlo k privatizaci jakéhokoliv podniku. Určitě ne," dodal.

Náklady dopravce rostou o miliardy korun, budou jednat s objednateli

České dráhy se vyrovnávají s velkým nárůstem nákladů. Ty se kvůli růstu cen v posledních měsících mohou meziročně zvýšit až v řádu miliard korun. Důvodem je zdražování trakční elektřiny, nafty, komponentů a další složek. Dopravce chce proto jednat s objednateli, jelikož sám nemá z čeho náklady zaplatit.

Dopady z posledních týdnů do nákladů dopravce na provoz jsou podle Michala Krapince bezprecedentní. Jen na trakční elektřině letos podle něj společnost za stávající situace zaplatí o více než 1,3 miliardy korun více, než původně předpokládala. Enormně navíc rostou i výdaje za naftu, díly do vlaků nebo některé stavební práce. Celkově tak jde podle šéfa státního dopravce o zvýšené náklady v řádech nižších miliard korun.

I proto chtějí dráhy o současné situaci jednat se svými zákazníky z řad objednatelů. Ve hře je i možné otevření dojednaných smluv. "Nemůžeme to jako dopravce nést dlouhodobě jen na svých bedrech. Jsou-li takto zvýšené náklady dané vlivem objektivních skutečností, které my jako dopravce nemůžeme ovlivnit, je potřeba část těchto nákladů přenést i dál," řekl Michal Krapinec. Podle něj se se stejným problémem na společnost obrací i její dodavatelé.

Jednání jsou podle šéfa drah na začátku a dá se očekávat, že v příštích týdnech a měsících naberou na intenzitě. Michal Krapinec podotkl, že na podobné situace, kdy se výrazně změní vstupní podmínky některých komponentů oproti dříve dojednané smlouvě, pamatuje i zákon. V případě nedohody by tak případné úpravy smluv mohl řešit i soud. Tomu se ovšem chce šéf drah vyhnout. "Situace je obtížná pro všechny a musíme z ní najít řešení společně,“ řekl.

ČD chtějí sjednotit opravy, možná i do nové dceřiné firmy

Nový šéf Českých drah Michal Krapinec plánuje změny opravárenského sektoru uvnitř skupiny. Ten je v současnosti rozdroben mezi jednotlivé firmy ve skupině, v plánu je proto jeho konsolidace. Do budoucna by tak mohla vzniknout i nová dceřiná společnost v rámci skupiny, která by nabízela služby i ostatním dopravcům.

"Je potřeba se na segment opravárenství podívat komplexně. Máme různá servisně-opravárenská střediska, přičemž každé dělá primárně různé typy a stupně oprav, ale jejich kompetence se i zčásti překrývají," uvedl Michal Krapinec. Poukázal na skutečnost, že vlastní opravárenství mají mateřské České dráhy, dále ČD Cargo a také dceřiná společnost DPOV.

Podle Michala Krapince by ovšem bylo ideální postupně spojit tyto aktivity pod jeden subjekt. Než se tak ale stane, chce začít tím, že opravárenství ve skupině ČD sjednotí pod jeden účetní okruh. Tím chce v první fázi identifikovat veškeré náklady, výnosy a s tím i procesy, které se vážou na opravy a servis uvnitř skupiny. "Když se pak ukáže, že ta účetní jednotka může obstát na trhu, pak se můžeme bavit o tom, že bychom z toho udělali samostatnou dceřinou společnost," řekl šéf ČD.

Pokud by samostatný subjekt pro opravárenství a servis fungoval, mohl by v ideálním případě podle Michala Krapince nabízet své služby na trhu i ostatním dopravcům, zejména pak v zahraničí. "To se ale nebavíme o jednom nebo dvou letech, ale toto by byl top cílový stav," dodal Michal Krapinec.

Michal Krapinec se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČD v závěru března, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Ve funkci nahradil Ivana Bednárika, předtím působil v čele dceřiné firmy drah ČD-Telematika.

Skupina České dráhy v loňském roce hospodařila se ztrátou 1,6 miliardy Kč. Meziročně je to i přes pandemii a s ní spojená omezení zlepšení o 2,5 miliardy Kč.

(čtk)

Foto: MD

Předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec

spinner