​Změny předpisů už platí, v Česku zatím nebyly zveřejněny

​Změny předpisů už platí, v Česku zatím nebyly zveřejněny

Již tři měsíce platí změny při přepravě nebezpečných věcí po železnici, které však v České republice dosud nebyly zveřejněny v nových vydáních předpisů. Naštěstí to není žádná katastrofa, protože do konce prvního pololetí letošního roku lze nebezpečné věci přepravovat nadále podle podmínek, které platily do 31. prosince 2018. A právě do konce června by mělo být ve Sbírce mezinárodních smluv vydáno i české znění předpisů pro přepravu nebezpečných věcí.

Pojďme si shrnout nejdůležitější změny v přepravě nebezpečných věcí po silnici a železnici platné od 1. ledna letošního roku. Článek je zpracován stejně jako předpis podle jeho jednotlivých částí.

Část 1

Kapitola 1.2

V oddíle Vymezení pojmů se doplňuje nový pojem (v českém RID 2017 totiž chybí) „předpis OSN, který je v RID 2017 uveden pod pojmem „předpis EHK“. U Globálního harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals – GHS) je zapracováno sedmé revidované vydání uveřejněné Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.7. Také Vzorové předpisy OSN se mění, když platí 20. revidované vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydané OSN (ST/SG/ /AC.10/1/Rev.20). Zavádí se nový pojem Schutzauskleidung / ochranný nátěr? / výstelka? (cisterny): Auskleidung oder Beschichtung / výstelka / nátěr kovové cisterny, která chrání cisternu před přepravovanou látkou.

Kapitola 1.4 Povinnosti

Pro dopravce, kteří provádějí kontroly podle vyhlášky UIC, se odkaz na vyhlášku UIC 471 mění, když UIC nově používá výraz IRS (International Railway Solution – Mezinárodní železniční řešení?) – IRS 40471-3 Kontroly zásilek nebezpečných věcí, bod 5.

U povinností plniče a vykládce se na konci doplnila nová poznámka, která odkazuje na „Pokyny/směrnice ve formě checklistů pro cisternové vozy na plyny“, které jsou umístěny na webových stránkách OTIF.

Kapitola 1.6 Přechodná ustanovení

Od 1. ledna se již nesmí nahrazovat bezpečnostní značka vzor 9A (která byla zavedena s vydáním 2017) bezpečnostní značkou vzor 9. Doplňují se nová přechodná ustanovení, jako např. 1.6.1.44, které se týká jmenování bezpečnostního poradce pro ty podniky, které jej do konce roku 2018 nemusely mít, které jej ale od 1. ledna 2019 podle nového RID mít musí a musí jej jmenovat nejpozději do 31. 12. 2022; či 1.6.1.45, které se týká používání nového osvědčení pro bezpečnostní poradce, které se musí používat po 1. lednu 2019 (pododdíl 1.8.3.18), když stará platná osvědčení se smějí používat do konce uplynutí jejich pětileté platnosti.

Kapitola 1.8 Kontroly a jiné

V oddíle týkajícím se bezpečnostních poradců (který však začne platit až od 1. 1. 2023) se stanoví, že i například speditéři, kteří fungují jako odesílatelé, budou muset jmenovat bezpečnostního poradce.

Kapitola 1.10 Bezpečnostní předpisy Doplňkově k podmínkám RID, které se týkají bezpečnosti, smějí příslušné orgány stanovit i další podmínky týkající se bezpečnosti z dalších důvodů, které se týkají bezpečnosti během přepravy (viz článek 3 Přípojku C k COTIF). Aby nebyly ztěžovány mezinárodní a multimodální přepravy z důvodů různých označení výbušných látek, které slouží k jejich bezpečnosti, doporučuje se taková označení zpracovat v souladu s mezinárodně harmonizovanými normami (např. směrnice Evropské komise 2008/43/ES).

