​Paragraf 9a vychází vstříc potřebám dopravců

​Paragraf 9a vychází vstříc potřebám dopravců

K počátku ledna tohoto roku vstoupil v účinnost zákon č. 304/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen zákon). Sem nově zahrnutý § 9a upravuje tento zákon tak, že do přepravní smlouvy uzavírané ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě zavádí přímé použití některých ustanovení Úmluvy CMR.

Jak známo, Úmluva CMR obsahuje 51 článků, z nichž 14 článků není použitelných pro vnitrostátní silniční přepravu. Použitelná ustanovení Úmluvy CMR ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě obsahují tyto články: i) o uzavření a provádění přepravní smlouvy (čl. 4 až 16), ii) o odpovědnosti dopravce (čl. 17 až 29), iii) o reklamaci a žalobě (čl. 30 až 33) a iv) o přepravě prováděné postupně několika dopravci (čl. 34 až 40).

Zákon tak předkládá úpravu smlouvy o přepravě věcí, se kterou počítá občanský zákoník (OZ) v § 2578, která ovšem v nákladní silniční přepravě (na rozdíl od silniční osobní přepravy) doposud neexistuje. Obsah § 9a sice nezahrnuje konkrétní pravidla, ale rozšiřuje působnost pravidel obsažených v mezinárodní Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě i na přepravu vnitrostátní.

Implementace již známého nástroje

Naše dopravce je třeba především uklidnit tím, že z hlediska významu ustanovení § 9a se jedná o akceptaci jejich dlouhodobě podávaných návrhů sladit předpisy týkající se přepravní smlouvy platné v mezinárodní a ve vnitrostátní přepravě. Po tom již dlouhou dobu volala i odborná veřejnost (zejména pak Sdružení ČESMAD Bohemia). Výhodou je využití mezinárodního souboru pravidel (Úmluvy CMR), který se v mezinárodní nákladní dopravě již dlouhodobě využívá a se kterým mají nejen mezinárodní dopravci, ale i odesílatelé (resp. přepravci) zkušenosti.

Koneckonců z pohledu legislativně-technického se jedná o obdobné rozšíření působnosti mezinárodní úmluvy i na vnitrostátní přepravu – jak bylo využito například u úpravy přepravy nebezpečných věcí.

Je sice pravda, že Úmluva CMR přímo neupravuje vlastní postup uzavírání přepravní smlouvy (viz kap. III Úmluvy CMR), ale je rovněž pravda, že vnitrostátní právní úprava v ustanovení § 2555 (a následně občanský zákoník) tuto problematiku zachycuje.

Právní formulace

V odborné veřejnosti se poměrně často předmětem diskuse stávají následující čtyři témata:

A) Pozměňovací protokol

K tomu je možno říci, že sice zákon nezmiňuje tzv. pozměňovací protokol (tj. sdělení č. 108/2006 Sb.) upravující změnu peněžní jednotky u limitu náhrady škody z tzv. zlatého franku na zvláštní práva čerpání (ZPČ/SDR), ale z logiky věci vyplývá (v mezinárodním obchodě se již prakticky nepoužívá zlatý standard), že zákon počítá s užitím Úmluvy CMR ve znění pozměňovacího protokolu. Je tomu tak mimo jiné proto, že Úmluva CMR (respektive její výše uvedené části) jsou transformovány do zákona v jejich platném znění – tedy tak, jak v ČR platí ke dni platnosti, respektive účinnosti zákona.

B) nákladní e-list

Co se týče dodatkového protokolu (sdělení č. 66/2011 Sb.) upravujícího elektronický nákladní list, ten v zákoně rovněž explicitně zmíněn není. Na rozdíl od pozměňovacího protokolu však dodatkový protokol základní Úmluvu CMR nemění, ale pouze ji doplňuje. Proto lze konstatovat, že zákon s jeho aplikací nepočítá.

C) Kogentnost (závaznost) v zákoně uvedených částí Úmluvy CMR

Formulace „ustanovení se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě“ by neměla činit výkladové problémy. Existuje totiž Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (III. část) vypracovaná Úřadem vlády ČR, která použití slova „obdobně“ dostatečně vysvětluje.

Z uvedeného vyplývá, že ustanovení Úmluvy CMR přejatá nyní i do vnitrostátní silniční nákladní přepravy mají kogentní charakter – to znamená, že jsou pro smluvní strany závazná.

D) Úloha nákladního listu

Ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě významně vzrostla úloha nákladního listu. Zde je hned úvodem třeba jednoznačně ocenit snahu Sdružení ČESMAD Bohemia, která byla završena vytvořením takového potřebného nákladního listu (viz foto). Formuláře tohoto nákladního listu jsou dostupné na regionálních pracovištích sdružení.

Nákladní list jako doklad o přepravě

Nyní tedy k vlastní problematice nákladního listu. Jak známo, ve vnitrostátní silniční nákladní přepravě se nákladní list dosud prakticky nepoužíval a do značné míry byl nahrazován především dodacími listy. Dodací listy však nejsou dokladem o existenci přepravní smlouvy, což je jejich zásadní nevýhoda.

Podle ustanovení § 2556 OZ však platí, že: „Odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu.“

Smlouva o přepravě věci ke své platnosti sice nevyžaduje písemnou formu, ale smluvní strany si mají písemně potvrdit obsah závazků. Toto potvrzení je důkazním prostředkem o uzavření přepravní smlouvy. V právním významu se tedy jedná o nákladní list.

Při procesu zavádění nákladního listu do vnitrostátní silniční nákladní přepravy je nutno zdůraznit, že nákladní list není pouze dokladem o uzavření přepravní smlouvy, ale že obsahuje i vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, resp. odkazuje na jejich úpravu, která je obsažena v Úmluvě CMR a také v ustanoveních občanského zákoníku. Nákladní list tak bude i pro vnitrostátní přepravu sloužit rovněž k prokázání vztahu dopravce k nákladu, jako potvrzení, že řidič (dopravce) náklad převzal (a v jakém stavu), a samo sebou také jako potvrzení, že řidič (dopravce) náklad předal příjemci. Lze tudíž oprávněně předpokládat, že používání nákladního listu v silniční vnitrostátní přepravě, respektive v rámci přepravních smluvních vztahů, podstatně napomůže k omezení eventuálních nesrovnalosti, reklamací a sporů.

doc. Radek Novák

doc. Bohumil Poláček 

Foto: RN

spinner