ČD Cargo chce do roku 2030 investovat ročně tři až pět miliard korun

ČD Cargo chce do roku 2030 investovat ročně tři až pět miliard korun

Začátkem listopadu se ve Špindlerově Mlýně uskutečnila tradiční Obchodní konference ČD Cargo, na níž se sešel management společnosti s obchodními partnery. Poté, co účastníky přivítal předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth a on‑line předseda představenstva Českých drah Ivan Bednárik, který se nemohl zúčastnit osobně, začal první blok patřící hostům.

Úvod patřil Davidu Markovi, hlavnímu analytikovi Deloitte Advisory, který vystoupil s aktuálními ekonomickými informacemi. Oblast podpory železniční nákladní dopravy přiblížil Jan Sechter, náměstek pro řízení Sekce nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů Ministerstva dopravy České republiky. Poté následovala vystoupení zástupců Drážního úřadu a Správy železnic.

V druhé části konference vystoupili zástupci ČD Cargo, kteří zhodnotili uplynulé období, přiblížili expanzi společnosti na zahraniční trhy a investiční politiku a také cenovou a obchodní strategii pro rok 2022.

Budování infrastruktury narušuje plynulost dopravy

Spolu s Tomášem Tóthem přivítal účastníky setkání také Ivan Bednárik, který nyní působí jako předseda představenstva Českých drah. Letos nikoliv osobně, ale z důvodu karantény on‑line. Úkolem železnice je podle něj přepravit zboží tak, jak si zákazníci objednají. V důsledku liberalizace trhu však došlo k situaci, že dopravce není schopen vykrýt náhlé požadavky, například zvýšit během měsíce kapacitu o 30 procent. Přesto se podle něj ČD Cargo nachází v lepší kondici než v roce 2014. Na chod společnosti má nyní velký vliv, vedle civilizačních a společenských požadavků, jako je například Green Deal, i velká rozestavěnost. V Evropské unii se konečně našly finance, aby se zaplnil investiční dluh do infrastruktury, a to jak u nás, tak v jiných zemích. A to je příčinou současných komplikací a zpoždění. „Je jedno, o jakém dopravci se bavíme, nikdo dnes nedokáže garantovat, že to bude vždy včas. Musíme to přetrpět my jako dopravci i vy jako zákazníci. Otázka je dokdy,“ uvedl Ivan Bednárik.

Ekonomický pohled na současnou situaci

Aktuální informace z ekonomiky přiblížil hlavní analytik Deloitte Advisory David Marek. Poptávka po období lockdownů prudce vzrostla. Lidé mají velké úspory, vracejí se do obchodů a vláda utrácí. Převis poptávky nad nabídkou je tak jedním z faktorů, které tlačí růst cen nahoru.

Přeprava kontejnerů zadrhává, není jich dostatek, nejsou volné kapacity lodí a dochází k regionálnímu nesouladu. To logicky vede k dramatickému růstu cen kontejnerů. Zatímco loni na podzim byla cena kontejneru 2000 USD, letos je to již 14000 USD za kontejner. Přitom na 80 procent zboží se přepravuje v kontejnerech. S tím, jak rostou ceny, se firmy snaží hledat alternativní dopravu, což se může pozitivně projevit na nárůstu přeprav po železnici.

Výrobu ovlivňuje například nedostatek polovodičových čipů, roste cena materiálů ve stavebnictví i ceny energií, které ovlivňují rostoucí ceny emisních povolenek. A k tomu se přidávají malé zásoby plynu. To vše má dopad také na koncové spotřebitelské ceny – nárůst je poměrně plošný. Logická je podle Davida Marka reakce měnové politiky. Právě během konference prudce narostly úrokové sazby.

Dlouhodobě lze podle něj očekávat pomalý růst ekonomiky. Ten bude částečně zpomalován i demografickým vývojem. Když chybějí lidé, bude zapotřebí více strojů či větší produktivita. Je tudíž třeba zbavit Českou republiku nálepky montovny a posunout ji k chytré ekonomice.

Korekce fiskálních problémů bude obtížná. Vysoké schodky lze podle Davida Marka covidem omluvit jen z poloviny. Nová vláda se s touto situací bude muset rychle vypořádat. „Jsme na trajektorii, která by nás rychle navedla k nárazu do zdi dluhové brzdy. Nebude možné jen snižovat výdaje, ale bude nutno zvyšovat i daně, pro fyzické osoby i nepřímé daně,“ uvedl David Marek.

