11. září 2017, red
Do budoucna je žádoucí snížit v dopravě závislost na ropě, respektive na palivech vyráběných z ropy, a zvýšit zastoupení alternativních paliv v dopravě, vybudovat dostačující infrastrukturu pro vozidla na alternativní pohon, jako jsou například zemní plyn či elektřina. Zaznělo to v příspěvku Pavla Šenycha z odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu na semináři Nová paliva pro vznětové motory, který v červnu v Praze uspořádala Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ve spolupráci se Slovenskou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu.
V příspěvku, který byl prezentován na základě předlohy ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv MPO Jana Zaplatílka, Pavel Šenych zdůraznil, že cílem celého snažení je snížit dopady z pozemní dopravy na životní prostředí a zachovat či dokonce zlepšit mobilitu obyvatelstva. A to nejen v rámci městských aglomerací, ale i na úrovni regionální, národní či mezistátní.
Podle scénářů zmiňovaných v některých evropských zemích je jejich cílem snížení používání automobilů s pohonem na motorovou naftu v městské hromadné dopravě do roku 2030 až na polovinu. A do roku 2040 by postupně měly být ve vybraných zónách nebo městech vozy užívající k pohonu naftu z provozu vyloučeny.
Do roku 2030 by také měla být převedena část silniční nákladní dopravy nad 300 km na jiné druhy dopravy, například na železniční či vnitrozemskou vodní. Má se také zvýšit podíl alternativních paliv (jako jsou například biopaliva vyšších generací, stlačený zemní plyn, elektrická energie či vodíkové články), a to včetně využití trolejbusové dopravy v městských aglomeracích.
Rychlejšímu rozvoji brání prozatím nedostatečná infrastruktura
Harmonizovaný rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva v celé unii je podle Pavla Šenycha optimální způsob dosažení plánovaných úspor i rozvoje další mobility. Je proto třeba podporovat vznik sítí infrastruktury, například pro elektřinu, stlačený zemní plyn (CNG), případně zkapalněný zemní plyn (LNG), výhledově i vodík.
V České republice se na základě evropského referenčního scénáře očekává do roku 2050 relativně mírný, ale pravidelný nárůst spotřeby energie, a to s tím, že půjde hlavně o přírůstek v oblasti silniční dopravy (podle EU Reference Scenario 2016).
Vývoj spotřeby benzinu a nafty v ČR
Podle výpočtů autora článku na základě údajů ČSÚ, MPO a MD jsou v České republice do roku 2030 možné tři scénáře. V maximální možné úrovni se spotřeba zvýší na více než 7 000 000 tun, v minimální se bude mírně blížit 6 000 000 tunám a podle středního scénáře se bude přibližovat 7 000 000 tunám.
Obnovitelné zdroje v dopravě v ČR
Vláda projednala loni v červenci Analýzu zajištění splnitelnosti desetiprocentního cíle obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020. Tato analýza ukázala, že Česká republika může splnit požadavky Evropské unie na náhradu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení emisí skleníkových plynů (GHG) v r. 2020, ale nikoli bez významnějšího využívání alternativních paliv.
Navíc tzv. Zimní balíček v oblasti energetiky, představený Evropskou komisí dne 30. listopadu 2016 pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany, dosavadní požadavky EU (i když se doposud jedná pouze o návrh) ještě dále prohlubuje.
„Je tedy zřejmé, že klasické pohonné hmoty a jejich alternativní ekvivalenty by spolu v České republice neměly soupeřit, ale s ohledem na dostupnost, ekonomiku a plánované cíle se účelně doplňovat,“ uvedl na semináři Pavel Šenych.
Evropská legislativa pro infrastrukturu
Záměrem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, má být podpora rozvoje infrastruktury v členských zemích EU na technologicky neutrálním principu a zajištění technické harmonizace prvků infrastruktury pro dosažení kompatibility se současným i budoucím vozovým parkem. Opatření všech členských států by proto měla poskytnout dlouhodobou jistotu nezbytnou pro soukromé i veřejné investice do technologií vozidel a paliv a budování infrastruktury a posloužit tak dvojímu cíli – postupnému snižování závislosti dopravy na ropě a omezení dopadů z dopravy na životní prostředí.
