3. února 2005
Jedním z hlavních předmětů činnosti Ředitelství vodních cest ČR je realizace výstavby a modernizace vodních cest. Nejdůležitějším úkolem, který před ním v současné době leží, je prosazení projektu zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi, o jehož realizaci vláda zatím stále ještě nerozhodla. O tomto úkolu a o dalších cílech organizace na letošní rok jsme hovořili s ředitelem ŘVC ČR Ing. Miroslavem Šefarou.
„Změnila se nějak zásadně koncepce Ředitelství vodních cest ČR po vašem nástupu do funkce ředitele organizace v červnu loňského roku?“ „Úkoly Ředitelství vodních cest ČR jsou dány jeho zřizovací listinou a jsou v zásadě dva: koncepční příprava rozvoje vodních cest v ČR a investice do tohoto rozvoje. Tyto úkoly zůstaly zachovány. Po svém nástupu do funkce ředitele jsem ovšem provedl řadu organizačních a personálních změn s cílem posílit investiční a realizační úsek ŘVC.“
„Jaký je plán investic Ředitelství vodních cest ČR pro letošní rok a které stavby patří k prioritám?“ „Letošní investiční plán výstavby vodních cest na území České republiky se pohybuje okolo 420 mi-lionů Kč. Významnou část finančních prostředků ve výši 375 milionů Kč poskytne Státní fond dopravní infrastruktury, zbytek pak Kohezní fond Evropské unie. Stavební priority ŘVC jsou dlouhodobě známé. Patří k nim zlepšení splavnosti Labe, tedy jednak zlepšení splavnosti na dolním Labi, jednak splavnění Labe do Pardubic, to znamená výstavba plavební dráhy v úseku mezi Chvaleticemi a Pardubicemi včetně plavebního stupně Přelouč. Tyto stavby se dlouhodobě připravují. K dalším stavbám plánovaným na letošní rok patří dokončení elektrifikace některých objektů na Baťově kanále a příprava propojení Baťova kanálu s řekou Moravou. Tyto úpravy by měly přispět ke zvýšení turistické atraktivity regionu. ŘVC do Baťova kanálu již v minulosti investovalo a vybudovalo na něm zhruba padesátikilometrový provozuschopný úsek. Nyní usilujeme o zlepšení jeho současného stavu. V budoucnu se předpokládá i prodlužování splavnosti kanálu směrem na sever. Třetí investiční blok tvoří protipovodňové stavby, o jejichž vybudování bylo rozhodnuto v důsledku katastrofálních povodní v roce 2002. Jedná se o soustavu vysokovodních vázacích zařízení na labské vodní cestě. ŘVC dále buduje říční informační systém – telematické propojení mezi subjekty, které se okolo vodních cest a toků pohybují, zvláště pak z řad správců vodních cest, pracovníků Státní plavební správy a uživatelů vodních cest. Tento projekt si v letošním roce vyžádá investice zhruba ve výši pěti milionů Kč a jeho dokončení se předpokládá v roce příštím. Celkem je pro letošní rok v plánu 18 akcí.“ Domnívám se, že stav, kdy jeden specializovaný resort hodnotí celou škálu veřejných zájmů, které vyžadují odborné znalosti, je z legislativního hlediska anomálií.
