Josef Melzer: Prosperující ekonomika se bez moderní silniční dopravy neobejde

Novým prezidentem Sdružení ČESMAD Bohemia byl letos v červnu zvolen jeho dosavadní viceprezident Josef Melzer. S jakými představami o budoucnosti české kamionové dopravy do čela sdružení vstupuje a na co by se podle něj měli dopravci v dalším období hlavně zaměřit, nám přiblížil v následujícím rozhovoru.

Stal jste se prezidentem sdružení v dosti neklidné době, kdy čeští dopravci řeší řadu problémů, které jim komplikují podnikání v zahraničí i na domácí půdě...

Již poslední volební období, kdy prezidentem sdružení byl Vladimír Starosta, bylo bohaté na změny. Nemyslím si, že by v současné době problémy přibývaly. Mění se však jejich struktura. Členem sdružení jsem od roku 1992 a v prezidiu patnáct let. A mám pocit, že dříve se témata, která jsme řešili, odvíjela spíše od racionálního základu. V poslední době však mnohdy reagujeme na populistické snahy a zviditelňování se na úkor silniční dopravy.

S výraznými změnami ve vystupování Sdružení ČESMAD Bohemia navenek tedy nepočítáte?

Máme v historii této země jednu povedenou revoluci, a to z listopadu roku 1989. Obecně jsem však pro evoluční řešení. ČESMAD Bohemia má dlouholetou tradici, která vychází z profesionality a představuje pro mne závazek rozvíjet ji i nadále. Právě v současné době, kdy musíme reagovat na mnohé populistické a neodborné návrhy, třeba typu zákazu jízd kamionů apod., je pro mne tato odbornost, která provází naše sdružení po celou dobu jeho existence, velkou motivací. Navíc řada firem dnes stojí před generační obměnou a o to důležitější je zachovat kontinuitu a udržet vysokou profesionalitu a kvalitu v našem podnikání. Sdružení ČESMAD Bohemia dokázalo v devadesátých letech propojit bývalé podniky ČSAD, které se transformovaly, s novými malými dopravci, na jeho půdě vznikl bezpečný přístav pro všechny. A dnes jsme schopni se scházet a jednat spolu, protože nás spojuje zájem o podnikání v silniční dopravě. Přeji si, aby toto nejen zůstalo, ale ještě se posílilo. Chci k tomu však ještě něco přidat, a to lepší hospodaření s časem.

Co konkrétně máte na mysli?

Nejde jen o to, abychom s časem lépe hospodařili jak v rámci sdružení, tak ve svých firmách. Důležité také bude, abychom si dokázali představit, kde jako podnikatelé chceme vidět dopravu za pět či deset let. Abychom nežili jen krátkodobými tématy, která jsme často pod tlakem okolností nuceni řešit.

Je třeba si uvědomit, že doprava není něco špatného, toxického, jak se nám snaží někdo vnutit, ale že to je jeden ze základních stavebních kamenů prosperity tohoto státu. A vzhledem k tomu, že historicky jsme průmyslová země, je třeba pochopit, že doprava je příležitost pro další rozvoj a nikoliv hrozba. Dokud bude společnost spotřebovávat zboží, bez kamionů se neobejde. Takže pojďme se raději bavit o tom, jakou chceme mít za pět let infrastrukturu a jak má správně fungovat státní odborný dozor. Aby si čeští dopravci udrželi významnou pozici v Evropě i doma a aby netrpěla česká ekonomika v důsledku toho, že česká doprava a logistika přestanou být konkurenceschopné.

Česká kamionová doprava však v Evropě pozice již ztrácí. A také v České republice si dopravci stěžují na sílící konkurenci zahraničních dopravců…

Tento trend bude zřejmě pokračovat i v následujících letech. A čím déle bude vláda váhat a nebude ochotná řešit strukturální problémy (výstavbu infrastruktury, daňovou kvótu, kterou dopravci platí atd.), tím více budeme ztrácet. A s tím úzce souvisí také kontroly zahraničních dopravců. Nechci vyvolat hon na čarodějnice, ale pokud jsou pro zahraniční firmy a řidiče česká policie, celníci a celý státní odborný dozor tak akorát pro legraci, je tu něco špatně. Česká republika je tranzitní zemí a kamiony tu jezdily, jezdí a jezdit budou. A vláda by si měla uvědomit, že je mnohem výhodnější, když tu budou jezdit více národní dopravci, protože od nich vybere na daních mnohem více než od zahraničních, z těch horko těžko dostane mýto.

Byl bych tedy rád, kdyby se doprava oddémonizovala, přestala se nesmyslně zatěžovat sankcemi, kterými trpí především tuzemští dopravci, a začali jsme se věnovat naopak výstavbě moderní infrastruktury a tvorbě legislativy, která zajistí rovnoprávné konkurenční prostředí a nebude zvýhodňovat zahraniční dopravce na úkor českých.

