2. února 2015
V minulém roce se sice opět ve větší míře rozeběhly investice do vodních cest na území České republiky, cesta k realizaci dvou klíčových projektů nutných pro splavnění Labe až do Pardubic, konkrétně vodních stupňů Děčín a Přelouč, však bude ještě hodně dlouhá. Podle ředitele Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) Lubomíra Fojtů se při přípravě obou projektů objevují stále nové připomínky, které mají charakter účelově bránit jejich realizaci. Aktuální je snaha zařadit obě lokality do seznamu chráněných území, což by přípravu obou projektů dále zkomplikovalo.
„Jak hodnotíte loňský rok z pohledu Ředitelství vodních cest, co se podařilo, co nikoli?“
„V loňském roce se nám podařilo především organizačně stabilizovat Ředitelství vodních cest, současná organizační struktura plně koresponduje s posláním této organizace. Byl rovněž nastolen pořádek a transparentnost do systému zadávání veřejných zakázek, přestěhovali jsme se z drahých pronajímaných prostor do budovy ministerstva dopravy, po delší době nečinnosti jsme znovu zahájili realizaci staveb, převzali jsme od ministerstva dopravy správu českého území v Hamburku. Nedaří se nám zatím přizpůsobit personální obsazení ŘVC úkolům, které před námi stojí, a to nejen v oblasti budování vodních cest a přístavů, ale ani v oblasti zajištění služeb pro uživatele vodních cest. Na tyto věci bychom potřebovali více personálu. Totéž se týká i správy českého území v Hamburku.“
„Které stavby se podařilo loni realizovat? Jaké jsou plány na letošní rok?“
„Především jsme ukončili výstavbu přístavu Hluboká nad Vltavou, jeho kolaudace proběhla na konci roku 2014. Zbývá jen dostavět správní budovu pro správce přístavu, počítáme s tím, že v letošní sezoně už bude přístav Hluboká plně fungovat. Zahájili jsme výstavbu dalšího přístavu na Baťově kanále, konkrétně přístavu Petrov, což poměrně velký projekt. Zahájili jsme také modernizaci posledních dvou plavebních komor na Labi, které dosud neprošly rekonstrukcí, konkrétně ve Velkém Oseku a Brandýse nad Labem. Tady by měly stavební práce skončit do konce letošního roku. Hlavním projektem realizovaným i v letošním roce je prodloužení splavnosti Vltavy směrem k Týnu nad Vltavou, modernizujeme jez v Hněvicích a upravujeme plavební komoru.“
„Další komory na Labi se už rekonstruovat nebudou?“
„Na Labi je celkem 26 plavebních komor, 24 jich prošlo rekonstrukcí v minulých letech. Zbývají poslední dvě, které se modernizují nyní. Pokud mluvíme o Labi, máme připraveny projekty budování veřejných přístavišť na této řece pro rekreační plavidla a osobní lodě. Připravujeme ještě jeden velký projekt, který ale nebude zahájen letos – zlepšování plavebních podmínek na Vltavě, tedy zejména zvyšování ponorů a zvyšování průjezdnosti mostů, aby mohly až do Prahy jezdit velké turistické lodě.“
„Kam se během loňského roku pohnula příprava dvou největších chystaných projektů na Labi, konkrétně vodních stupňů Přelouč a Děčín?“
„Pokud jde o Děčín, v současné době projednáváme s ministerstvem životního prostředí dokumentaci EIA, která byla od roku 2005 opakovaně vracena, a dopracováváme některé připomínky ministerstva životního prostředí tak, aby mohla být tato dokumentace tímto ministerstvem přijata. Počítáme s tím, že by proces EIA mohl být dokončen v březnu 2015 včetně překladu do němčiny. Pokud jde o Přelouč, díky určitým administrativním změnám jsme museli vrátit územní rozhodnutí z kraje zpátky na město Přelouč, je třeba dopracovat některé detaily. Na základě připomínek nevládních organizací budeme muset znovu potvrdit závazná rozhodnutí zejména na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu pro místní rozvoj. Počítáme s tím, že díky těmto administrativním průtahům se dostáváme se zahájením stavby někdy na konec roku 2015, pokud bude vydáno platné územní rozhodnutí a stavební povolení.“