Směrnice indikuje mimo jiné minimální požadavky na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a plnicích stanic se zemním plynem (LNG a CNG) a vodíkem, které mají být naplněny prostřednictvím vnitrostátních rámců politiky členských států, a rovněž společné technické specifikace pro tyto dobíjecí a plnicí stanice a požadavky na informace pro uživatele. Její implementace do národní legislativy se dotýká řady zákonů a také Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM).
Národní akční plán čisté mobility
Národní akční plán čisté mobility byl vládou schválen v listopadu roku 2015 s cílem napomoci rozvoji elektromobilů a vozů na alternativní paliva. Vychází ze zmíněné evropské směrnice 2014/94/EU a v návaznosti na ni stanoví požadavky na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic s časovým horizontem mezi léty 2020 až 2030.
Obsahuje i řadu opatření, a to včetně finančních a daňových podpor, které by bylo vhodné postupně v dalších letech realizovat, aby se podařilo zvýšit počet elektromobilů a vozidel na alternativní pohon na českých silnicích a vybudovat pro ně potřebnou infrastrukturu.
Novela zákona o pohonných hmotách
Dne 22. května 2017 byl v částce 52 Sbírky zákonů publikován a letošního 6. června nabyl účinnosti zákon č. 152/2017, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Nový zákon je hlavním nositelem transpoziční povinnosti České republiky, vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Zavádí nutné definice a opatření související s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva, která doposud v národní legislativě nebyla dostatečně zakotvena.
Zcela nově obsahuje pojem elektřiny v silniční dopravě, která dosud nebyla v národní legislativě upravena, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jednotlivé druhy těchto stanic.
Stanovuje příslušné povinnosti pro provozovatele dobíjecích stanic, vyplývající z citované směrnice, a v souladu s ní zavádí povinnou evidenci dobíjecích stanic v databázi MPO.
Kromě povinností, které jsou implementací části směrnice, upravuje a zpřesňuje některá stávající ustanovení, která přinášejí v současné době určité problémy při jejich aplikaci v praxi. Jedná se především o úpravu spočívající ve zpřesnění definice čerpací stanice, výdeje pohonných hmot a definice provozovatele čerpací stanice, který pohonné hmoty nejen prodává, ale prodává a případně i vydává.
Ke všem čerpacím stanicím, tedy stavbám i zařízením, se bude přistupovat rovným způsobem a jejich povolování bude řešeno v rámci standardních postupů podle stavebního zákona příslušnými stavebními úřady.
Nutné je také zmínit změnu doposud platného termínu, do kterého jsou provozovatelé čerpacích stanic povinni udržovat alespoň na polovině své prodejní sítě motorový benzin s obsahem do pěti procent biosložky. Dochází k jeho zkrácení o jeden rok a změny bylo dosaženo shodou s dotčenými resorty, zejména dopravou a životním prostředím.
Novela vyhlášky o jakosti a evidenci pohonných hmot
Letos 22. května byla v částce 52 Sbírky zákonů publikována vyhláška č. 153/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), ve znění vyhlášky č. 278/2011 Sb. Nová vyhláška zohledňuje v návaznosti na novelu zákona rozšíření druhů alternativních paliv o další druhy těchto paliv, zejména o vodík, zkapalněný zemní plyn (LNG) a biometan.
Pro tato nově definovaná paliva jsou stanoveny jejich kvalitativní parametry a rozsah jejich monitorování, podobně jako je tomu u ostatních druhů pohonných hmot.
V souladu s cílem snižování administrativní zátěže podnikatelské sféry bylo novelou zrušeno pravidelné hlášení výrobců, dovozců, vývozců a distributorů pohonných hmot ministerstvu, neboť tyto údaje v současné době státní správa již získává jiným způsobem.
(pš)
