Mitja Dujc (Luka Koper) pro DN

Přístav Koper již dnes dokáže odbavovat lodě s kapacitou až 20 tisíc TEU

Přístav Koper již dnes dokáže odbavovat lodě s kapacitou až 20 tisíc TEU

Stavba stále větších plavidel má rostoucí nároky i na přístavní správy. Jedním z přístavů, který je již nyní dokáže odbavit velké kontejnerové lodě a má také dostatek místa pro uložení většího počtu kontejnerů, je slovinský přístav Koper. V rozhovoru pro Dopravní noviny to prozradil jeho obchodní a marketingový ředitel Mitja Dujc.

Co představuje pro přístav Koper v současné době největší výzvu?

Pro námořní přístavy obecně představuje v současné době největší výzvu soustavně rostoucí velikost plavidel, zvláště pak kontejnerových lodí. Je třeba budovat větší nábřeží, přizpůsobovat hloubku přístavních bazénů, vyžaduje to rovněž více místa pro uložení většího počtu kontejnerů. Na tyto změny jsme v našem přístavu připraveni již nyní. Jsme schopni odbavovat kontejnerové lodě s kapacitou až 20 tisíc TEU, u kontejnerových terminálů máme dostatečnou plavební hloubku a jsme vybaveni obřími portálovými jeřáby pro třídu super post panamax. Abychom vyšli vstříc všem požadavkům našich zákazníků, urychlili jsme naše investiční plány, především ty, které se týkají nové infrastruktury. Zvláštní pozornost věnujeme projektům zvyšování produktivity, zlepšení logistických procesů uvnitř přístavu, optimalizaci využití místa a také IT projektům zajišťujícím hladší odbavení.

Počítáte s intenzivnějším zapojením do iniciativy nová Hedvábná stezka? Jaké budou vaše konkrétní kroky?

Obecně vzato má přístav Koper vynikající napojení na čínské i další asijské přístavy prostřednictvím týdenních přímých kontejnerových a Ro/Ro služeb. V loňském roce jsme podepsali dohodu o spolupráci s přístavem Ning-po, čímž jsme se formálně zapojili do Nové hedvábné stezky – pokud vezmeme v úvahu významné objemy čínského zboží přicházejícího k zákazníkům přes Koper, pak jsme její součástí byli vlastně mnohem dříve. Jen v roce 2018 jsme odbavili dva miliony tun zboží pocházejícího z Číny nebo naopak určeného pro čínský trh, a to včetně kontejnerů v objemu 190 tisíc TEU a přibližně 100 tisíc automobilů. V budoucnu bychom rádi zvýšili mezi čínskými partnery povědomí o jadranské cestě a její výhodnosti z hlediska nižších nákladů a kraších přepravních časů.

Nejen logistika, ale i přístavy se musí přizpůsobit rostoucí digitalizaci. Jaké inteligentní technologie používáte a jak vypadají vaše plány na jejich implementaci v blízké budoucnosti?

Máme rozjetou řadu malých i velkých IT projektů, které jsou zaměřené na zlepšení výkonnosti terminálů, bezpečnost provozu, plánování a zvyšování zákaznického komfortu. Jedním z nejvýraznějších aktuálních úspěchů je vylepšení provozního systému automobilového terminálu. Přináší moderní trendy v zásobovacích řetězcích s výměnou standardizovaných dat, lepším přehledem o celkovém provozu a rychlejší komunikací mezi zákazníky a terminálem. Letos jsme zavedli nový rezervační systém pro externí kamiony, abychom zkrátili čekací doby a celkově vylepšili interní logistiku v přístavu. Dalším aspektem digitalizace je životní prostředí. Manipulační technika, kterou nyní pořizujeme, jako jsou jeřáby, vysokozdvižné vozíky, manipulační a přepravní vozíky a podobně, je vybavená různými smart systémy přispívajícími ke snižování škodlivých emisí a hluku, zvyšuje se také úroveň bezpečnosti během provozu.

(mna)

Foto: Luka Koper

spinner