Podpora železniční dopravy

Na oblast podpory železniční nákladní dopravy se zaměřil Jan Sechter, náměstek pro řízení Sekce nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů Ministerstva dopravy ČR. V úvodu řekl, že v rámci globální situace dochází k obrovské renesanci asijské dopravní cesty. Ministerstvo dopravy v současné dopravě jedná se všemi východními partnery – již proběhla jednání s Ukrajinou a Běloruskem a následovat by měl Kazachstán. Současné problémy v přístavech jsou podle něj velkou příležitostí pro železnici.

ČD Cargo je podle Jana Sechtera lídrem v mnoha oblastech. Nejen co se týče podílu na trhu a zahraničních aktivit, ale i v oblasti bez pečnosti a digitalizace; ani vojenská mobilita se bez ČD Cargo neobejde.

Jan Sechter se také zaměřil na jednotlivé oblasti podpory železnice – na program ROCET (týká se úlev na trakční elektřinu), program Zajištění interoperability v železniční dopravě, program Podpory rozvoje překladišť kombinované dopravy a program rozvoje železničních vleček. Stejně jako v jiných oblastech však původní kalkulace narušuje prudký nárůst cen.

Green Deal bude mít nepochybně dopad na silniční dopravu. „Myslím, že voda a železnice mají velkou šanci,“ uvedl Jan Sechter.

Infrastruktura a údržba vozidel

Oblast údržby kolejových vozidel a role subjektu odpovědného za údržbu (ECM) byla tématem příspěvku Rostislava Kolmačky z Drážního úřadu. Systém podle něj počítá s určitou úrovní údržby už při konstrukci vozidel a má své zákonitosti, avšak při liberalizaci došlo k redukci nákladů. Cílem institutu ECM není nic jiného než zajistit, aby údržba kolejových vozidel probíhala tak jak má.

S velkou pozorností bylo očekáváno vystoupení zástupců Správy železnic. Jaroslav Flegr a Pavel Paidar se ve svém příspěvku zaměřili na infrastrukturní projekty, které sice na jedné straně zvýší do budoucna konkurenceschopnost železnice (modelově je v rámci investic sledován zhruba dvojnásobný nárůst dopravního výkonu oproti stávajícímu stavu), v současné době však dopravcům silně komplikují život, protože velká rozestavěnost a související výluky ztěžují plánování a realizaci přeprav. Například v úseku Brno – Česká Třebová bude v roce 2022 kompletně zastaven provoz.

ČD Cargo v roce 2021

Výzvy, kterým musela společnost ČD Cargo čelit v letošním roce, přiblížil předseda představenstva Tomáš Tóth. ČD Cargo podle něj každý den bojuje s bezprecedentními výlukami. Dopravce se také potýkal s následky živlů, s omezeními po tornádu i po velkém dešti na Děčínsku, kdy byl zastaven jediný elektrifikovaný přechod do Německa. Poté přišla stávka strojvedoucích DB Cargo– tím vším byl dopravce zasažen.

Je také třeba reagovat na změny v komoditách, které přináší Green Deal. Teplárny budou zřejmě fungovat na plyn, roste poptávka po štěpce.

Při plánování do budoucna se společnost opírá o čtyři pilíře – o interoperabilitu (pořizuje nové lokomotivy), expanzi do zahraničí (provozuje vlaky již v šesti zemích), intermodalitu (v kombinované přepravě vidí budoucnost) a společenskou odpovědnost (snižuje uhlíkovou stopu).

Plány do budoucna

ČD Cargo plánuje až do roku 2030 investovat ročně tři až pět miliard korun. Hlavní část je cílená do obnovy a údržby kolejových vozidel. Dopravce se soustředí především na interoperabilní elektrické lokomotivy a také na zajišťování poslední míle, aby hlavně v Německu a Rakousku nebyl závislý na jiných dopravcích. I investice směřují také do nákladních vozů, zejména pro intermodální přepravy.

Co se týče zabezpečovacího zařízení ETCS, ČD Cargo má tímto systémem v současnosti vybaveno 101 lokomotiv (což je nejvíce v ČR) a do konce roku 2024 jich bude mít k dispozici 376 (261 elektrických a 115 dieselových). Pod smlouvami je již 266 lokomotiv a zbývajících 110 se soutěží. Nově pořízených lokomotiv s ETCS bude 63, ostatní budou retrofity.

V oblasti společenské odpovědnosti ČD Cargo dokáže nakoupit zelenou elektřinu a vystavit zákazníkovi certifikát o jejím původu. Za pozornost jistě stojí i aktivity v Nadačním fondu Skupiny ČD – ŽELEZNICE SRDCEM.

Milan Frydryšek

Foto: ČD Cargo

spinner