28. listopadu 2019, Milan Frydryšek
Zavádění nového mýtného systému provázejí i obavy krajů z toho, že dopravci budou nově zpoplatněné úseky komunikací I. třídy objíždět a dojde k poškozování infrastruktury a dalším komplikacím v důsledku zahuštění provozu těžkou dopravou.
Asociace krajů ČR (AKČR) proto mimo jiné požaduje finanční kompenzace na opravy silnic nižší třídy. Jaká jsou východiska i aktuální stav těchto vyjednávání, nám přiblížil Radek Polma, zástupce ředitele Kanceláře AKČR.
„Ministerstvo dopravy ČR k problematice zavádění nového mýtného systému na silnice I. třídy zřídilo v červenci letošního roku pracovní skupinu. Hned na prvním jednání ministerstvo představilo návrh čtyř opatření, která by měla krajům kompenzovat případné objíždění mýtného systému po krajských silnicích. Jednalo se za prvé o finanční prostředky na rekonstrukce silnic II. a III. třídy, a to prostřednictvím dotačního fondu SFDI; za druhé o finanční prostředky na odstraňování nehodových lokalit na silnicích II. a III. třídy; za třetí o finanční prostředky na výstavbu či rekonstrukci cyklostezek a jízdních pruhů pro cyklisty, zvyšování bezpečnosti, budování bezbariérových opatření, chodníků, zklidňování dopravy, křížení místních a veřejně přístupných účelových komunikací s nadřazenou dopravní infrastrukturou; za čtvrté o finanční prostředky na výstavbu vysokorychlostních kontrolních vah na silnicích II. a III. třídy,“ uvedl Radek Polma.
Z představených čtyř opatření je však podle něj evidentní, že první tři návrhy de facto již byly či jsou realizovány bez ohledu na zavádění mýtného systému na silnicích I. třídy. „Faktem tak zůstává, že jediné nově navrhované opatření je případná výstavba vysokorychlostních kontrolních vah. Asociace krajů proto zvažuje požádat vládu ČR, aby základní kompenzací byl finanční podíl krajů na výběru z mýtného systému u silnic I. třídy,“ řekl Radek Polma.
S kompenzací v podstatě souhlasí i dopravci. „Sdružení ČESMAD Bohemia podporuje posílení prostředků na infrastrukturu obecně. Pro dopravce je jedno, kdo je jejím vlastníkem a správcem. Pokud je krajská síť podfinancovaná a bude čelit větší zátěži, bude příspěvek ze SFDI zcela namístě,“ uvedl generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř.
Možnost legislativního zákazu objíždění
„Na posledním (zářijovém) jednání se zástupci Ministerstva dopravy ČR došlo k dohodě, že bude předložen legislativní návrh změny zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kterým bude plošně zakázán vjezd tranzitní nákladní a kamionové dopravy na silnice II. a III. třídy. Tento model je vyzkoušen v Rakousku a není u něho potřeba rozšiřovat mýtný systém na všechny silnice jako na Slovensku. Nemusí být tedy obava z toho, že by se provoz mýtného systému prodražil. V současné době je již tento pozměňovací návrh načten do legislativního procesu v Poslanecké sněmovně PČR, v rámci druhého čtení ke sněmovnímu tisku č. 359,“ uvedl Radek Polma.
„Tento postup a opatření však nevylučují, že v budoucnu bude Asociace krajů ČR, především ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR, požadovat zpoplatnění dalších silnic I. třídy oproti nově schváleným 870 km,“ upozornil Radek Polma.
Chybí definice tranzitu
Podle dopravců se téma možného objíždění týká především policie. „Bez kontroly žádné pravidlo fungovat nebude. Plošný zákaz jízdy po silnicích II. a III. třídy není schůdný. Nemáme definici tranzitu. Někde hlavně silnice II. třídy plní funkci komunikací vyššího řádu a jejich vyloučení by vyžadovalo extrémně dlouhé zajížďky. Nejsme proti rozumné pojistce, ale musí dávat smysl a musí být velmi pečlivě prověřena a řádně projednána,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.
Problematika vážení
Asociace krajů podle dřívějších vyjádření svých představitelů vidí jednu z možností prevence poškozování silnic v budování systému vysokorychlostního vážení. Radek Polma k tomu uvedl, že „Asociace krajů ČR dlouhodobě připravuje svůj systém komplexního telematického vážení, který by ochránil nově opravené úseky svých silnic a nepřipustil jejich delší devastaci přetíženými nákladními vozidly. Je to kombinace tzv. preselekčních bran (vysokorychlostního vážení), které by detekovaly přetížené nákladní vozidlo, a stacionárních nízkorychlostních vah nebo mobilního nízkorychlostního vážního systému, na kterém by se následně vozidlo podezřelé z přetížení vážilo,“ vysvětlil Radek Polma.
