17. července 2018, Milan Frydryšek
Výbor pro dopravu a cestovní ruch TRAN Evropského parlamentu před dvěma týdny hlasoval o sociálních aspektech silničního balíčku upravujícího pravidla pro vysílání řidičů v mezinárodní silniční dopravě. Poslanci v něm rozhodli, že tranzit a mezinárodní doprava budou z pravidel o vysílání vyjmuty. Informace o pozadí projednávání tématu a další souvislosti zveřejňujeme v přehledu, který poskytla česká europoslankyně Martina Dlabajová (viz i text Silniční balíček se zvrhl v boj mezi východem a západem).
Evropská komise podle ní došla ve svém posouzení dopadů k závěru, že obecná ustanovení o vysílání pracovníků, vztahující se na všechny sektory, která platí od roku 1996 a která nyní podstoupila také revizi, nevyhovují vysoce mobilní povaze práce řidičů. Komise proto přišla s návrhem na speciální úpravu sektoru (tzv. lex specialis) v rámci silničního balíčku, který představila loni před létem (31. května 2017).
V silničním balíčku navrženém EK je několik předpisů vztahujících se na silniční dopravu (různé části – environmentální aspekty apod.). Pro Českou republiku je nejdůležitější oblast právě „sociálních aspektů“ (tři zprávy), kterou EP projednává od konce listopadu loňského roku. Nejedná se však pouze o dopravní záležitosti, ale i aspekt zaměstnanosti – proto jsou zprávy projednávány ve sdílené kompetenci mezi výbory TRAN a EMPL. Přístup by měl být koordinovaný, výbor TRAN je tzv. leading výbor. O své zprávě včetně zapracovaného stanoviska EMPL hlasoval 4. června (viz titulní text na str. 1).
České působení ve výboru EMPL
Martina Dlabajová za výbor EMPL má na starosti všechny tři zprávy k sociálním aspektům (zároveň je stínovou zpravodajkou obecné směrnice k vysílání pracovníků), konkrétně je:
zpravodajkou stanoviska EMPL pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy (zvláštní úprava pravidel pro vysílání řidičů mezinárodní dopravy – lex specialis);
stínovou zpravodajkou pravidel týkajících se minimálních požadavků na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku;
stínovou zpravodajkou nového nastavení pravidel pro kabotáž.
Stanovisko k vysílání řidičů předložila Martina Dlabajová ještě loni před Vánocemi, do konce ledna 2018 se zasílaly pozměňovací návrhy (celkem 367 pozměňovacích návrhů), připomínky k nim se probíraly na výboru EMPL 26. února; hlasování v EMPL proběhlo 25. dubna.
Ve svém stanovisku se snažila vyřešit dlouholetý problém, který vznikl nejednotným uplatňováním pravidel o vysílání, která si každý stát vykládal jinak, a jejich nedostatečným prosazováním. Cílem této snahy bylo nastolení jednotných, nekomplikovaných a snadno vymahatelných pravidel, která by poskytování dopravních služeb zjednodušila, nikoli naopak. Hlasování v EMPL však nedopadlo tak, jak zpravodajka v zájmu ČR prosazovala.
Poslanci z výboru z některých členských států v hlasování de facto rozhodli, že žádnou speciální úpravu pro řidiče nechtějí a přejí si, aby i doprava spadala do obecných podmínek vysílání. V praxi by to tedy zjednodušeně znamenalo, že bude pokračovat zmatek v pravidlech ohledně vysílání v odvětví dopravy a dá se logicky předpokládat pokračování řetězové reakce typu německého zákona MiLoG a dalších podobných opatření i v dalších zemích EU, které se rozhodnou chránit svůj trh. To znamená, že řidič mezinárodní dopravy by byl považován za vyslaného pracovníka se všemi právy, ale i povinnostmi již od prvního dne svého vyslání, pouze s výjimkou tranzitu.
Hlavní sporné body
Podle Martiny Dlabajové bohužel nebyl soulad mezi vyjednáváním obecné směrnice o vysílání, pod kterou měl sektor dopravy původně také spadat, a souběžně projednávanou úpravou vysílání v dopravě. Na základě třístranného vyjednávání (trialogu) o obecné směrnici o vysílání v rámci EP, Evropské komise a Rady ministrů se nakonec potvrdilo, že doprava bude ze směrnice vyjmuta a řešena speciální úpravou (tzv. zpráva o vysílání řidičů, kterou řeší EP). Do přijetí zvláštní legislativy se bude na řidiče přechodně vztahovat původní směrnice z roku 1996.
Některé státy, zejména západní Evropy, se nyní ovšem snaží tuto kompromisní dohodu trialogu opět bojkotovat. Přitom vůbec nerespektují specifičnost odvětví ani jeho mobilní povahu, uvedla Martina Dlabajová.
Návrhy na řešení
Řešení situace by podle Martiny Dlabajové mělo být následující. V oblasti řidičů je nutné vyjmutí tranzitu a mezinárodní dopravy z pravidel o vysílání, a to z důvodu, že společnosti působící v těchto odvětvích v určité zemi nekonkurují přepravním podnikům této země.
Nelze také vypočítat, kontrolovat a vymáhat pravidla pro řidiče, který každých pár hodin vjíždí do jiné země, kde je již nyní vázán mnoha pravidly v souvislosti s dobou řízení a odpočinku.
„Největším problém je pak složkové nastavení mzdy českého řidiče (pobírá zpravidla minimální mzdu a zbytek dopravce nažene na dietách s bonusy, které už jsou jim ale málo platné v případě nemoci nebo pro výpočet důchodu). Český systém odměňování bude třeba nastavit lépe, ale to už musíme my sami doma. Evropská směrnice toto ani zaručit nemůže,“ uvedla Martina Dlabajová. A v neposlední řadě by podle ní šlo o přílišnou a administrativní zátěž pro české dopravce.
Problematika nomádských řidičů
Podle Martiny Dlabajové je třeba řešit problémy související se způsobem práce tzv. nomádských řidičů, kteří pobývají řadu měsíců mimo svou domovskou zemi a po dlouhou dobu prakticky žijí a přespávají v kamionu. Ti by měli podléhat novým speciálním pravidlům o maximální denní a týdenní době řízení, která obsahují požadavek, aby se řidič a vozidlo vrátili do místa zaměstnání. Avšak návrh Evropské komise, která například přichází se striktním zákazem týdenního odpočinku v rozsahu 45 hodin ve vozidle, je podle ní až příliš ambiciózní. Navíc ani neexistuje dostatečná infrastruktura pro přespávání mimo kabiny.
Oblast kabotáže
Kabotáž se svou povahou liší od běžného tranzitu i mezinárodní dopravy. Martina Dlabajová ve svém stanovisku navrhuje, aby kabotáž spadala pod pravidla vysílání již od prvního dne. To podle ní zajistí sociálně-právní ochranu řidiče již od prvního dne jeho vyslání a vyřeší i otázku jeho odměny. „V tomto případě už bychom neměli omezovat počet povolených dopravních operací, a to nejen z ekonomických důvodů, ale i z důvodu šetrnosti k životnímu prostředí,“ tvrdí Martina Dlabajová.
(lan)
Foto: LAN
