Valné shromáždění OSN podpořilo námořníky

Valné shromáždění OSN podpořilo námořníky

Valné shromáždění OSN schválilo na začátku prosince rezoluci, v níž požádalo všechny členské státy, aby uznaly námořníky jako takzvané klíčové pracovníky. Rozhodnutí okamžitě přivítala Mezinárodní námořní organizace (IMO), která po takovémto kroku volala už dávno, o poznání hlasitěji však letos, kdy pandemie koronaviru přivedla velkou část námořníku do neúnosné situace.

„Je smutné, že statisíce námořníků, kteří jsou životně důležití pro udržení dodavatelských řetězců, zůstávají často uvězněni na moři ještě měsíce po uplynutí smluvního času. To způsobuje nesmírné napětí, únavu a vyčerpání, je to neudržitelný stav. Doufám, že tato výzva k akci bude mít za následek pozitivní impuls k vyřešení krize s výměnami posádek,“ uvedl generální tajemník IMO Kitack Lim.

Součástí výzvy Valného shromáždění je i to, aby členské státy, ale i soukromé společnosti provedly opatření, jež umožní návrat námořníků, kteří kvůli omezením vyvolaných pandemií uvízli na lodích, na pevninu, a zajistí jejich přístup k lékařské péči.

Výzva zároveň směřuje i k umožnění výměn posádek – v mnoha případech se nemůže uskutečnit kvůli vnitrostátním cestovním omezením.

Rezoluce rovněž vyzývá k tomu, aby vlády a další zúčastněné strany zavedly protokoly uznané IMO, které mají zajistit bezpečné změny posádky lodí a cestování během pandemie covid-19.

„Jsem vděčný těm zemím, které již podnikly kroky k označení námořníků za klíčové pracovníky, a všem agenturám OSN a průmyslovým partnerům, kteří neúnavně pracují na hledání způsobů řešení obtížné situace. Jedná se o otázku lidských práv. Normální život námořníků je znemožněn obtížemi se změnami posádky, což může mít nepříznivý dopad na bezpečnost lodi i na dodavatelský řetězec tím více, čím déle bude tato situace trvat,“ uvedl Kitack Lim.

IMO rovněž zareagovala na nedávné pozitivní zprávy týkající se vývoje vakcín proti Covid-19 a konstatovala, že klíčové označení pracovníka by mělo zajistit, aby námořníci a pracovníci v námořní dopravě dostali prioritní očkování, což jim umožní udržovat důležité globální dodavatelské řetězce. Podle IMO zadržuje koronavirus na palubách obchodních lodí na 400 000 námořníků. Odborníci varují, že by tato situace mohla významně poškodit ekonomiky řady států. Velké množství přístavů jeden po druhém přerušilo svou činnost a nepřijímalo v podstatě žádná plavidla. Reagovaly tak na restrikce jednotlivých států.

Podle Mezinárodní organizace práce mohou námořníci strávit na lodi maximálně 11 měsíců v kuse, někteří z nich však bez řádné pauzy fungují už 17 měsíců. „Nevíme, kdy nebo jestli se budeme moci vrátit domů, a podepisuje se to na psychickém stavu mé posádky,“ řekl na půdě Valného shromáždění OSN kapitán Hedi Marzougui, který se svým plavidlem úspěšně zakotvil v květnu. „Nabádám všechny z vás, aby si představili, jak byste se cítili, kdybyste museli pracovat každý den 12 hodin, bez víkendů, bez svých blízkých, uvězněni na moři,“ dodal.

Mezinárodní námořní organizace vydala na podzim protokol o dvanácti krocích, který by měl zajistit bezpečnou výměnu posádek. Vlády je však implementují velmi pomalu a počet posádek uvízlých na moři roste každým týdnem. Prací v lodní přepravě se živí okolo

1,5 milionů lidí. Z tohoto počtu se za normálních okolností měsíčně na palubách vystřídá přibližně 100 000 pracovníků. A právě tohle číslo s nástupem covidu výrazně kleslo. Jenže jak napsal Christiaan De Beukelaer pro magazín Jacobin, lodě nemohou jen tak přestat plout, protože by jejich majitelé zbankrotovali.

Námořní průmysl vyzval vlády, aby vytvořily „bezpečné koridory“, které by umožnily volný pohyb 1,5 milionu komerčních námořníků. Klíčoví pracovníci by měli mít možnost cestovat bez omezení, na letištích by měli mít k dispozici bezpečné zóny a možnost prokazovat se oficiálními námořními doklady.

Rajesh Unni, generální ředitel singapurské společnosti Synergy Marine Group, která dodává posádky mnoha komerčním lodím, uvedl, že některé vlády, například nizozemská, už opatření přijaly, ale jde to velmi pomalu. „Vlády už konečně musí uznat, že jde o klíčové zaměstnance,“ připomněl Unni.

S tím souhlasí i provozovatel největší flotily kontejnerových lodí na světě, společnost Maersk. „Je naléhavě nutné zřídit bezpečné koridory mezi klíčovými zeměmi, jako jsou Filipíny a Indie, a hlavními směnami pro výměnu posádek po celém světě. Řešení potřebujeme hned a musí jít o celosvětovou spolupráci,“ sdělila šéfka flotily Maersk Henrietta Hallberg Thygesenová.

Velká Británie námořníkům status klíčových pracovníků již dala. Vyzval k tomu bývalý šéf námořní přepravy společnosti P & O Jeffrey Sterling. „Nejen že se jednalo o naléhavý humanitární problém, ale bezproblémové fungování globální obchodní flotily je také rozhodujícím faktorem pro oživení světové ekonomiky. Británie je námořní velmoc, musíme jít příkladem,“ řekl Sterling.

(tl)

Foto: IMO

spinner