„Před několika dny se objevila informace, že by se do místa určeného pro výstavbu děčínského jezu měla rozšířit chráněná lokalita Labské údolí. Co by to znamenalo pro tento projekt, pokud by se tak opravdu stalo?“
„Nejde jen o Děčín, stejný problém se týká i Přelouče. Není asi náhoda, že jde zrovna o tyto dvě lokality. Ministerstvo dopravy dosud neobdrželo hodnocení, na základě kterých by k rozšíření chráněných lokalit mělo dojít. Jakmile je obdržíme, budeme schopni na to reagovat. Určitě existují lepší lokality, které by mohly splňovat požadavky na rozšíření chráněných území v rámci projektu Natura 2000. Je také potřeba říci, že podle směrnice Evropské komise je minimum zastoupení lokalit Natura 2000 na území členského státu EU pět procent a my už máme v České republice 9,5 procenta. Pokud je to území větší než pět procent, má stát právo na měkčí přístup ze strany Evropské komise v případě požadavků na další rozšiřování těchto území. To všechno jsou témata, která bychom chtěli probrat s ministerstvem životního prostředí. Pokud by se podařilo prosadit zapsání této lokality do seznamu chráněných území, přineslo by to v zásadě další hodnocení projektu z hlediska jeho dopadu na životní prostředí, přineslo by to prodloužení jeho přípravy řádově v měsících.“
„Pokud by toto území bylo zařazeno mezi chráněné lokality, údajně by se nedalo ani prohrabávat dno třeba po povodních. Nebyl by to už poslední hřebíček do rakve vodní dopravy u nás?“
„Samozřejmě by to byla další obrovská komplikace zejména pro nákladní lodní dopravu, která je už dnes prakticky v likvidaci. Bohužel při argumentaci proti rozšíření lokality Natura 2000 nemůžeme vůči Evropské komisi používat argumenty, že by to bránilo vodní dopravě. Musíme pracovat s ekologickými argumenty nebo argumenty, které jsou spojeny s ochranou životního prostředí. Připravíme naši argumentaci poté, co obdržíme potřebná data.“
„Kdy by bylo v optimálním případě reálné získat územní rozhodnutí pro výstavbu děčínského jezu?“
„Územní rozhodnutí pro Děčín bude moci být vydané, až budeme mít platné rozhodnutí EIA. Vzhledem k tomu, že teprve v březnu budeme odevzdávat potřebnou dokumentaci pro EIA, následně poběží proces veřejných konzultací a připomínek, počítám s tím, že by celý proces mohl skončit někdy na počátku příštího roku. Teprve pak bude možné řešit územní rozhodnutí. Současná legislativa umožňuje to, že nevládní organizace a další odpůrci tohoto projektu budou mít znovu možnost napadat ho. Pokud dovedeme proces EIA do úspěšného konce, dá se očekávat, že i v průběhu územního řízení budeme mít další komplikace. Pokud tedy nedojde ke změně legislativy.“
„Před nástupem do funkce na ŘVC jste hájil barvy jednoho z rejdařů. Mohou rejdaři ještě přežít v situaci, kdy by jez v Děčíně byl v optimálním případě hotový někdy kolem roku 2021?“
„Je to o tom, že rejdařům kvůli tomu, že stát neplní své povinnosti vůči infrastruktuře, je třeba pomoci. Koneckonců tuto pomoc notifikoval i Brusel. Rejdaři určitě mají právo na krytí části svých nákladů. O této pomoci se loni začalo opět jednat, doufám, že se letos podaří toto jednání dovést k úspěšnému konci.“
