16. března 2020, Milan Frydryšek
„Vyklízení pozic českých kamionových dopravců pokračuje. Statistiky potvrzují, že s každým čtvrtletím ztrácíme v mezinárodní kamionové dopravě další a další objemy přeprav. Zčásti je to jistě způsobeno nedostatkem řidičů a snižováním jejich jízdního výkonu, ale hlavní příčinou jsou ekonomické podmínky, které dopravci u nás mají.“ Upozornil na to generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř s tím, že podobně nevýhodné podmínky mají i dopravní firmy na Slovensku.
Přitom ze statistik je podle něj rovněž patrné, že v sousedním Polsku během čtyř let došlo k k třicetiprocentnímu nárůstu kapacity vozidel v MKD. „Je to proto, že mají dobře vyladěné vstupy pro podnikání, což jim umožňuje doslova válcovat celou Evropu,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
„Vycházíme z toho, že kamionová doprava je vždy součástí výrobního řetězce, a vždy jsme považovali českou kamionovou dopravu za součást našeho exportu. Česká republika je průmyslová a exportně orientovaná země a jsme si jisti, že vlastní kvalitní kamionová doprava podmiňuje její ekonomický úspěch. Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo i v budoucnu, ovšem realita se začíná dost měnit, protože na vývozu českých výrobků se čeští dopravci podílejí stále menší měrou. V některých relacích dnes český kamion již téměř nepotkáte. A to nemluvím o zneužívání kabotáže, protože ta se velice těžko kontroluje,“ zdůraznil Vojtěch Hromíř.
Hůře než před vstupem do EU
Zatímco v roce 2015 dopravili čeští silniční dopravci v mezinárodní dopravě 64 milionů tun zboží, v roce 2018 už to bylo jen 34 milionů tun. A od roku 2004 výkony české mezinárodní kamionové dopravy v tkm podle statistik ministerstva dopravy poklesly o 41 procent.
Kamionová nákladní doprava tvoří v ČR 3 % HDP
„Odhadujeme, že se kamionová doprava v České republice podílí na tvorbě HDP třemi procenty a je také důležitým zdrojem státního rozpočtu. Je to dáno tím, že české kamiony působí z velké části mimo teritorium ČR, ale všechny daně a odvody platí doma. Stát by si měl vážit toho, že má z jednoho kamionu ročně na různých odvodech 600 až 800 tisíc korun. V současné době proto jednáme s premiérem, ministryní financí a ministrem dopravy o tom, zda stát chce podpořit kamionové dopravce, a pokud ano, tak jakou formou,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Vyšší náklady na mýtné
Přestože některé velké firmy či dopravní společnosti se zahraniční účastí nemají s úpravou cen potíže, potvrzuje se podle Sdružení
ČESMAD Bohemia obava, že mnoha dopravcům se na některých zakázkách náklady zvýšené v důsledku nově zpoplatněných silnic I. třídy do cen promítnout nedaří. „Nejsou to velké částky, ale vzhledem k tomu, že marže v silniční nákladní dopravě jsou velice malé, firmám tyto peníze v konečné částce chybějí a nedosahují zisku,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
Mnoha dopravcům hrozí za loňský rok ztráta
Sdružení ČESMAD Bohemia si dělalo průzkum, jak členské firmy dopadly v roce 2018 z hlediska zisku a ztráty. Pouze 55 procent se dostalo alespoň do malého zisku z čistě nákladní dopravy. „Některé firmy sice celkový výsledek dokázaly zlepšit přidruženými činnostmi, jako třeba skladováním, spedicí či servisem, ale mnohé tuto možnost nemají. A předběžná čísla za rok 2019 ukazují, že loňské výsledky budou ještě horší. Zdá se, že více než polovina respondentů utrpí z nákladní dopravy ztrátu. To je velice alarmující,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Zastavil se také růst vnitrostátní dopravy
„V uplynulých letech celkový objem dopravy alespoň mírně rostl díky vnitrostátní dopravě, speciálně pak závodové. Loni ale výkony klesaly i u vnitrostátní dopravy. Ta byla řešením pro některé firmy, které se poté, co v mezinárodní dopravě pozice ztratily, začaly orientovat na domácí trh,“ řekl Vojtěch Hromíř. Avšak vnitrostátní doprava má podle něj své limity, co se týče množství zakázek i objemů přeprav. „Není tak elastická jako mezinárodní kamionová doprava, v níž mohou být velké příležitosti pro státy, které o to stojí,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Návrhy na zákazy pro kamionů vráceny do druhého čtení
Před koncem roku se Poslanecká sněmovna zabývala návrhy na plošný zákaz předjíždění pro kamiony, na rozšíření nedělního zákazu jízdy a na plošný zákaz jízdy na silnicích II. a III. třídy. Všechny tři návrhy sněmovna v lednu vrátila do druhého čtení. „Neznamená to sice, že tyto iniciativy zcela usnuly, ale podařilo se najít i některá alternativní řešení, jako například selektivní umístění zákazu předjíždění na zhruba 150 kilometrech dálnic. Toto řešení považujeme za rozumné. Pouze však upozorňuji na potřebu korektně vyhodnotit dopady opatření. Pokud zákaz předjíždění obstojí na příjezdu do Brna, neznamená to automaticky, že by nevadilo ani jeho plošné rozšíření. Myslím si, že dnešní doprava potřebuje citlivé a selektivní zásahy a ne rychlá plošná řešení,“ řekl Vojtěch Hromíř.
Reakce na možné objíždění nových mýtných úseků
Některé obce již informovaly, že v souvislosti se zpoplatněním nových silnic I. třídy u nich vzrostl provoz nákladních vozidel. Podle Sdružení ČESMAD Bohemia se tak však ve velkém měřítku neděje. „Najdou se některé úseky, kde k objíždění dochází nebo kde to hrozí. Považujeme však za důležité, aby se případná opatření udělala uvážlivě. Není možné, aby se toto téma stalo jen příležitostí pro kteroukoliv obec, aby se nákladních vozidel zbavila, ačkoli přes ni jezdila i dříve. Pokud vozy odněkud zmizí, objeví se jinde a s možná větším dopadem, to je zákon zachování hmoty. Počkejme si proto na objektivní data, ať je vidět, zda je třeba něco lokálně upravit,“ upozornil Vojtěch Hromíř. „Chápeme, že některé kraje a obce mají s nákladní dopravou problémy, ale opět je třeba postupovat podle místní situace a nevolit plošná řešení,“ dodal.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