Kapitola 1.11

I zde se odkaz na vyhlášku UIC mění, když se vyhláška UIC 201 (Přeprava nebezpečných věcí – návod pro nouzové plánování v seřaďovacích nádražích) mění na UIC IRS 20201 (Přeprava nebezpečných věcí – Návod pro nouzové plánování v seřaďovacích nádražích).

Část 2

Kapitola 2.1

Byl doplněn nový pododdíl „2.1.4.3 Vzorky energetických látek pro účely zkoušek“, když se jedná například o UN čísla 3224 (samovolně se rozkládající látka typu C, tuhá), resp. 3223 (samovolně se rozkládající látka typu C, kapalná) třídy 4.1.

Pro předměty obsahující nebezpečné věci byl doplněn nový oddíl 2.1.5 Klasifikace předmětů, které jako předměty obsahují nebezpečné věci, j. n. Pro účely tohoto ustanovení je „předmět“ stroj, přístroj nebo jiné zařízení, které obsahuje jeden nebo více nebezpečných věcí (nebo zbytky těchto věcí), které jsou pevnou součástí tohoto předmětu, které jsou nutné pro činnost předmětu a pro účely přepravy je nelze odstranit. Vnitřní obal není předmětem v tomto smyslu.

Toto však neplatí pro takové předměty, které v tabulce A mají uvedeno oficiální pojmenování pro přepravu. Dále pro nebezpečné věci třídy 1, 6.2 a 7 nebo pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v předmětech.

Předměty, které obsahují nebezpečné věci, musí být přiřazeny vhodné třídě podle nebezpečné věci, které obsahují. Musí být rovněž přihlíženo na převažující nebezpečí podle tabulky v pododdíle 2.1.3.10, pokud se týká předmětu s nebezpečnou věcí třídy 9.

Vedlejší nebezpečí musí být reprezentativní pro hlavní nebezpečí ostatních nebezpečných věcí v předmětu obsažených. Pokud je v předmětu obsažena jen jedna nebezpečná věc, pak jsou případná vedlejší nebezpečí ta, která jsou označena podle kapitoly 3.2 tabulky A sloupce 5. Pokud předmět obsahuje více nebezpečných věcí, které mohou během přepravy spolu nebezpečně reagovat, pak musí být každá nebezpečná věc oddělena ve smyslu pododdílu 4.1.1.6.

Kapitola 2.2

Z pohledu klasifikace dochází v oddílu 2.2.8 pro klasifikaci třídy 8 ŽÍRAVÉ LÁTKY k velké změně, protože tato kapitola je zčásti přepracována. Látky a předměty třídy 8 jsou rozděleny následovně: C1 – C11 Žíravé látky bez vedlejšího nebezpečí a předměty obsahující takové látky, C1 – C4 kyselé látky, C1 anorganické, kapalné, C2 anorganické, tuhé, C3 organické, kapalné, C4 organické, tuhé, C5 – C8 zásadité látky, C5 anorganické, kapalné, C6 anorganické, tuhé, C7 organické, kapalné, C8 organické, tuhé, C9 – C10 jiné žíravé látky, C9 kapalné, C10 tuhé, C11 předměty, CF žíravé látky, hořlavé, CF1 kapalné, CF2 tuhé, CS žíravé látky, schopné samoohřevu, CS1 kapalné, CS2 tuhé, CW žíravé látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, CW1 kapalné, CW2 tuhé, CO žíravé látky, podporující hoření, CO1 kapalné, CO2 tuhé, CT žíravé látky, toxické a předměty obsahující takové látky, CT1 kapalné, CT2 tuhé, CT3 předměty, CFT žíravé látky, kapalné, hořlavé, toxické a COT žíravé látky podporující hoření, toxické.