V rámci krajů jsou podle něj vytipována místa tak, aby nemohlo dojít k objíždění úseků opatřenými vážním systémem. „Navržená spolupráce na výstavbě vysokorychlostního vážení v krajích by tak ideálně zapadla do námi připravované koncepce,“ uvedl.
Nejde jen o represi, ale i o prevenci
Popsaný systém je podle Radka Polmy represivní a je nutná jeho kombinace s prevencí. „A tak jakékoliv vážení nákladní a kamionové dopravy, i to, o kterém budou řidiči předem vědět nebo se o něm budou informovat, bude důležitou prevencí,“ zdůraznil Radek Polma s tím, že „vážní systém, ať již je jakýkoliv, není všespasitelný. Je to však jeden z nástrojů, který jako součást systému ochrany krajských silnic bude efektivní.“
Kraje investují ze svého do oprav šest až devět miliard
V neposlední řadě je podle něj důležité upozornit na to, že ročně kraje ze svých rozpočtů investují do oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. tříd řádově šest až devět miliard Kč a posledních pět let dalších tři až čtyři miliardy Kč jako dotační titul z SFDI. „Oproti tomu desítky milionů korun na výstavbu vážního systému, který ochrání krajskou silniční síť, nebudou jistě zbytečnou investicí,“ dodal Radek Polma.
Dopravci vidí problém spíše v nepokutování zahraničních firem
Podle zkušeností Sdružení ČESMAD Bohemia se přetížená vozidla objevují více jen v některých lokalitách, například ve spojení s budováním infrastruktury nebo nyní při kůrovcové kalamitě. „Ani hustý les pevně zabudovaných vysokorychlostních vah toto nevyřeší. My máme problém s nerovným postavením domácích a zahraničních dopravců. Cizince správní orgán nedohledá, a pokuty tak platí jen tuzemské firmy. Problematický je také technický stav vah a jejich spolehlivost pro vydání platebního rozkazu. Tyto váhy by měly sloužit jen pro předvýběr k řádnému kontrolnímu vážení,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Regionální doprava má být ze zákazu vyjmuta
Možného negativního dopadu případného zákazu vjezdu těžkých vozidel na regionální zásobování se Asociace krajů ČR podle Radka Polmy neobává. „Zákaz vjezdu by se týkal jen tzv. tranzitní dopravy, tedy nákladní a kamionové dopravy, která regiony pouze projíždí. Ze zákazu vjezdu na silnice II. a III. tříd by byla vyjmuta vozidla, která směřují k tomu, aby dosáhla svého cíle, tzn. zejména místa nakládky či vykládky, sídla provozovny či bydliště řidiče,“ uvedl Radek Polma.
Stejný názor má i Sdružení ČESMAD Bohemia. „Tato doprava musí být ze zákazu vyjmuta, povolení dopravní obsluhy je standardní věc,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Připravuje se seznam silnic, kde objíždění hrozí
Sdružení ČESMAD Bohemia se snaží s kraji spolupracovat při vytipovávání komunikací, na kterých by objíždění nově zpoplatněných úseků bylo reálné (viz DN 21/19). Radek Polma k této spolupráci uvedl, že asociace předložila pracovní skupině k mýtnému, kterou zřídilo Ministerstvo dopravy ČR, seznam silnic I., II. a III. třídy, u kterých se AKČR reálně obává, že dojde k objíždění nově zpoplatněných silnic I. třídy. „Minulý týden došlo k bilaterálnímu jednání mezi Sdružením ČESMAD Bohemia a naší asociací. Zástupci dopravců nám nabídli v této oblasti konzultační činnost, a to jak na úrovni AKČR, tak přímo i pro jednotlivé kraje,“ uvedl Radek Polma.
„Máme od našich členů poznámky k vytipovaným úsekům pro objíždění. Na mnoha z nich je objíždění nepravděpodobné, delší nebo horší a tyto trasy se řidičům nevyplatí. Některé nejsou ani průjezdné kvůli profilu nebo mostům. Ale jsou i úseky, kde by objíždění nastat mohlo, a tam je třeba situaci místním zákazem řešit,“ doplnil Vojtěch Hromíř.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