„Pracuje ŘVC s nějakou jinou variantou, jak Labe splavnit, nebo je výstavba jezu jedinou smysluplnou možností?“
„V zásadě máme zpracováno několik variant bez výstavby jezu, žádná z nich nesplňuje parametry, které požaduje ministerstvo dopravy pro funkční vodní cestu. Při realizaci jiných opatření by došlo například k zúžení dráhy a zrychlování proudu, což jsou věci, které výrazně komplikují vodní dopravu. Nechali jsme si na bezjezovou variantu udělat posudek a v zásadě nám vychází, že nemá smysl. Ať už je to z hlediska větší spotřeby plavidel, či zejména z hlediska bezpečnosti plavby, protože v zúžené plavební dráze by se potkávaly velké nákladní lodě s rekreačními plavidly řízenými mnohdy nezkušenými lidmi. Při konfliktu s velkou plavbou by mohlo dojít k obrovským i ekologickým škodám, a to nemluvím o případných ztrátách na životech.“
„Vedle výstavby vodního díla Děčín je zde ještě jeden velký projekt, o kterém se hovoří, a sice kanál Dunaj – Odra – Labe. Jak se podílí ŘVC na diskusích o jeho užitečnosti či zbytečnosti?“
„Za poslední léta byla vytvořena celá řada studií týkajících se tohoto projektu. Je to rozlehlý projekt, který se týká velkého území. V současné době se připravuje zadávací dokumentace na komplexní velkou studii, která by měla posoudit tuto stavbu z hlediska vodohospodářských efektů, z hlediska přínosů pro plavbu, pro dopravu, z hlediska snížení nákladů na dopravu či rozvoje turistiky. Tato velká studie by měla vycházet z 54 studií, které dosud byly vytvořeny. Komplexní analýza by měla být hotová někdy v roce 2016 a měla by ukázat, zda by měl být postaven celý kanál nebo třeba jen některé jeho části. Samozřejmě každý takový úsek by musel být životaschopný. Na základě této studie pak budeme rozhodovat o tom, zda kanál či jeho část mají smysl nebo ne. Potom se můžeme bavit o tom, jak pokračovat dále. Do dokončení této studie na toto téma jsou další diskuse plané, a to jak ze strany zastánců stavby, tak jejích odpůrců. Nelze nyní říkat ani to, že kanál nemá vůbec smysl, ale ani to, že má smysl za každou cenu. To ukáže studie. Já jsem zastáncem toho, abychom si počkali na studii a pak se rozhodovalo co dále. Vodní doprava je nejlevnější druh dopravy a dokáže přepravit třeba nadrozměrné náklady, které jinak přepravit nejdou nebo se přepravují výrazně obtížněji. Už z tohoto hlediska je dobré se tímto projektem zabývat a ne smést ho ze stolu bez řádné analýzy. Pokud porovnáte, kolik peněz se za poslední roky vložilo do železnice a do silnic, tak odhadovaná částka 300 až 400 miliard na realizaci projektu kanálu Dunaj – Odra – Labe není žádná přehnaná částka. Je to částka, kterou si vodní doprava určitě zaslouží.“
„Bylo by možné postavit kanál podle současné legislativy, která obecně velkým infrastrukturálním příliš projektům nepřeje?“
„Samozřejmě by bylo nutné upravit legislativu více proinvestorsky. Ochrana životního prostředí je určitě velice důležitá, ale je to jen jeden aspekt. Na vodní dopravu by se mohlo nahlížet také tak, že se přesunem části zboží na vodu uleví přecpaným silnicím, což je jistě výrazný ekologický aspekt.“
„Již několik let jste zástupcem českých rejdařů v Evropském svazu rejdařů. Co se momentálně připravuje na evropské půdě ve vztahu k vnitrozemské plavbě?“
„Vyhlašuje se program NAIADES II, v jeho rámci jsou další programy zaměřené na modernizaci plavidel, na modernizaci infrastruktury, připravují se nové programy v rámci OPD 2 a CEF. Jako ŘVC se chceme podílet zejména na programech OPD 2 a CEF, rejdaři mohou získat příspěvek v rámci programu NAIADES II.
Tomáš Johánek