V oddíle 2.2.9 Ostatní nebezpečné látky a předměty je pod klasifikačním kódem M4 doplněno „3536 LITHIOVÉ BATERIE, ZABUDOVANÉ V JEDNOTKÁCH URČENÝCH PRO NÁKLADNÍ DOPRAVU, lithium- iontové baterie nebo lithium- metalické baterie“ a pod klasifikačním kódem M11 se doplní nové: „3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI VE STROJÍCH nebo 3363 NEBEZPEČNÉ VĚCI V PŘÍSTROJÍCH“ a 3548 PŘEDMĚTY, KTERÉ OBSAHUJÍ RŮZNÉ NEBEZPEČNÉ VĚCI, J. N.“

Část 3

Kapitola 3.2

Tabulka A (seznam seřazený podle UN čísel) – vlastně jakési „srdce“ předpisu – obsahuje spoustu drobných či větších změn, které lze zjistit až z vlastního vydání RID 2019.

Obdobně jako v tabulce A je i v tabulce B (abecední seznam nebezpečných věcí) řada změn, které lze zjistit až z vlastního vydání RID 2019. Rovněž i zde jsou uvedena nová UN čísla v abecedním pořadí s NHM kódy.

Kapitola 3.3 Zvláštní ustanovení

V kapitole 3.3 Zvláštní ustanovení dochází ke změnám, zrušení či zavedení nových, jako například se ruší ZU 186, 240, 312, 385 a doplňuje se nové zvláštní ustanovení ZU 193 pro speciální dusičná hnojiva, která jsou klasifikována pro Příručky zkoušek a kritérií OSN. Nové je i ZU 301 pro stroje a přístroje, které obsahují nebezpečné věci jako zbytky, které podléhají kapitole 3.4 (omezená množství). Nové je také nové ZU 387 lithiové baterie, podle odstavce 2.2.9.1.7 f), které je nutno přidělit UN 3090, příp. 3091 a ZU 388, pro UN 3166 spalovací motory, které jsou poháněny palivovými články. Nové ZU 389 je pro přepravní jednotky, v nichž jsou zabudovány lithium- iontové nebo lithium-metalické baterie a ZU 392 pro systémy, které mohou absorbovat plyn, a jsou určeny pro zabudování do vozidel, která jsou určena na recyklaci, opravu atd., která jinak nespadají pod kapitoly 4.1 a 6.2 RID.

Nové ZU 670 se týká přístrojů z domácností, které obsahují zabudované lithiové baterie či články, které jsou určeny k recyklaci, demontáži atd., a nové ZU 671 stanovuje celkové množství na vůz/kontejner podle přepravních kategorií pododdílu 1.1.3.6. Nové ZU 672 je určeno pro stroje a přístroje, které spadají zároveň pod ZU 301 a nepodléhají dalším podmínkám RID. Nové ZU 674 se týká „přeformovaných“ lahví (které spadají pod odstavec 6.2.3.5.3.1 a podle definice oddílu 1.2.1 – viz až vlastní RID 2019) k opětovným prohlídkám – alternativní metody opětovných prohlídek.

Označení ZU 376 pro lithium-iontové baterie poškozené nebo vadné – další upřesnění – na silnici již platí jako multilaterální ujednání M 307, ke kterému však ČR dosud nepřistoupila. ZU 636 pro lithiové články ke zpracování, příp. likvidaci – neplatí již pro UN3091 a 3481 a ZU 660 pro plynové palivové systémy bylo přepracováno – pro řadu UN přestalo platit (například 1011, 1049, 1075), a naopak nově platí pro například UN 1002, 1006, 1013, 1046 atd.

Část 4

Kapitola 4.1 Obaly – u záznamu pro „UN 1202 palivo pro vznětové motory“, „UN 1202 nafta motorová“ a u druhého záznamu pro „UN 1202 olej topný, lehký“ se ve sloupci (2b) tabulky mění odkaz na „EN 590:2013 + AC:2014“, když se nahrazuje novým odkazem: „EN 590:2013 + A1:2017“.

V řadě pokynů pro balení dochází k různým změnám, jako vždy například v pokynu pro balení P200, kdy se jedná o odkazy na nově schválené normy.

