ČR/Nizozemsko

Čeští speditéři jednali v Rotterdamu

Čeští speditéři jednali v Rotterdamu

Přístav Rotterdam v prvním pololetí odbavil 213 tun zboží, meziročně o patnáct procent více. Pokračuje tak v loňském trendu upevňování svého tržního podílu mezi přístavy Severního moře. Za celý letošní rok již přístav po loňském poklesu překladu zhruba o devět procent očekává vyrovnání výsledků rekordního roku 2008, uvedl na konci září pro účastníky mise českých speditérů do čtvrtého nejvýkonnějšího přístavu světa předseda Výboru pro propagaci přístavu Rotterdam (Rotterdam Port Promotion Council – RPPC) Wim van Sluis.

Setkání přístavní správy a podniků přístavního hospodářství se zhruba dvacítkou představitelů české logistiky výbor uspořádal ve spolupráci s českým Svazem spedice a logistiky. Po prezentaci na dvou českých odborných fórech a červencovém setkání s představiteli českého logistického oboru na Nizozemském velvyslanectví v Praze se letos jednalo již o čtvrtou aktivitu přístavu zaměřenou na potenciální české zákazníky.

Čistý zisk přístavu se i přes „krizové“ snížení cen o sedm procent v prvním pololetí zvýšil meziročně o 17 procent na 90 milionů €. To správě přístavu dovoluje v plném rozsahu pokračovat v ambiciózním rozvojovém plánu; v prvním pololetí její celkové investice dosáhly 200 milionů € a v druhém pololetí by to mělo být dalších 345 milionů €, uvedl dále Wim van Sluis.

Za hlavní konkurenční výhody Rotterdamu do budoucna Win Sluis označil dostatek prostoru pro další rozvoj, snadný přístup z moře i pevniny a respekt k požadavkům udržitelného rozvoje. Jako hlubokovodní přístav nabízí Rotterdam snadný přístup i pro největší lodě, které odbavuje 24 hodin denně 365 dní do roku. Nejen proto dnes jej již 35 procent všech lodí na cestě z Asie najíždí jako první přístav v Evropě. „Pokud jde o moře, stojíme na pevné půdě,“ řekl Wim van Sluis.

Mírně problematičtější je druhá – pevninská – strana přístavu a její spojení s evropským vnitrozemím. Ale i v tomto případě je Rotterdam na dobré cestě. Jako jediný evropský přístav je například již dnes spojen s pevninou (konkrétně s Německem) speciální železniční tratí, která slouží nepřetržitě výhradně pro potřeby nákladní dopravy. Na konci loňského roku se 160 kilometrů dlouhá trať Betuwe dočkala i elektrifikace. „V současné době již po ní jezdí 330 vlaků týdně, výhledově by se po ní mělo ročně dopravovat až 75 milionů tun zboží,“ řekl manažer Správy přístavu Rotterdam (Port of Rotterdam Autority) pro logistiku Peter van Broek.

Celkem podle něj přístav každý týden obsluhuje 150 ucelených vlaků do 35 evropských destinací; v polovině dubna do něj přímé spojení do České republiky zavedl i český operátor Metrans. Ještě více destinací – kolem dvou set – nabízí námořní příbřežní plavba, jejíž význam se v Rotterdamu postupně rovněž zvyšuje.

Ačkoli si přístavní správa klade za cíl zvýšit podíl vnitrozemské vodní plavby ze současných 30 na 45 procent a podíl železnice z 10 na 20 procent, podporuje i další investice do dálnice A 15. Páteřní silniční komunikace, která povede až k nové Maasvlakte 2, by se měla během tří až čtyř let dočkat zdvojnásobení kapacity výstavbou dalších paralelních jízdních pruhů.

Na čelní pozici i v roce 2030

Konkrétní plány na další rozvoj přístavu do roku 2030 odhalil na začátku srpna ředitel přístavní správy Hans Smith. Podle dalšího pokračování rozvojového plánu z roku 2002 s označením Port Vision 2030, který zohledňuje nejrůznější scénáře možného vývoje světového a evropského hospodářství, by měl být největší evropský přístav i v roce 2030 na čele evropského přístavního hospodářství a zvýšit roční objem překladu v nejpesimistič­tější variantě ze současných 420 na 575 milionů tun. V případě nejoptimistič­tějšího scénáře předpokládajícího rychlé obnovení hospodářského růstu, stabilní ceny ropy a nikoli dramatický dopad opatření na ochranu klimatu by měl objem překladu dosáhnout dokonce až 740 milionů tun. Podíl kontejnerizovaného zboží se bude v každém případě postupně zvyšovat a do roku 2030 dosáhne poloviny veškerého objemu překladu.

