30. ledna 2018, Milan Frydryšek, čtk
Ministerstvo dopravy v lednu, pravděpodobně již tento týden, svolá pracovní skupinu, která bude řešit rizika případného zrušení tendru na systém elektronického mýtného. Prozkoumá, zda by bylo možné stihnout vypsat novou soutěž nebo jak případně minimalizovat dopad rozšíření mýtného na silnice první třídy o 900 kilometrů.
V prosinci na schůzce s ministrem dopravy Danem Ťokem se na tom shodli zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace krajů a sdružení ČESMAD Bohemia.
„Dnes jsme v situaci, kdy už půl roku běží tendr na provozovatele mýtného systému po roce 2019 podle parametrů, které schválila minulá vláda. Rušit tendr v této fázi není efektivní. Rozumím námitkám krajů a odborných svazů, které nesouhlasí s rozšířením zpoplatněných silnic I. tříd, ale jsem přesvědčen o tom, že moc jiných šancí nemáme,“ uvedl Dan Ťok.
Tendr, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči, počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla před rokem vláda. Ministerstvo plánuje za provoz systému utratit 29 miliard Kč. Očekává ale, že konečná cena nabízená uchazeči bude výrazně nižší.
MD: Při zrušení soutěže se už nový tendr nestihne
Pracovní skupina má analyzovat tvrzení ministerstva, že pokud by se stávající soutěž zrušila, už by se nedal vypsat nový tendr. „Pracovní skupina řekne, co se se současnou situací dá dělat, jestli zrušení a přesoutěžení je možné nebo najdeme jiné řešení, které naše partnery více uspokojí,“ dodal Dan Ťok.
V srpnu podal stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Nadační fond proti korupci, který považuje podmínky tendru za diskriminační pro některé uchazeče. Stížnost k ÚOHS podal i současný provozovatel mýtných bran Kapsch, a to kvůli nejasnosti ohledně informací, které ministerstvo sděluje účastníkům soutěže. ÚOHS v říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.
Na konci listopadu ÚOHS oznámil, že vydal předběžné opatření, podle kterého ministerstvo zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. Podle ministerstva ale rozhodnutí úřadu nic neznamená, protože k podpisu smlouvy s vítězem je ještě daleko.
Ministerstvo dopravy koncem roku také prodloužilo uchazečům o miliardovou zakázku na správu dálničního mýta termín pro podání nabídek. Původně měli zájemci nabídky včetně cenové kalkulace úřadu poslat do 11. ledna, nyní je novým termínem 8. březen. Prodloužení si vyžádala změna systému související se zavedením takzvaného jednotného evropského mýtného systému (EETS). Oznámil to mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
„Důvodem prodloužení lhůty je to, aby všichni uchazeči dostali možnost seznámit se s těmi částmi dokumentace mýtného systému, které byly změněny či doplněny v souvislosti s implementací evropské služby elektronického mýta,“ uvedl Tomáš Neřold. Odklad podání nabídek tak podle úřadu není překvapivý, se zavedením jednotného evropského mýta se dlouhodobě počítalo.
Jednotný systém umožní projet Evropu s jednou OBU
Jednotný systém umožní kamionovým dopravcům projet zpoplatněnou dálniční síť napříč celou Evropou pouze s jednou mýtnou krabičkou, takzvanou palubní jednotkou. Správce tuzemského systému Kapsch jej zavedl loni v září. Soutěž za zhruba 30 miliard Kč na správu systému po roce 2019 vypsalo ale ministerstvo dopravy už v polovině června, dokumentaci tohoto tendru tak bylo potřeba doplnit.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.
Zavedení systému jednotného evropského mýta po ČR požaduje Evropská unie. Systém má umožnit kamionům projíždět celou Evropou s jedinou palubní jednotkou schopnou komunikovat se všemi lokálními systémy. Zároveň spedičním společnostem sníží míru administrativní zátěže tím, že za projetí různých zemí budou dostávat jediné vyúčtování. Podobně jako v jiných evropských zemích i v ČR zavedení EETS provázely komplikace a termín jeho spuštění se opakovaně odkládal.
Rozšíření systému je podle dopravců neekonomické
K čemu skupina dospěje, to lze teď těžko odhadovat. Dosavadní informace, které nám a veřejnosti ministerstvo podsouvá, ale vypovídají o tom, že pokud by se nyní podmínky výběrového řízení změnily, celý proces už by se prý nestihl,“ řekl minulý týden zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Jan Medveď s tím, že „nicméně to je problém státní správy, aby se postarala o efektivní řešení, takže naše sdružení s rozšířením zásadně nesouhlasí.
„Většina odborníků se staví proti rozšíření mýta. U dopravců je to logické, ale na druhou stranu, mýtné je jedna z mála položek, u nichž mají určitou šanci promítnout ji do cen. Takže když my se stavíme proti rozšiřování mýtného, je to spíše z pohledu dobrého hospodáře,“ uvedl Jan Medveď.
Pokud by mýtné bylo zavedeno i na silnicích nižší třídy, musela by i na nich být kontrola a musely by na nich být i nižší sazby. Byly by zde další náklady a jsme přesvědčení, že na těchto komunikacích by se provoz systému nezaplatil. A nebo by to bylo tak, že kontroly by tam nebyly, náklady by se tak snížily, ale k čemu by to pak bylo? Vedlo by to jen podvádění, zdůraznil Jan Medveď. Stát by podle mne měl víc kontrolovat vozidla, která jezdí po stávajících mýtných úsecích, aby eliminoval tzv. skokany, když už se neustále tvrdí, že zpoplatněné úseky se objíždějí, ne uvažovat o neekonomickém rozšiřování systému,“ dodal Jan Medveď.
Razantně se proti rozšíření mýtného postavil loni v prosinci i generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř, když uvedl: „Rozhodnutí o rozšíření zpoplatnění o 900,3km jde na ruku netransparentnímu zadání koaličních expertů, ačkoliv provedená analýza doporučuje rozšíření pouze o 474,1km. Vše budou muset zaplatit dopravci a jejich zákazníci v regionech, kam silnice I. třídy vedou. Jde o další a zbytečnou daň pro regionální výrobce a obchodníky. Žádáme vládu, aby rozhodla podle svého vlastního vládního prohlášení a zvolila vyhodnocenou optimální variantu rozšíření o 474,1 km.“
(čtk/lan)