Myslím si, že právě tato témata budou ČESMAD Bohemia zaměstnávat stále více. A byl bych rád, kdyby na druhé straně byla osvícená poslanecká sněmovna, politici, ministři dopravy a financi, kteří by si uvědomovali, že fungující doprava je pro stát prospěšná. To je ale běh na dlouhou trať.

S tím, jak v posledních letech klesají výkony mezinárodní dopravy, roste naopak význam vnitrostátní dopravy…

Dnes se vlastně dostáváme do podobné situace jako Německo v devadesátých letech, kdy jsme začali pronikat na tamní trh – začínají nám doma výrazně konkurovat dopravci z Polska, Lotyšska či Balkánu. Je tu ale jeden velký rozdíl, zatímco Němci vždy dokázali dodržování předpisů vymoci i od zahraničních firem, u nás se tak neděje a stát neplní své základní úkoly.

O poklesu výkonů MKD jasně vypovídají statistiky. A vidím to i v naší firmě M + L Logistik. Před šesti sedmi lety byl u nás podíl mezinárodní a vnitrostátní dopravy 70 : 30. Dnes vnitrostátní doprava tvoří již více než polovinu výkonů. A co se týče mezinárodních přeprav, museli jsme se specializovat na přepravy, které mají větší vazbu na firmy usídlené v České republice. Běžný tranzit, kabotáž nebo třetizemní přepravy jsme opustili, protože tam nejsme schopni konkurovat dopravcům z levnějších zemí.

Situaci v mezinárodní dopravě jistě v budoucnu ovlivní nový balíček mobility. Jak jste s jeho dosavadní přípravou spokojen?

Když se podíváme na to, co se navrhovalo zpočátku, a k čemu se posléze dospělo, pokládám stávající stav za přijatelný kompromis. Dospělo se k němu s nemalým přispěním Sdružení ČESMAD Bohemia a také díky českým europoslancům, především paní Martině Dlabajové a panu Pavlu Teličkovi. V rámci limitů, které jsou v současném návrhu nastavené, jsme schopni hrát. Tradiční země EU, jako je třeba Německo, Francie či Belgie, budou jistě schopné si dodržování nových předpisů ohlídat. Bude však třeba, abychom jejich dodržování vymáhali i v Česku, a to od všech dopravců, tedy nejen od českých. To je velký úkol pro náš státní odborný dozor a je třeba začít již nyní. Příkladem může být kontrola dodržování zákazu trávení tzv. dlouhého týdenního odpočinku řidičů v kabině vozidel. V sousedních zemích se to kontroluje, u nás ne – výsledkem je, že z našich parkovišť v příhraničí se stává jeden velký neplacený hotel. Když je český dopravce v zahraničí sankciován, že neudělá dlouhý týdenní odpočinek podle toho, jak nařizuje evropská směrnice, proč tytéž přestupky u nás zahraničním řidičům procházejí?

U nás je ale spíš takový trend, že když se něco nevymáhá, tak místo toho, aby se to vymáhat začalo, se pouze zpřísní sankce. Viz třeba chystané změny v bodovém systému…

Myslím si, že tento trend a problém není jen v dopravě. A mám na to jasný názor. Pokud něco nefunguje, je třeba podívat se nejdřív, proč to nefunguje, než to za každou cenu začít hned předělávat a vymýšlet k tomu novou legislativu. Jinak se z toho stane problém, pořád budeme něco vymýšlet a nic nevyřešíme.

Kontroly SOD jsou toho jasným příkladem. V některém kraji fungují lépe, jinde hůře. A proč? Asi proto, že někde je snaha něco dělat, jinde není.

Co Sdružení ČESMAD Bohemia čeká v nejbližší době?

Máme stále prázdniny a část dovolené probíhá na silniční infrastruktuře. Přeji všem řidičům, aby jejich cesty na dovolenou byly klidné. A zároveň je to příležitost uvědomit si, že mnozí z řidičů jsou na silnicích proto, že zajišťují zásobování, třeba právě v jejich destinacích. To jsem trochu odbočil, ale dostal jsem se tím k mezinárodní dopravě. A tam nás v nejbližší době čeká schvalování již zmíněného balíčku mobility, to je velice důležité téma.

Pak je zde transformace providera mýtného systému v České republice. Mýtné se zde vybírá dvanáct let a člověk by řekl, že změna proběhne hladce, ale tak hladce to asi nepůjde. Jako uživateli je mi jedno, kdo systém bude provozovat. Ale když už pro stát vybírám tuto daň (a já ji přes palubní jednotku vybírám, zodpovídám podle zákona i za to, že jednotka správně funguje), chci k tomu určitý komfort. A ne abych v novém systému za palubní jednotku platil dvakrát více. Navíc já tu daň sám od sebe pro stát vybírám, tak proč vůbec za mýtnou krabičku musím platit? To je totéž, jako kdyby si policisté před tím, než vyrazí na silniční kontroly, museli sami koupit pistole a uniformy. Přinejmenším firmy, které platí v režimu post pay, tedy jsou předem registrované, by ji měly mít zdarma.

