Co přinesl listopad 2017 v dopravě

Co přinesl listopad 2017 v dopravě

Před koncem roku jsme svědky řady završených odborných studií, které se dostávají podrobněji pod kůži některým aktuálním problémům a jevům a přinášejí návrhy na řešení. Podíváme se trochu blíže na některé z nich. 

Tak Světová banka při vědomí nedostatku odborných pracovních sil v logistice zadala v Hamburku u Kühne Logistic´s University (KLU) provedení průzkumu a studie na toto téma. KLU mimo jiné uvádí, že kvalifikované odborné síly chybějí celosvětově ve všech oblastech logistiky. Vedle nedostatku v operativní činnosti však naráží logistika na nepříznivou situaci v kvalifikovaných vedoucích pracovnících. Jejich nedostatek bude celosvětově narůstat, pokud podniky a vlády proti tomu nyní nic nepodniknou. Na všech úrovních se musí prodloužit doby a zvětšit zdroje do logistického vzdělávání. 

Přitom vzdělávání musí být více přizpůsobeno potřebám a musí být atraktivnější. Vědci rovněž pokládají praktické učební zkušenosti za významný základní kámen. Tak zvané obchodní hry (Business games) a simulace nabízejí možnosti, jak podněcovat samorozhodování s možností sledování jeho dopadů. Jde též o to, aby se posluchači dokázali pro logistický obor nadchnout. Cituji prof. Alana McKinnona: „Potřebujeme společné úsilí podniků, logistických svazů a vlád. Jen tak můžeme pro tento rostoucí obor nacházet ty pravé lidi, aby zvládali ekonomické, ekologické a humanitní výzvy 21. století.“ Další aktuální studie od basilejského znaleckého Prognosu týkající se Německa uvádí, že v zemi bude do roku 2030 chybět na tři miliony odborných pracovníků. A podle berlínského institutu DIW půjde do roku 2040 dokonce o údajných sedm milionů pracovních sil.

Svobodná univerzita Brusel provedla studii porovnávající elektrické a naftové automobily z hlediska emisí. Zadavatelem byla Organizace doprava a životní prostředí. V závěru se konstatuje, že elektřinou poháněná auta vylučují méně skleníkového plynu než auta na naftu, i když jejich energie pochází „z nejšpinavějších“ (uhelných) elektráren. Přitom klimatická bilance elektrických vozidel je ještě přesvědčivější, když stoupá podíl obnovitelných energií na výrobě proudu. Dokonce ve státech, jako jsou Polsko a Německo, které mají velmi vysoký podíl proudu z uhelných elektráren, vylučuje e-auto za celý životní cyklus méně oxidu uhličitého než dieselové vozidlo – i když se do srovnání zahrnuly emise při výrobě baterií. V Polsku emituje e-model podle výpočtu studie ve srovnání s dieselem o 25 procent méně CO2. Ve Švédsku, kde proud pochází z čistších zdrojů, je to dokonce 85 procent. Dosud představují elektrická vozidla 1,7 procenta z nově prodávaných vozidel v EU.

Švýcarský Prognos představil další studii zaměřenou na klimatickou bilanci dlouhých nákladních vozidel. Ta se mají vyznačovat výrazným snížením emisí CO2 oproti konvenčním náklaďákům. V případě převodu dopravy z těchto vozidel na dlouhá (25,25 m) by se v roce 2030 ušetřily více než dva miliony jízd a emise skleníkových plynů by byla nižší o 113 000 tun CO2 za rok. Navíc dlouhá vozidla prý vedou k jen malému převodu dopravy železniční na silnici.

Logistické poradenství Miebach z Německa přišlo s novou studií věnovanou outsourcingu – převodu vlastní dopravy, překladu a skladování na dodavatelské zajištění. Poprvé nebyli dotazováni jenom němečtí logistici a odesílatelé, ale též podniky z Evropy, USA a Latinské Ameriky. Studie nejen potvrdila pokračující outsourcingový světový trend, ale věnovala se rovněž regionálním rozdílům. Zajímavá byla záležitost insourcingu. Na otázku, zda se zúčastněné firmy v minulých letech vrátily opět k vlastním logistickým procesům, odpovídalo ano od 34 procent dotázaných (například region NAFTA: USA, Kanada, Mexiko) po 40 procent (Německo).

Jiná Miebachova studie se věnovala zvláštnostem nápojové logistiky. Ta vycházela z dotazování 35 výrobců nápojů a obchodníků s nimi v Německu a v zahraničí. Bylo kupříkladu zjištěno, že nikdo z nich nepoužívá automatické vysokoregálové sklady. Studie se má opakovat vždy po dvou letech, a to se zaměřením na strategickou, infrastrukturní a provozní úroveň.

Jiří Kladiva

spinner