1. listopadu 2007
Pokud všechno půjde podle plánu, budou se moci za pět let lodě ze Slovenska plavit po Dunaji a Moravě až do Kroměříže. Počítá s tím plán prodloužení splavné části řeky Morava, o němž se hodně hovořilo i na začátku října na letošních Plavebních dnech v Hodoníně.
Lodím plujícím ze Slovenska na Moravu zatím brání ve vjezdu až do oblasti kolem Kroměříže chybějící plavební komora u běloveského jezu. To je přitom hlavní překážka splavnění dalšího úseku řeky Moravy. „Máme zpracovaný investiční záměr na plavební komoru na pravém břehu řeky Moravy za sto šedesát pět milionů Kč. Nevzniknou-li komplikace, příští rok by mohly začít přípravné práce a další rok samotná stavba,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Miroslav Šefara. Stavba komory tak spadá do pětiletého plánu.
Vzniknou nová přístaviště
Proti výstavbě na řece Moravě není ani správce toku Povodí Moravy. „Náš zájem na zatraktivnění vodní cesty trvá. Rádi bychom vybudování plavební komory a hydroenergetického zařízení v Bělově vyřešili do tří let,“ uvedl ředitel závodu Střední Morava David Fína. Na řece Moravě se plánují i jiné stavební práce. V příštím roce začne v závislosti na financích výstavba tří nových přístavišť. Jako vhodné lokality se momentálně jeví Napajedla, Kostelany nad Moravou a Uherské Hradiště. Výstavbě přístavišť nyní brání jen finanční důvody, všechna potřebná povolení už má investor k dispozici.
Kanál, nebo úprava toku?
V blízké budoucnosti by se také mělo rozhodnout o tom, jakým způsobem se vodní spojení Dunaje a Moravy zkapacitní a zpřístupní se tak i pro větší nákladní lodě. Podle ředitele odboru plavby ministerstva dopravy Víta Šimonovského existují minimálně tři varianty. Studie počítají s napojením Břeclavi nebo Hodonína, a to buď po řece Moravě, jejíž koryto by muselo být upraveno, anebo s vybudováním umělých kanálů. Stavba by však podle odpůrců výrazně narušila krajinný ráz a citelně by poškodila evropsky významná chráněná území říční nivy řeky Moravy. Naopak zastánci stavby vidí v propojení na dunajskou vodní cestu výhody. „Silnice kolabují, železnice je na hranici svých možností a za této situace by bylo mimořádně potřebné udělat propojení této vodní cesty, aby se odlehčilo silnicím,“ domnívá se Miroslav Šefara. Vít Šimonovský tvrdí, že o nejvýhodnější variantě by se mělo rozhodnout během příštího roku, podle jeho slov to však rozhodně neznamená, že se začne stavět v nějakém konkrétním termínu.
Německo upraví tok Labe na větší ponor
Konference konané v rámci letošních Plavebních dnů se účastnilo přibližně 160 odborníků z oblasti plavby, a to jak profesionální, tak i sportovní a rekreační, dále z oblasti vodního hospodářství, lodního průmyslu a z dalších národohospodářských oborů. V průběhu prvního dne jejího konání informoval Thomas Menzel, prezident Ředitelství plavby a vodních cest Východ, že se v Německu obnovila realizace regulačních úprav zlepšujících plavební podmínky na německém úseku Labe na plavební hloubku 1,6 metru v úseku mezi Magdeburkem a Drážďany a na 1,5 metru mezi Drážďany a česko-německou státní hranicí. Tím by se měl zabezpečit minimální ponor 1,4 metru na celém úseku německého Labe.
Podpora nejen sportovní plavbě
Letošní konference byla věnována zejména integraci českých a slovenských vodních cest do celoevropského systému, možnosti napojení jižní Moravy na dunajskou vodní cestu, osobní vodní dopravě a možnostem vodní dopravy v konkurenčním prostředí se silniční a železniční dopravou z hlediska životního prostředí. Její účastníci se na závěr jednání zavázali k další podpoře rozvoje rekreační a sportovní plavby v souladu s Programem rozvoje vnitrozemské plavby pro rekreační potřeby, vypracovaným Českým plavebním a vodocestným sdružením v únoru letošního roku. Pro zlepšení plavebních podmínek nejekologičtějšího dopravního oboru, vodní dopravy, je pak podle nich nutné podpořit zahájení výstavby připravených staveb Děčín na úseku dolního Labe v minimálních parametrech navazujících na parametry německého Labe a Přelouč na úseku středního Labe.
Příští, již pětadvacáté Plavební dny se uskuteční v září roku 2009
v Bratislavě.
Tomáš Johánek
