18. května 2020, Jiří Kladiva
Následky virové pandemie staví celý logistický sektor ve světě před velké finanční problémy. Ovšem některé podniky byly ekonomicky lépe připraveny na krizi než jiné, jak ukazuje analýza úvěrové schopnosti od institutu Creditreform, jednoho z vedoucích poskytovatelů hospodářských informací. Tiskový mluvčí institutu kupříkladu nedávno uvedl, že dopravní a logistická branže patřily již před virovou krizí ke krizově náchylným oblastem hospodářství.
Podle toho třeba ve vyspělém Německu vykazovalo přes 13 tisíc z celkového počtu 71999 šetřených logistických podniků z oblastí pozemní, letecké a námořní, skladování, jakož i z kurýrních a balíkových služeb špatnou platební schopnost. Odpovídá to hodnotě 18,1 procenta. Tím je skoro každý pátý logistický podnik potenciálně ohrožen insolvencí. Nejvíce jsou takto postiženy kurýrní, expresní a balíkové služby (KEB). Zde vykazuje podle propočtu Creditreform špatnou bonitu téměř každá třetí firma a je tak akutně insolvencí ohrožena. Vyjádřeno v číslech to znamená, že z celkových zhruba 5856 firem ze sektoru KEB bylo 1872 na hospodářské následky virové krize špatně nachystáno.
Námořní plavba a skladování, jakož i zajišťování zvláštních služeb pro dopravu byly obdobně postiženy aktuální krizí jako nepřipravené. Zde je ohrožen téměř každý pátý podnik. V námořní plavbě to je s 272 podniky 18,9 procenta, v sektoru skladování s 3668 podniky kolem 19 procent.
Podniky z letectví, jakož i z pozemní dopravy jsou na tom podle Credireform ekonomicky ještě nejlépe co do připravenosti, i když také nikoliv perfektně. Sice v pozemní dopravě má 7225 podniků špatnou bonitu, to ale odpovídá jen 16 procentům ze sektoru. V letecké dopravě se týká nebezpečí insolvence každého desátého podniku. Z celkových 264 leteckých podniků vykazuje špatnou bonitu 30 dopravců, což odpovídá hodnotě 11,4 procenta.
Ekonomické následky koronakrize se neodrážejí plně v aktuální analýze bonity. Zde šlo především o to zhodnotit, jak dobře byl který sektor nachystán na současnou zkoušku zatížení. Protože experti jsou přesvědčeni, že to nejhorší je ještě před námi. Očekává se výrazný nárůst v platebních výpadcích, jakož i v zhoršení platební schopnosti v závislosti na délce krize. Aby se zamezilo, že postižené podniky budou muset podávat žádost o platební neschopnost, protože zpracování žádostí na veřejnou finanční pomoc nemusí být včas zajištěno, německé ministerstvo spravedlnosti a ochrany spotřebitelů odložily povinnost podávání žádosti o insolvenci do 30. září 2020.
Připomínám, že německý ekonomický institut IFO z Mnichova očekává vlivem koronakrize hlubokou recesi. Podle mírnějšího scénáře by se měly podle institutu hospodářské aktivity znovu oživit nejpozději v květnu, když pandemie by měla dosáhnout vrcholu v dubnu. Ve značně horším případě experti očekávají, že pandemie bude působit letos podstatě déle a čísla o nové infekci půjdou dolů jen velmi pomalu, což se také odrazí na delších odstávkách výroby.
Index obchodního klimatu, jenž je oceňovaným produktem IFO, poklesl v březnu na 87,7 bodu po 96 bodech v únoru. Vedení institutu hovoří o „historickém poklesu“ ve všech sektorech. Je to nejsilnější pokles od roku 1991 a nejnižší hodnota od srpna 2009. Také hodnocení současné situace se značně zhoršila. Třeba ve zpracovatelském odvětví je index klimatu na nejnižším stavu. K tak silnému poklesu dosud nikdy ve sjednoceném Německu nedošlo. Je zde představa, že po skončení krize se podniky zaměří více na robustnost dodavatelských řetězců a na řešení otázky, jak reagovat na jejich velké poruchy. Vedení institutu se však nedomnívá, že by vlivem této krize globalizace poklesla; tento proces má pokračovat.
Jiří Kladiva