V příštím roce by měl na dokument navázat plán konkrétních opatření, na němž by se mělo podílet i město Rotterdam a nizozemská vláda, za předpokladu, že do té doby skutečně skončí vládní vakuum trvající už více než čtyři měsíce. Od vznikající nové, pravděpodobně menšinové vlády přístav požaduje především větší pružnost: do prosince by měla přijmout naléhavé rozhodnutí o globální přístavní licenci pro Maasvlakte 2 a o výstavbě tunelu pod Novou Mázou (Nieuwe Maas), který zlepší spojení nové zóny s evropským zázemím.

Výstavba Maasvlakte 2 pokračuje podle plánu

Při očekávaném tempu nárůstu odbaveného zboží by Rotterdam s předpokládanými 17 miliony TEU praskal ve švech již v roce 2014, pokud by se ovšem nepodařilo uvést do provozu první část nové zóny Maasvlakte 2. Polovina investic plánovaných v přístavu do roku 2020 (4 miliardy €) je proto předurčena právě na realizaci jednoho z nejambicióz­nějších projektů přístavních projektů světa, další rozšíření pevniny v ústí řeky Mázy do Severního moře. Po vytvoření zóny Maasvlakte v šedesátých letech minulého století nová Maasvlakte 2 zvětší plochu Nizozemského království o dalších zhruba 1000 hektarů nové pevniny a přibližně stejnou rozlohu vodních ploch mezi moly.

Na jejich místo dnes speciální lodě vypouštějí ostrý písek ze dna moře, který dnes již vytváří první kontury nového pobřeží. Do roku 2013 bude zapotřebí 240 milionů m3 písku – jak z mořského dna, tak i z existujícího přístavu. Po postranním vyztužení čtyřicet metrů vysokými zdmi pod hladinou budou nové plochy připraveny k použití. Výstavba začala 1. září roku 2008 a zatím projekt v celkové hodnotě 2,9 milionu € postupuje přesně podle plánu, jak pokud jde o časový harmonogram, tak i plánovaný rozpočet.

První kilometr hlubokomořského nábřeží a 500 metrů nábřeží pro odbavení feederů by tak měl být dokončen již v příštím roce jako součást terminálu Rotterdam World Gateway s celkovou plochou 156 hektarů. V roce 2012 by měl být jako druhý dostavěn terminál dánské skupiny A. P. Møller – APM Terminal – se 170 hektary. Po testovací fázi v roce 2013 by měly oba terminály vstoupit do plného provozu v roce 2014. Krátce po nich by mělo začít sloužit i rozšíření terminálu Euromax o nových 84 hektarů. Plné dokončení Maasvlakte je plánováno zhruba na rok 2033, kdy již by měla nová zóna nabídnout plnou roční kapacitu kolem 17 milionů TEU.

První smlouvy na využití nových ploch správa přístavu podepsala již v roce 2007 a plných 40 procent ploch se jí podařilo obsadit již před zahájením výstavby v roce 2008. I v nové zóně bude platit, že jednou z hlavních výhod Rotterdamu je snadný přístup z moře. V Maasvlakte 2 budou moci kotvit největší kontejnerové lodě s kapacitou 12,5 tisíce TEU a více bez jakýchkoli problémů 24 hodin denně. Do nového přístavu budou námořní i vnitrozemská plavidla vstupovat přes Yangtzehaven v existující Maasvlakte, který bude odpovídajícím způsobem rozšířen a prohlouben a plynulým způsobem nová kotviště napojí na stávající přístav.

Počet lodí, které by měly Rotterdam najíždět v plánovaném roce dokončení projektu – 2033 – se odhaduje na 57 tisíc. Současná Maasvlakte dokáže odbavit 28 tisíc; obě části Maasvlakte by do roku 2033 měly mít kapacitu 70 tisíc plavidel.

Rotterdam Mainport Development Project

Výstavba Maasvlakte 2 je součástí projektu Rotterdam Mainport Development Project (PMR), na němž se podílejí národní a regionální vlády a Správa přístavu Rotterdam.

Nová plocha bude maximálně využita – například mohutná zeď, která ji bude oddělovat od volného moře, ponese na jedné straně turbíny větrných elektráren, na druhé straně bude pláž. Mezi nimi bude silnice paralelní s rozšířenou dálnici A15, která povede hned vedle zdi spolu s železniční tratí a systémem kolektorů a potrubí.


Rotterdam je pro české odesilatele zatím významný spíše jen v určitých komoditách. O tom, jaké další výhody by jim mohla do budoucna nabídnout ve srovnání s hlavní české bránou do světa – o zhruba 300 kilometrů bližším Hamburkem – jednali s českými speditéry zástupci celého rotterdamského přístavního hospodářství. Současný stav českého hospodářství jim na oplátku na palubě vyhlídkové lodě MV Thalassa Royal představil výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR Ing. Jan Ekl. Po dvoustranných jednáních mezi představiteli českých a rotterdamských podniků pak čeští hosté navštívili informační centrum Maasvlakte 2 FutureLand a ECT Delta Terminal. Další program si volili individuálně po skupinách.

Luboš Spálovský

spinner