24. července 2018, čtk
24.7. - Náhrada kapacitně nevyhovujícího vzdušného přístavu ve Kbelích u Prahy se začala stavět 24. července 1933 nedaleko Ruzyně, na druhém okraji hlavního města tehdejšího Československa. Vláda rozhodla o vykoupení pozemků v rovinaté oblasti západně od Prahy již o čtyři roky dříve, v roce 1931 pak vypsala veřejnou soutěž na řešení letiště. Nakonec ale porota celkového vítěze nevybrala a realizovány byly jednotlivé objekty z různých návrhů.
Budování letiště trvalo 44 měsíců a skončilo 1. března 1937, stavební firmy přitom mohly používat mechanizaci jen v omezené míře a musely se spolehnout zejména na lidské ruce. Tato rozsáhlá státní investice měla totiž za úkol také snížit nezaměstnanost. Provoz na letišti začal 5. dubna 1937, kdy v devět ráno přistál Douglas DC-2 Československých státních aerolinií. Ve stejný den přistál v Ruzyni také prvním zahraniční letoun, a to belgické společnosti SABENA.
Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo také jeho komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění například odbavovací budova z ateliéru architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.
Už krátce po otevření se ruzyňské letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace a později i příchod komunistů k moci, ti totiž prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy. Pražský vzdušný přístav se výrazně rozrostl v letech 1960 až 1968, kdy bylo vybudováno nové letiště a to původní začalo sloužit potřebám vládní letky.
(čtk)
Foto: ŠJů/Wikimedia
