„Zpětné vyplácení mezd by bylo pro firmy likvidační“

„Zpětné vyplácení mezd by bylo pro firmy likvidační“

Premiér v demisi Andrej Babiš chápe, že pro tuzemské dopravce by bylo případné zpětné doplacení mzdy řidičům na německou úroveň likvidační. Směrnice o vysílání pracovníků by se podle něho na dopravu proto neměla vztahovat.

Cílem České republiky je vyjednat jasná pravidla v EU tak, aby integrita vnitřního trhu nebyla ohrožována, řekl minulý týden při jednání s prezidentem Sdružení ČESMAD Bohemia Vladimírem Starostou.

Zájem o zpětné proplacení

Podle navržených obecných pravidel směrnice o vysílání pracovníků by řidiči kamionů měli v každé zemi splňovat obvyklé podmínky pro zaměstnávání, tedy alespoň minimální mzdu, další náhrady i smluvní podmínky. Jeden z českých řidičů už si v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň. Podle Sdružení ČESMAD Bohemia se nyní o tuto možnost zajímají stovky řidičů, což prý může způsobit hromadný krach nejen dopravních firem.

Andrej Babiš uvedl, že se minulý týden podařilo nalézt předběžnou shodu v EU na revizi směrnice, v níž se povedlo prosadit, aby doprava měla kvůli svojí specifické povaze a vysoké mobilitě řidičů vlastní pravidla.

„Nyní pokračujeme v jednání o takzvaném balíčku mobility, který bude určovat pravidla pro dopravu. Klíčovou roli hraje ministerstvo dopravy, které chce docílit toho, aby se na mezinárodní přepravu po EU ze země A do země B nevztahovala směrnice o vysílání pracovníků. Jednotný režim zároveň nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých dopravců na evropském trhu,“ řekl Andrej Babiš.

Hledá se kompromis

Chystaný kompromis by podle něj umožnil co nejnižší míru aplikace směrnice na mezinárodní dopravu a bilaterální pravidelnou přepravu mezi sousedními státy. Zároveň by odstranil právní nejistotu ohledně mzdových podmínek řidičů.

Zákon o minimální mzdě platí v Německu od 1. ledna 2015 a vztahuje se na všechnu práci vykonanou na území Německa. Vedle hrubé minimální hodinové mzdy stanovuje i povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Při nesplnění povinností může celní úřad udělit vysoké pokuty.

Ustanovení směrnice přitom mnohdy nedodržují ani řidiči ze západoevropských zemí. Při loňské preventivní kontrolní akci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy na hraničních přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských států EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika evropských jazycích, řidiči ze západních států o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace.

A ustanovení směrnice nechtějí dodržovat ani západní dopravci. Například německý svaz BGL usiloval o to, aby Nizozemsko zastavilo povinná hlášení pro zahraniční řidiče (viz DN 4/18).

(čtk/lan)

Foto: lan

spinner