Zavádějí se nové pokyny pro balení – P006 pro UN 3537 až 3548, P907 pro UN 3363 (stroje a přístroje), P911 pro poškozené nebo nefunkční články a baterie UN čísel 3090, 3091, 3480 a 3481.

Ke změnám dochází i u pokynů pro IBC, například IBC 520 pro organické peroxidy, u velkých obalů (LP) dochází ke změnám u LP 902, 903 a 904. Nový pokyn je LP 03, který se týká nových UN 3537 až 3548, jakož i LP 905 a LP 906 pro poškozené nebo nefunkční články a baterie UN čísel 3090, 3091, 3480 a 3481.

V kapitole 4.2 (přemístitelné cisterny) dochází například ke změně v oddíle 4.2.5 Pokyny a zvláštní ustanovení u ZU TP 10, který se týká vnitřního povlaku, kde je možná jeho přeprava k opětovné zkoušce i po uplynutí lhůty tří měsíců, příp. TP 38 a 39, které se ruší.

Část 5

Kapitola 5.2 (nápisy a bezpečnostní značky) se prakticky nemění. Dochází jen k drobným změnám. V pododdíle 5.2.2.1 byl zpracován nový odstavec 5.2.2.1.12, který se týká zvláštních ustanovení pro označování předmětů, které obsahují nebezpečné věci a které jsou přepravovány pod UN čísly 3537, 3538, 3539, 3540, 3541, 3542, 3543, 3544, 3545, 3546, 3547 a 3548. Vzory bezpečnostních značek jsou nově zpracovány do tabulky – bližší až ve vlastním vydání RID 2019. Stav bezpečnostních značek zůstává ve srovnání s RID 2017 nezměněn.

Kapitola 5.3 (velké bezpečnostní značky) má jedinou podstatnou změnu a ta se týká „označení pro zahřáté látky“, kde je popis doplněn o povinnost, že toto označení musí být odolné vůči vlivům počasí.

Část 6

Kapitola 6.2 (tlakové nádoby) obsahuje především velké množství změn, které vyplývají z novelizace norem, které jsou v RID 2019 uvedeny. Úplnou novinkou je ustanovení týkající se výroby, vybavení a první zkoušky UN tlakových nádob, které musí splňovat zkoušky, které jsou stanoveny pro systém hodnocení konformity a schvalování. Jedná se např. o normu ISO 21172-1:2015. Kapitola 6.8 (cisterny) je v současnosti ve stadiu přepracovávání, a to ustanovení, která se týkají zkoušek, schvalování, prohlídek. První výsledky by se měly objevit ve vydání ADR/RID 2021. Ve vydání 2019 je například opět přepracováno ustanovení o svařování a kontrole svarů. U prohlídek (periodických atd.) je nově stanoveno, že musí být ochranná výstelka prohlédnuta, zda není poškozená, a vhodným způsobem přezkoušena. V tabulce 6.8.2.6.1 (cisterny vyráběné podle norem) jsou doplněny některé nové normy s příp. odkazy na webové stránky OTIF, kde je uveden i návo k použití.

Část 7

Část 7 doznala pouze minimálních změn, jedna z mála je v oddíle 7.5.7, který se týká manipulace a ukládání: na konci pododdílu 7.5.7.1 uvádí poznámka pod čarou, kde jsou uvedeny odkazy, z nichž lze pro manipulaci a ukládání čerpat: IMO/ILO/UN- -ECE Code of Practice for Packing of Cargo Transport Units (CTU Code); kapitola 9 Packing cargo into CTUs; kapitola 10 Additional advice on the packing of dangerous goods a Verladerichtlinien – Kodex für die Verladung und Sicherung von Ladegütern auf Fahrzeugen im Schienengüterverkehr (UIC).

Čtenáři, kteří ovládají angličtinu, němčinu či francouzštinu, mohou čerpat další informace na webových stránkách OTIF.

Stanislav Hájek, bezpečnostní poradce pro RID a ADR

Foto: TJ

spinner