Budování vysokorychlostních tratí stále zaostává za potřebami ekonomiky

Budování vysokorychlostních tratí stále zaostává za potřebami ekonomiky
Příprava vysokorychlostních tratí (VRT) patří mezi priority ministerstva dopravy. Železniční část transevropské dopravní sítě (TEN-T) zabezpečuje většinu železničních přeprav uvnitř Evropské unie, ale stávající infrastruktura ještě nekoresponduje s poptávkou globální ekonomiky. Českou republiku přitom protínají tři hlavní železniční koridory. Také proto o VRT během prvního únorového týdne jednal ministr dopravy Karel Havlíček se svými protějšky na německá a polské straně, Andreasem Scheuerem a Andrzejem Adamczykem. VRT nabývají na významu i v souvislosti s programem European Green Deal, který v prosinci zveřejnila Evropská komise.

Česká republika letos vynaloží na přípravu VRT kolem 250 milionů Kč. Řádově stovky milionů Kč by měla stát příprava i v dalších letech, ale po zahájení jejich výstavby bude třeba navýšit rozpočet na železnice každý rok o 15 až 20 miliard Kč. Na semináři k vysokorychlostním železnicím to řekl poslanec a člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník. Správa železnic plánuje zahájit stavbu VRT už v roce 2025. Umožní to zrychlení přípravy prvních úseků, které ve srovnání se standardním postupem ušetří pět let. To bylo také důvodem smlouvy mezi Správou železnic (tehdy ještě SŽDC) a francouzskou SNFC s již téměř čtyřicetiletým vysokorychlostním know-how, k jejímuž podpisu došlo 12. dubna 2019. Agenda přípravy VRT je široká, od geodetického zaměření jednotlivých úseků přes dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (DÚR) až po posouzení vlivů na životní prostředí. VRT musí splňovat přísné požadavky RAMS na spolehlivost, dostupnost, udržovatelnost a bezpečnost.

Na semináři k VRT Martin Kolovratník zmínil, že vláda musí už nyní začít vést debatu, kde stát na výstavbu vezme peníze. Protože se do budoucna očekává snížení příjmů z evropských fondů, hledá ministerstvo dopravy dlouhodobě nové zdroje financování dopravních staveb. Stát chce více zapojit soukromý sektor prostřednictvím projektů PPP (Public Private Partnership), které představují určitý způsob spolupráce mezi veřejnou a privátní sférou při investicích do infrastruktury a jejího následného provozu. Stát zamýšlí také větší využití dalších dotací a úvěrů, např. půjčky z Evropské centrální banky. Z pohledu odborníků však bude nutné navýšit i financování ze státního rozpočtu.

Správa železnic pro přípravu ve zrychleném režimu vybrala pět úseků VRT, konkrétně jde o úseky z Běchovic do Poříčan (VRT Polabí), z Přerova do Ostravy (VRT Moravská brána), z Brna do Břeclavi (VRT Jižní Morava) a dva úseky mezi Prahou a Drážďany. Ze strany nákladních dopravců často zaznívají požadavky na čtyřkolejné tratě, ale to není z hlediska trasování stávající železnice dost dobře možné. Alternativu představuje spíše stavba nových úseků, které by zatím sloužily jako obchvat stávajících tratí a později se staly součástí VRT. Každopádně výstavba vysokorychlostních tratí by měla jak výrazně navýšit kapacity železniční sítě, tak i zrychlit spojení na vytížených (nebo někde až přetížených) tratích.

Pavel Víšek

Vizualizace: Správa železnic
spinner