„Jaké legislativní změny by bylo třeba v nejbližší době v zájmu podpory vodní dopravy učinit?“ „Dopravu v České republice obecně charakterizuje to, že se dopravní infrastruktura nalézá v hluboké depresi. Osmdesát procent dopravních projektů blokují organizace ochrany přírody a dopravní síť zaostává za vývojem ekonomiky a celé společnosti, na něž to má zpětně devastující účinky. Hlavní příčinou tohoto stavu je to, že rozhodování o veřejných zájmech jakéhokoli typu je ve výlučné pravomoci jediného resortu – ministerstva životního prostředí. Domnívám se, že stav, kdy jeden specializovaný resort hodnotí celou škálu veřejných zájmů, které vyžadují odborné znalosti, je z legislativního hlediska anomálií. Podle mého názoru by takovou pravomoc měla mít vláda, potažmo vládou jmenovaná komise složená ze zástupců několika resortů. A dokud tato anomálie nebude odstraněna, nebude výstavba dopravní infrastruktury probíhat podle potřeb.“
„ŘVC společně s ministerstvem dopravy a SFDI pracuje na závazné metodice pro posuzování investic do vodní dopravy. Můžete uvést její hlavní rysy?“ „Metodika se oficiálně označuje jako Prováděcí pokyny pro hodnoce-ní efektivnosti investic na vodních cestách. V komisi, která tyto pokyny vypracovává, jsou kromě pracovníků uvedených institucí zastoupeni i odborníci z ČVUT, VŠE, SUDOP či Výzkumného ústavu vodohospodářského. Základem pokynů je analýza nákladů a výnosů CBA, která je v Evropské unii považována za standardní metodu. K základním parametrům pokynů tedy náleží výpočet čisté současné hodnoty, vnitřní míry výnosu či rentability nákladů. V současnosti komise ,dolaďuje‘ podrobnosti – řeší, co vše je třeba do pokynů zahrnout, aby byly dobře a široce aplikovatelné. Dokončení práce očekávám v brzké době. Závaznost těchto pokynů však podle mého názoru nijak neovlivní nejbližší vývoj výstavby vodních cest, a to z toho důvodu, že ŘVC tuto metodiku ve své práci a argumentaci již dávno používá. Všechny výpočty, které jsme dosud provedli a jež jsme používali při jednáních a diskusích, byly zpracovány podle této metodiky. Jediné, co chybělo, bylo prohlášení, že jde o metodiku obecně závaznou. Informace, které jsme poskytovali, byly dokonce ještě podhodnocené, a to v tom smyslu, že neobsahovaly dopady externích nákladů. Přitom není pochyb o tom, že tyto dopady budou hovořit ve prospěch efektivnosti investic do vodní dopravy.“
„Má ŘVC možnost podílet se na tvorbě dopravní politiky ČR i jinak?“ „ŘVC jako odborná organizace vytváří pro ministerstvo dopravy podklady pro rozvoj dopravních sítí v oblasti vodní dopravy. V současné době se ŘVC účastní široké odborné diskuse o návrhu nové dopravní politiky ČR, o níž ministr dopravy loni v prosinci informoval parlamentní podvýbor pro dopravu.“
„Rýsuje se nějaký pokrok při jednání o zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi?“ „Kauza Dolní Labe trvá již deset let. V posledních dvou letech byla projednávána pětkrát ve vládě, ale zatím vždy neúspěšně. Zdá se mi, že jednání se již posunula do iracionální roviny v tom smyslu, že se při nich nerespektují věcné odborné argumenty. Nerespektují se dokonce ani závěry odborné komise, kterou loni na jaře zřídila vláda. Komise složená ze zástupců šesti resortů po dvou měsících práce vládě většinou 5 : 1 doporučila, aby k projektu za-ujala kladné stanovisko, neboť veřejný zájem na zlepšení splavnosti Labe výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody. Jsem přesvědčen o tom, že ministerstvo životního prostředí v této kauze při prosazování svých požadavků dosáhlo stoprocentního úspěchu. Těžko se najde jiný podobný projekt, který by prošel tak zásadními změnami. Jen pro připomenutí: na začátku projektu byla myšlenka vybudování vrcholové přečerpávací elektrárny na stupni Dolní Žleb, poté byl profil tohoto jezu změněn, umístění stavby se o kilometry posunulo do Prostředního Žlebu, snižovalo se vzdutí, vypustila se energetická část a přidaly se rybí přechody. Úpravy neproběhly najednou, ale uskutečňovaly se po částech. Domnívám se, že tento desetiletý proces nakonec vedl ke kompromisu, a jsem přesvědčen o tom, že pokud vláda vyhodnotí jeho počáteční a současné parametry objektivně, projekt schválí.“ V současné době se ŘVC účastní široké odborné diskuse o návrhu nové dopravní politiky ČR
„Jaká je současná situace ohledně projektu splavnění Labe do Pardubic?“ „Tato kauza se z legislativních důvodů, které jsem zmínil, táhne již rovněž mnoho let. V průběhu pěti let příprav a různých stupňů povolovacích řízení, během nichž byl k projektu vydán kladný posudek podle standardu EIA, byla stanovena kompenzační opatření a rozhodnutí vydal ministr životního prostředí, příslušný krajský úřad i různé orgány ochrany přírody. Nyní probíhá realizace těchto rozhodnutí a opatření z nich vyplývajících, která jsou zahrnuta v odborném projektu, jenž uskutečňuje Česká zemědělská univerzita ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Současně na projekt probíhá územní řízení. Nelze však předjímat, co nastane v nejbližší době. Předpokládám sice pozitivní vývoj, ale vzhledem ke stavu legislativy neumím v této chvíli konkrétní termín dokončení určit.“ Petr Jechort
