Komentář: Co přinesl leden 2018 v dopravě

Komentář: Co přinesl leden 2018 v dopravě

Ve třech státech našeho evropského regionu – u nás, v Německu a v Rakousku – proběhly nedávno parlamentní volby a byla otázka, jaké vlády z nich vzejdou a jaké dopravní priority si stanoví. Vládní program české menšinové vlády na úseku dopravy bude nepochybně podrobně probírán v politických kruzích a v médiích. Pozornost proto chceme věnovat na našem vymezeném prostoru situaci u našich sousedů.

Jak víme, v Německu se vláda rodí s velkými obtížemi již dlouho a tamní doprava a logistika s tím ztrácejí trpělivost. Uvedeme některé poznatky ze dvou podnikatelských dní v závěru roku, a sice na půdě Spolkového svazu hospodářství dopravy a logistiky (BWVL) a Německého svazu spedice a logistiky (DSLV). Prezident prvního z nich Jochen Quick si už nebral servítky: „Snižování CO2 , klimatické změny, digitalizace – s ohledem na tato velká témata už dále nemůžeme ztrácet čas. Je prostě nemožné, abychom měsíce čekali na vládu.“ Politické vakuum podle něj nesmí vést k jednací neschopnosti v dopravní politice. Svaz požaduje, aby vláda stanovila rámcové podmínky, aby byly zřejmé cesty do budoucnosti. Řada expertů se vyjadřovala k jednotlivým tématům. Politika má dát jasný signál, pokud jde o nové dopravní pohony. V případě elektrických nákladních automobilů se ukazuje, že americká Tesla poněkud vytřela skvělým německým výrobcům zrak; přijímá objednávky z Evropy a její výrobci dohánějí, co mohou.

Prezident Jochen Quick varoval politiky, že pro ochranu klimatu je třeba stanovit reálné cíle. Stanovení přehnaných cílů by mohlo vést k odprůmyslnění Německa. A velká otázka: může a chce být Německo jako exportní a logistický mistr světa také současně největším ochráncem klimatu? Také on spatřuje v digitalizaci velký přínos k tomu, jak organizovat dopravu účinněji a ekologičtěji. Velice naléhavé téma je nedostatek řidičů. Situace nemá vést k tomu, aby platilo: „Kdo má řidiče, má také zboží.“ Kritiky se dostalo i tzv. mobilitnímu balíku Evropské komise, když jeho cíl – zjednodušit regulaci – byl prý minut. Problém je, že mnoho existujících úprav není v praxi účinně kontrolováno. Pozornost byla věnována také týdennímu odpočinku ve vozidlech a požaduje se větší pružnost pro podnikatele. „Jsou zde opravdu problémem nákladní auta, nebo ubytovny a sanitární zařízení?“

Zato v Rakousku mají již mnohé vyřešeno; vzniklá koaliční vláda stran ÖVP a FPO získala parlamentní důvěru a vládní program byl v oblasti dopravy vcelku dobře přijat. Objevily se dokonce tiskové titulky „Rakouští dopravci si vydechli“ nebo „Po přísaze nové vlády zasvitlo nad rakouskou dopravou slunce“. V programu vlády na období 2017 až 2022 dopravní sektor pociťuje, že je v něm dobře reprezentován. Podívejme se blíže na některé aspekty.

Podle dvousetstránkového dokumentu chce vláda pokročit v převodech silniční dopravy na železnici a v rozvoji logistických center, aby se posílila logistická funkce země. Má se například zmenšit „les značení“ v silniční dopravě, která je zatížena příliš velkým množstvím zákazů. Vláda hodlá také přezkoumat noční rychlostní limit 60 km/hod. pro nákladní vozidla. Vede sice ke snížení emise CO2 a hluku, avšak zvyšuje riziko nehod kvůli různým rychlostem nákladních a osobních vozidel.

Za účelem omezení hospodářských dopadů z hraničních kontrol chce jít vláda cestou zřizování koridorů nákladní dopravy. Při ponechání stávajícího mýtného systému by se měla zpřísnit různá „ulehčování“. Vláda hodlá také podpořit plány EU na jednotná pravidla mýtného. Odmítá dlouhé silniční soupravy. V kombinované dopravě by měly mít návěsy nasazované pro jeřábový překlad povoleny mírné délkové a hmotnostní tolerance. Důležitým cílem nové koalice je také posílení železnice a Dunaje jakožto vodní cesty spojující okolní země. Proto se počítá s přerodem přístavů na multimodální centra s napojením dráhy. Nové informační systémy mají lépe integrovat vodní cesty do logistických řetězců. V letectví jde hlavně o podporu vídeňskému letišti, o stavbu třetí dráhy a také o podporu regionálních letišť.

Na východě země mají vzniknout nová logistická centra a rozvojové zóny. Zřízením širokorozchodné trati blízko Vídně a účastí na projektech Nové hedvábné cesty se má zvýšit angažovanost země na tomto úseku. Při výstavbě evropských tras se počítá s finanční podporou EU. Program výstavby v rámci spolkové dráhy bude pojímán maximálně efektivně, aby se vyloučilo zvyšování zadluženosti státu. Zvláštní pozornost věnuje vládní program urychlení plánovacích prací, omezování byrokratizace a dalším zatěžujícím přístupům.

Jiří Kladiva

spinner