Hovořil jste o nutnosti výstavby infrastruktury. V posledních letech k modernizaci a budování silniční sítě již dochází…

Infrastruktura je další velké téma, kterému se budeme muset věnovat. A nejde jen o výstavbu, ale i o údržbu. Ta je nám bližší i z toho důvodu, že ČESMAD Bohemia sám nic nepostaví, ale co se týče třeba zimní údržby komunikací, naši členové mají bohaté zkušenosti s tím, jak probíhá v jiných zemích. Je dobře, že se někdo už začal zabývat zimní údržbou dálnice D1 na Vysočině. My v žádném případě nekritizujeme práci lidí v sypačích nebo dispečerů údržby. Upozorňujeme ale na to, že systém údržby jako takový je přežitý a je třeba jej změnit. Hovoříme dnes o průmyslové revoluci 4.0, ale nejsme schopni uklidit pár kilometrů dálnice na Vysočině, i když v Alpách to jde. A potom někdo přijde s nápadem zakázat předjíždění kamionů. Proběhlo k tomu už také jednání pracovní skupiny na ministerstvu dopravy, kde nebyli jen dopravci. A všichni se shodli na tom, že tudy cesta nevede. Chci věřit, že nový ministr Vladimír Kremlík, když už tuto komisi sám ustavil, nedá na jednoduchá populistická řešení.

S dopravou je to jako s vodou nebo elektřinou. Když se proud někde přeruší, před nebo za touto bariérou se něco stane. Proč tedy nejít zcela opačnou cestou a nezrušit třeba i zákazy jízd kamionů, samozřejmě vyjma svátků. Když řidič musí zastavit padesát kilometrů od domova a kvůli zákazu jízd musí stát dlouhé hodiny, přestože na něj doma čekají děti, je to zločin. Navíc ani větší bezpečností provozu se při zákazu jízd argumentovat nedá, protože v neděli dopoledne stejně není hustý provoz.

Jako možnou alternativu k zákazu předjíždění vaše sdružení navrhuje například regulaci provozu pomocí proměnného dopravního značení…

Infrastruktura se skutečně postupně modernizuje. A dlouho se hovoří o inteligentním řízení dopravy. Inteligentní řízení dopravy dnes provozuje vlastně každá dopravní a logistická firma, bez toho se neobejde. A když to zvládá soukromý sektor, není důvod, proč by to nezvládl i stát. Inteligentní řízení není o tom, že se na Rozvadově namontuje cedule s upozorněním, že na území celé České republiky platí zákaz předjíždění pro nákladní vozidla. Inteligentně řídit znamená, že když dojde na infastruktuře k nějakému problému, začne se doprava okamžitě usměrňovat, a to i s pomocí dopravní telematiky.

A pak je možné také v daném úseku pomocí proměnného značení předjíždění kamionů zakázat. Nevyužitých mýtných bran po mikrovlnném systému tu bude dost. Nechápu, jak někdo může uvažovat o tom, že aby občas v zimě nedošlo na dálnici ke kolapsu, tak se plošně zakáže předjíždění kamionů všude. Na tak hloupý návrh snad ani nejde reagovat.

Jak se díváte na snahu zavádět na hlavních tazích vysokorychlostní vážení?

Myslím si, že toto je jedna z bitev, které jsme jako profesní sdružení mohli uhrát lépe. Snaha o vysokorychlostní vážení je jen dalším důkazem utkvělých představ, že když se za něco utratí hodně peněz, tak se to zlepší. Předně, tranzitní doprava většinou přetížená nebývá, tím spíš, že v České republice je limit 48 tun, ne 40 jako v Evropě. Dále, když už se argumentuje ničením silnic v důsledku přetěžování vozidel, jak je možné, že u nás poškozená komunikace je na svém pokračování v Německu naprosto v pořádku i bez průběžných oprav a jezdí po ní tatáž vozidla? Přetěžováním to evidentně není…

A pak je tu opět uplatňování státního odborného dozoru. Pokud k přetížení dojde, sankcionováni budou pouze tuzemští dopravci, ne zahraniční. A jsme zase u diskriminace českých firem. Například i v Bulharsku, na které se mnozí dívají skrz prsty jako na zaostalejší evropskou zemi, jsou schopni vybudovat odstavná parkoviště s průjezdnými vahami, přes které kamion musí projet. A pokud je zjištěno přetížení, náklad se musí přeložit. To je snadné, rychlé a spravedlivé řešení pro všechny bez ohledu na národnost.

Když už u nás někdo chce hledat přetížená vozidla, ať se zaměří na lomy a pískovny, tam se jezdí ne podle kilometrů, ale podle tun. A není problém nařídit, aby každý kamenolom vybavil vozidla vyjíždějící na veřejnou komunikaci vážním lístkem. Tím se dostávám k dalšímu tématu, k přímé odpovědnosti odesílatelů za hmotnost a uložení nákladu. I o to jako profesní sdružení silničních dopravců dlouhodobě usilujeme.

Milan Frydryšek, Martin Felix

Foto: ČESMAD Bohemia